Copyright © pohodanovapec.cz 
Sedm potoků vtéká do Vizovic, zvaných Brána Valašska. Tím osmým je zdejší proslavená slivovice. Pokud ale k ní budete chtít něco typicky místního i zakousnout, zlomíte si nejspíš zub. Vizovické pečivo vypadá báječně, ale má čistě dekorativní funkci. Proto se z vizovického těsta dělají všelijací velikonoční ptáčci, vánoční ozdoby, svícny a dokonce adventní věnce.
Příběh vizovického pečiva začíná kolem roku 1850, kdy si místní pekaři Jan a Josefa Lutoniští vzpomněli na děti, které si s chlebovým těstem hrály. Dlouho nevydrželo a tvar se deformoval, ale to nebylo jediným důvodem, proč se experimenty vyplatily. Postupně vznikl podnikatelský záměr; figury se tiskly do Vídně, líbily se tam a šířily se dál.
Základ receptury se vyvíjel: původně se těsto dělalo z třista gramů hladké a trochu žitné mouky, šesti lžic vody a tří lžic octa; žitná mouka nebyla povinná, ale zvyšovala lepkavost a pojivost. Směs se vypracovala a nechala se na vále hodně uhnětnout, až půl hodiny. Dnes bychom řekli, že se s těstem pracuje jako s plastelínou: je tuhé, drží tvar, ale zároveň tvárné.
Po uhnětění se těsto nechá zabalené v mikroténu odležet v ledničce přes noc; dříve se balilo do vlhké utěrky a odkládalo do chladného sklepa. Figurky se tvoří „z ruky“ bez forem; nejdřív se modeluje základ a detaily se tvoří zvlášť a poté se vše spojí vpouzdrované na navlhčené místo a upravuje nožem a nůžkami. Složitější tvary jako zvířata a panáčky pro betlém se připravují z válečků.
Někteří pekaři zdůrazňují oči nebo akcenty kořením či kuličkami pepře či nového koření. Po zaschnutí se potírají vajíčkem a pečou při nízké teplotě, zpočátku kolem 50 °C, aby se těsto dobře zpevnilo. Poté se postupně zvyšuje teplota až na 100 °C a nakonec na zlatavou teplotu 120 °C, z čehož vzniká křidélko a vybarvení. Velké kusy se suší i 12 hodin.
Inspirace pro zdobení velikonočních vajíček
Vizovické těsto se dá využít pro velikonoční i vánoční ozdoby a ne jen pro dekoraci. Děti si s ním užijí zábavu a rodiče ocení jednoduchost a nízké náklady. Tvoření lze přizpůsobit různým věkovým kategoriím; triky a tvary se dají přizpůsobit počtu dětí a jejich šikovnosti.
Pokud chcete pracovat s ještě menšími dětmi, můžete použít speciální značky na formování, které dětem umožní klást kuličky a tvořit drobné detaily. Děti si mohou ozdobit ozdoby i kořením nebo ovoce pro vůni a barvu, a poté je při šňůrce pověsit na stromeček.
Některé tradiční zdroje ukazují, že vizovické ozdoby bývaly i vnitřně bohatší: rybičky, kohouti, holubičky a další symbolické tvary. Postupně se z kvasnicového těsta vytvářely i menší ornamenty a figurky, které si lidé dováželi do Vídně a dalších měst. Dnes se výrobě vizovického pečiva věnují jen někteří řemeslníci, ale tradice zůstává živa a děti ji nadšeně objevují.
Pro rodiče a pedagogy, kteří chtějí ukázat dětem praktickou ukázku, je tento postup vhodný i jako součást tvořivé výuky. Vyrábění z octového těsta má navíc výhodu v tom, že není určeno k jídlu, a tak se nemusí striktně konzervovat povahou potraviny. Vznikají tak hezké ozdoby pro vánoční stromek nebo velikonoční výzdobu a originální dárky pro rodinu.
Historie vizovického pečiva sahá minimálně do poloviny 19. století. Původ pochází z Vizovic na Moravě, kde Lutoniští pekli na Vánoce nejen chléb a rohlíky, ale i různá figurky z kynutého těsta. Postupně se jejich tvorba rozšířila do Vídně a dalších míst. Původ názvu Vizovické pečivo vychází z regionu a tradice se udržela dodnes.
jak získat cuketový koláč ve Farmerama
V současnosti se vizovické těsto používá hlavně jako dekorace - figurky, ozdoby na stromeček, svícny a jiné drobnosti. Přestože receptury prošly změnami a některé varianty už nejsou z kynutého těsta, základní princip zůstává: jednoduché, snadno zpracovatelné těsto, které umožní tvořit originální dekorace pro domov a slavnostní chvíle.
Copyright © pohodanovapec.cz
