Copyright © pohodanovapec.cz 
Vlastní salát, chutný, křehký, vypěstovaný bez chemických postřiků a nadbytku hnojiv, sklizený těsně před přípravou salátu… Poděkují nám za něj chuťové buňky a celé tělo pookřeje. Už jsme skoro odvykli chuti doma utrženého čerstvého salátu. Chuťově, křehkostí i obsahem vitaminu A se nedá srovnávat s těmi, které koupíte v obchodě.
Salát (Lactuca sativa) nabízí nejjemnější chuť ve chvíli, kdy jsou hlávky pevné, listy svěže zelené a rostlina není vystavená horku ani stresu ze sucha. Ideální čas sklizně nastává ve chvíli, kdy je hlávka pevná, ale stále pružná. Příliš pozdní sklizeň vede k hořkosti a zvyšuje riziko vybíhání do květu. Salát sklízejte ráno, bude nejvíce šťavnatý a křehký. Salát (obyčejný i ledový) doporučujeme sklízet brzy ráno, dokud rostliny ještě nejsou rozehřáté od slunce, protože pak déle vydrží svěží.
Saláty mají krátkou vegetační dobu. Typicky budete sklízet asi za 2 měsíce od výsevu. U raných odrůd listových salátů je to i 40 dní, u pozdějších hlávkových a ledových až 110 dní. Ledový salát je možné sklízet za 75-90 dní, podle dané odrůdy. Kdy salát sklízet? V období, kdy se salát sklízí kontrolujte záhony každý den. Cílem je vypěstovat co nejvíce křupavé listové zeleniny.
Ledový salát vytváří pevnou hlávku, uzavřenou listy. Hlávka by měla být pevná, pružná a ne přerostlá. Přezrálý ledový salát poznáte také po rozkrojení na srdéčku, které je v tomto případě hodně žluté. Salát s povadlými a hnědými listy nebo takový, kterému uhnívá košťál, není pro konzumaci vhodný. Stejně tak je nevhodný salát s velkou a bílou hlávkou. Pokud byste salát sklidili pozdě, bude jeho střed hořký.
Hlávkový salát se odřezává ostrým nožem těsně nad povrchem půdy. Hlávkový salát sklidíte celý najednou odříznutím hlávky od kořene. Tip: Pokud hlávku odříznete tak, že na kořenu zůstane kousek srdíčka salátu (stačí asi 3 cm na výšku), kořen ještě obroste a během sezóny můžete rostlinu sklidit ještě 2x. Ledový salát můžete sklízet několikrát z jedné rostliny. Postačí, když si dáte pozor a nepoškodíte listové srdíčko. Salát pak je možné sklidit opakovaně ve formě listů, srdíčko znovu obroste.
U listových typů lze odebírat jednotlivé listy nebo celé růžice. Listový salát se sklízí jemným odlamováním nebo řezem. Listové saláty se sklízí postupným odtrhávání listů z vnější strany a rostlina dál postupně obrůstá. Salát česáček můžeme sklízet buď tak, že odřízneme celou hlávku, nebo česáním sklízíme jednotlivé listy, postupujeme přitom odzdola nahoru. Třetí variantou je rukola, polníček a asijské listové saláty, které se sklízí stříháním. Postupně obrůstají a můžete je sklízet řadu týdnů.
Chcete-li sklízet mladé listy, salát vysejte poměrně hustě do řádků vzdálených od sebe 5-8 cm. Pro sklizeň mladých listů lze pěstovat rovněž špenát. Když rostliny vzejdou a trochu povyrostou, můžeme podle hustoty buď postupně otrhávat vnější listy (nové budou postupně dorůstat), nebo seříznou celou rostlinu tak, že srdéčko zůstane neporušené. Za příznivých podmínek znovu obroste. Budeme-li salát takto pěstovat, nehrozí ani u jarních odrůd vybíhání do květu.
Ideální je zasít rovnou odrůdy určené k řezu listů, například salát dubáček a další, které vytvářejí husté růžice listů, často zkadeřené či červeně zabarvené a tedy na záhoně i na talíři velmi ozdobné. Na trhu jsou i směsi semen určené pro pěstování "baby leaf" salátů, a zasít je můžete nejen časně zjara, ale i na konci léta. Mizunu můžete sklízet postupně, bude znovu obrůstat.
Pro úspěšné pěstování salátu v létě je třeba zvolit vhodné letní odrůdy, u kterých je silně potlačena tendence vybíhat do květu. Dnes jsou vyšlechtěné odrůdy, které nevybíhají do květu ani při letním pěstování. Při letním pěstování salát důkladně zaléváme, prospěje mu i částečné zastínění, vysadíme ho například v polostínu pod stromy, či vedle plůtku z pnoucích fazolí, hrášku nebo okurek.
Sázení semen: Ledový salát můžete sázet rovnou ze semen. Tento způsob se hodí spíše pro podzimní sklizeň, tedy výsev v druhé polovině července až v srpnu. Pro výsev hlávkových salátů je poslední vhodný termín srpen, je-li příznivý podzim, hlávky se ještě stihnou vytvořit. Semena zakryjte bílou netkanou textilií, hlavně, pokud se pro tento způsob pěstování salátu rozhodnete na jaře. Uchráníte jej před nižšími teplotami a pomůžete zadržování vláhy.
jak připravit zdravé smoothie ze zeleniny
Předpěstování sazenic: V tomto případě by teplota, kde budete semena klíčit, měla dosahovat aspoň 15 ºC (teplota by neměla moc kolísat). Sázejte navlhčená semena: když semena před vysazením zvlhčíte, napomůžete jejich klíčení. Sazenice přepichováním umístěte do rašelinového kontejneru tak, že je lehce vmáčknete do zeminy. Do záhonu pak vysaďte vzešlé rostliny i s rašelinovým balem.
Vysazujte sazenice mělce ve fázi 4 až 5 pravých listů. Výsadba sazenic se provádí do sponu 40×30 cm. Přímý výsev se provádí v průběhu března až července. Vysévejte do hloubky cca 1 cm. Ihned po výsadbě je třeba sazenice zakrýt bílou netkanou textilií a ponechat 4 až 5 týdnů. Urychlíte tak sběr o cca 10 dnů, ale také snížíte hnilobu listů a docílíte větší hmotnosti jednotlivých hlávek.
Půdu má rád kyprou, dobře propustná a vlhkou, ale ne přemokřenou. Sazenice potřebují hodně vláhy, jen tak dosáhnete šťavnatého a křupavého ledového salátu. Salát je nejlepší zalévat odstátou nebo dešťovou vodou mezi řádky, ne přímo na rostliny. Půdu je třeba kypřit, než se vytvoří hlávky. Do té doby je možné zavlažovat postřikem shora, později pouze ke kořenům. Půda by měla být vždy dostatečně vlhká.
Zasadíte-li ledový salát do vhodné půdy, nemusíte jej tolik přihnojovat. To je ale vždycky dobré pro to, aby vám vyrostly co největší hlávky. Pokud ho postupně odtrháváte, stříháte, nebo necháváte srdíčko ještě jednou obrůst, prostor dál zalévejte, hnojte jíchami nebo organickými hnojivy s větším podílem dusíku a chraňte před škůdci.
Po sklizni jej můžete v neporušeném stavu uchovávat až týden v lednici, nejlepší je ale okamžitá konzumace. Čerstvě sklizený salát vydrží nejlépe v lednici při teplotě 4-6 °C. Ukládá se do lehce vlhkého textilu nebo perforovaného sáčku. Nejlepší je uložit salát do přihrádky na zeleninu, kde je vyšší vlhkost a nižší teplota. Pokud salát přece jen trochu zvadne, pomůže jednoduchý trik - ponoříme ho na několik minut do ledové vody, ideálně s kostkami ledu. Voda listy napne a dodá jim zpět svěží vzhled.
Salát není vhodný k mražení, protože ztrácí strukturu i chuť. Není dobré vystavování teplotním výkyvům. Pokud byste salát sklidili pozdě, bude jeho střed hořký. Nejlepší je okamžitá konzumace, zpracování.
Stejným způsobem lze pěstovat i asijskou listovou zeleninu, jejíž semena jsou dnes už běžně k dostání. Vlnkovitě vykrajované listy mizuny jsou jemné chuti, velké zelené listy komatsuny mají hořčičnou příchuť, ještě pikantnější je čínská hořčice Red Giant s červeně žilkovanými listy. Pikantní odrůdy lze zamlada užívat do salátů, starší jsou dobré podušené jako špenát. Dalším adeptem na celoletní sklizeň listů je chutná a nenáročná roketa setá. Listy s typickou pikantní chutí a vůní jsou výborné do salátů i těstovin, na obložené chleby, lze z nich podobně jako z bazalky vyrobit pesto.
| Typ | Vegetace (dny) | Způsob sklizně |
|---|---|---|
| Listový (baby, dubáček) | 40-60 | postupné otrhávání nebo řezy |
| Hlávkový | 75-110 | odřezání hlávky nad půdou |
| Ledový | 75-90 | odříznout hlávku, možné opakované sklizně listů |
Salát se řadí mezi nejoblíbenější druhy listové zeleniny a jeho pěstování je snadné i pro nezkušené zahrádkáře. Při správné volbě odrůdy a při dobré péči je vysoká šance vypěstovat kvalitní a zdravé hlávky. Salát skvěle roste i v nádobách. Salát, jako jedna z mále plodin, nepotřebuje záhon na plném slunci. Naopak, bude radší za místo s 5 až 6 hodinami slunečního svitu denně.
Copyright © pohodanovapec.cz
