Copyright © pohodanovapec.cz 
Kuny jsou drobné šelmy z čeledi lasicovitých, které v Evropě nejčastěji zastupují kuna lesní (Martes martes) a kuna skalní (Martes foina). Obě zmiňované kuny jsou samotářská zvířata, která se sdružují především v období páření. Z textu vyplývá, že kuny se páří v létě, typicky mezi červnem a srpnem, přičemž samci často pronásledují a soutěží o samice. Samci i samice kun se páří s více partnery, nevytvářejí trvalé páry a zbytek roku žijí samostatně.
Samci kuny v období kaňkování mezi červencem a srpnem podstupují boje, funí, prská a piští, což jsou hlasové projevy typické pro toto období. Po úspěšném páření následuje zcela zásadní fenomén: takzvaná odložená březost nebo utajená březost (embryonální latence). Oplozené vajíčko zůstává po oplodnění v klidu a jeho vývoj se výrazně opozdí. V případě kuny skalní zůstává oplozené vajíčko v klidu přibližně 200 dní, následně na jaře pokračuje jeho vývoj a březost trvá celkem kolem 7,5-9 měsíců, z toho většina je právě utajená fáze.
Tento mechanizmus umožňuje tomu, aby se mláďata narodila v nejvhodnější době roku - na jaře, kdy je větší dostupnost potravy a příznivější podmínky pro odchov potomků. Díky utajené březosti se mláďata rodí v období dubna až května u kuny lesní a v březnu nebo dubnu u kuny skalní, tedy do období s lepšími podmínkami pro přežití mláďat.
V jednom vrhu bývají zpravidla 2 až 6 mláďat; uváděné typické hodnoty jsou 2-4 mláďata nebo 3-4 u různých druhů a pramenů. Mláďata se rodí holá, slepá a hluchá. Ve věku zhruba 4-5 (někde 4-6) týdnů začínají otevírat oči, oči se jim otevírají přibližně po měsíci, a samice je kojí přibližně dva měsíce. Po dvou měsících doupě opouštějí, v 8 týdnech už jsou schopná pevné stravy, v 10 týdnech začínají doprovázet matku na lov a v 3-4 měsících jsou plně odbřezlá. Mladé kuny se osamostatňují dále během léta a na podzim; pohlavní dospělosti obvykle dosahují mezi 6-12 měsíci (některé zdroje uvádějí 10 měsíců či 2 roky pro úplné tělesné a pohlavní dospění). O mláďata se stará výhradně samice - samec se na odchovu nepodílí.
Samička kuny si doupě (hnízdo) vybírá na klidném a chráněném místě: v dutinách stromů, opuštěných hnízdech veverek a dravců, skalních štěrbinách nebo v lidských stavbách jako půdy, stodoly či stohy sena. Když si kuna na půdě vytvoří pelíšek, používá k jeho vystlání starou izolaci, hadry, papír, seno a jiné materiály. V kulisách lidských obydlí využívá suchých, teplých a klidných prostor podobné zásoby materiálu a často je doupě dobře skryto.
Pravidla stolování a servírování dezertů
Matka mláďata pečlivě krmí, zahřívá a učí je lovit. Při vyvádění na lov je matka učí techniky lovu a mladé při potyčkách tlumeně piští či reagují na volání matky. Mladé kuny se v terénu učí obratnosti - skákání, šplhání a lov. Matka je často vede v těsném závěsu a důkladně je zaučuje až do okamžiku, kdy jsou schopna samostatného života.
Kuna skalní si v posledních desetiletích velmi úspěšně zvykla na život v těsné blízkosti člověka. Dříve obývala spíše skalnaté oblasti, ruiny či okraje lesů, dnes není neobvyklé ani její doupě na půdě rodinného domu nebo ve střešních dutinách. Půdy a stodoly často slouží samicím jako doupata k odchovu mláďat. V lidských objektech si samice vytváří pelíšky z dostupných měkkých materiálů a tím může poškodit tepelnou izolaci či zanechat trus a moč, jejichž zápach může pronikat do obytných prostor.
V materiálu není žádná věrohodná informace, která by naznačovala, že kuny kladou vejce. Kuna je savec: samice rodí živá mláďata, která kojí. Výše popsaný proces páření, utajené březosti a následného porodu potvrzuje typický savčí reprodukční cyklus. Z textu jasně vyplývá, že kuny se páří v létě a samice rodí živá mláďata na jaře po období utajeného vývoje embrya. Tudíž otázka „kladou kuny vejce?“ je zodpovězena záporně - kuny vejce nekladou.
V jednom vrhu bývají obvykle 2-4 mláďata, někdy 2-6. Samec po narození mláďat nepomáhá; sámička mláďata kojí a učí. V přírodě jsou kuny schopné reprodukce pravidelně každý rok, u kuny skalní se může projevovat vysoká reproductive capacity, obzvlášť pokud je v okolí dostatek potravy a úkrytů, což napomáhá i expanzi v lidských sídelních oblastech. Mladé kuny mohou pohlavně dospívat již kolem 10 měsíců věku, u některých jedinců však může plné tělesné a pohlavní dospění nastat až po 1-2 letech.
Je důležité zmínit, že kuna je v mnoha obdobích částečně chráněná. V ČR je doba lovu povolena většinou od 1. listopadu do konce února (konkrétní termíny a pravidla upravuje myslivecká vyhláška). V době hájení (uvedeno od začátku března do konce října) není kunu povoleno chytat do sklopce. Zásahy do doupěte bez rozmyslu mohou být navíc neetické a často i protizákonné, zvláště pokud se v doupěti nacházejí mláďata. Před jakýmikoli zásahy je nutné zkontrolovat, zda uvnitř nejsou mláďata a zvolit postup, který je v souladu s platnou legislativou a ochranou zvířat.
| Parametr | Kuna lesní (Martes martes) | Kuna skalní (Martes foina) |
|---|---|---|
| Období páření | červenec-srpen | červen-srpen |
| Utajená březost | ano (vývoj embrya opožděn) | ano (vývoj embrya opožděn, ~200 dní) |
| Porod | duben-květen | březen-duben |
| Počet mláďat | 3-5 (často 2-4) | 2-4 (často 2-6 uváděno) |
| Odstavení | cca 2 měsíce | cca 2 měsíce |
| Pohlavní dospělost | cca 10 měsíců-2 roky | cca 6-12 měsíců (různé zdroje) |
Kuny jsou savci, reprodukčně typičtí tím, že rodí živá mláďata, nekladou vejce. Jejich reprodukční cyklus zahrnuje letní páření, utajenou březost a následný jarní porod. Samice o mláďata pečují samy, učí je lovu a odstavují je kolem dvou měsíců. V lidském prostředí často volí půdy nebo stodoly jako doupata, což vede ke konfliktům s lidmi, kteří pak hledají řešení - od plašičů po mechanické utěsnění vstupů. Při řešení situací s kunou je důležité zohlednit přítomnost mláďat a platnou legislativu týkající se lovu a ochrany těchto zvířat.
Copyright © pohodanovapec.cz
