Copyright © pohodanovapec.cz 
Bakalářská práce je povinným předmětem všech bakalářských studijních programů/oborů. Psaní závěrečné práce patří k největším výzvám vysokoškolského studia. Pro mnoho studentů představuje bakalářská práce první skutečně samostatný vědecký počin. Nejde jen o povinný krok k získání titulu, ale také o ukázku vaší schopnosti pracovat s odbornou literaturou, analyzovat data a prezentovat výsledky srozumitelnou formou.
Prvním a zásadním krokem je volba tématu. Volba tématu bakalářské práce a vašeho školitele bude zřejmě odrážet Vaši představou o Vašem budoucím uplatnění, nebo alespoň představu o zaměření Vaší budoucí diplomové práce. Téma vaší bakalářské práce skutečně může, ale také nemusí souviset s tématem Vaší práce diplomové. Vaše bakalářská, diplomová a případně doktorská práce mohou být zaměřeny rozdílně. Z dlouhodobého hlediska to pro Vás bude spíše výhodou než handicapem.
Školitel, zvolíte-li dobře, investuje do Vaší přípravy značné množství času a úsilí, a bude očekávat, že se mu investice "vrátí" v podobě Vaší práci na tématu budoucí práce diplomové. To jsou dva dost dobré důvody, abyste téma a školitele hledali a vybírali zodpovědně, s dostatkem informací, a abyste se o ně zajímali s dostatečným předstihem. Informujte se u svých služebně starších spolužáků. Při výběru školitele byste měli myslet na několik věcí. První oblastí je odbornost školitele. Vyberte si takového školitele, který se zabývá oblastí výzkumu, která vás zajímá (to je možné zjistit např. z publikací školitele nebo z prací, které školitel vedl v minulosti).
Je vhodné domluvit se na schůzce se svým potenciálním školitelem ještě předtím, než si téma zapíšete. Nejen vy se rozhodujete o budoucí spolupráci, ale i školitel bude chtít vědět něco o vás. Spolupráce se školitelem v průběhu psaní práce je individuální - je čistě na vás a vašem školiteli, jakým způsobem budete spolupracovat.
Téma pro svoji bakalářskou práci můžete samozřejmě začít hledat již v prvním ročníku, s rozhodnutím však nepospíchejte, nechte si čas na to, abyste se o tématu i o oboru něco dozvěděli. Současně své rozhodnutí z výše uvedených důvodů zbytečně neodkládejte. Jaro druhého roku studia je optimální čas, kdy byste měli potenciálního školitele kontaktovat.
Přílohy bakalářské práce: formát a pokyny
Brouzdejte po Pubmedu a zajímejte se, na jakém pracovišti lze vámi vybranou ideu realizovat, jaká je publikační úspěšnost vámi vybrané laboratoře, apod. Pokud si za školitele vyberete externího pracovníka, v tom případě se o tématu a formálních požadavcích na práci kladených poraďte s pracovníkem katedry. Pokud dosud hledáte inspiraci, zkuste navštívit stránku "Věda a výzkum", kde se dozvíte, jaké projekty jsou na naší katedře řešeny. Informujte se rovněž v SISu, jaké bakalářské práce byly na katedře v minulosti zadány a jaká témata katedra nabízí.
V ideálním případě by mělo téma reflektovat váš zájem, ale zároveň být reálně proveditelné v daném časovém horizontu. Dobrým tipem je zaměřit se na téma, které má jasně definované cíle. Vyhněte se příliš širokým oblastem, které byste nestihli pokrýt. Mnohem snadnější jé příliš úzké téma rozšířit než naopak - zúžit příliš široké téma. Jak zúžit, rozšířit téma: témata lze omezit na konkrétní druh zeleniny, parametr (např. obsah vitamínu C), technologii zpracování nebo konkrétní populační skupinu.
Dříve než začnete se sepisováním, musíte ve zvolené problematice získat dostatečný přehled, nastudovat literaturu, která má být předmětem pojednání. Pro přírodovědné obory je naprosto nezbytné čerpat z aktuálních vědeckých článků, ideálně v anglickém jazyce. Při psaní teoretické části dbejte na to, abyste nejen shrnuli poznatky, ale také kriticky zhodnotili dosavadní stav poznání.
Je třeba rozlišovat typy pramenů: přehledové práce (reviews), původní články, monografie, encyklopedie, odborné časopisy. Přehledy shrnují výsledky dostupných původních prací; původní práce uvádějí nové výsledky. Používejte recenzované zdroje a ověřujte kvalitu článků (peer review, prestiž časopisu). Při práci s literaturou tvořte si výpisky, záznamy či excerpta obsahující i citace používaných informačních zdrojů. Všechny zdroje informací jsou zveřejňovány za nějakým účelem a proto nikdy nejsme schopni stoprocentně určit, zda je daný zdroj důvěryhodný či nikoliv.
Bakalářská práce je spisem vědeckého charakteru a jako taková podléhá závazným pravidlům vědecké komunity. Práce musí být zadána a zpracována jako literární rešerše a je hodnocena podle kvality provedené rešerše a analýzy problému. Literární rešerše má odhalit, co je o zpracovávaném problému známo a nastínit, jaké skutečnosti dosud známy nejsou a zaslouží si další studium. Má ale rovněž prezentovat vlastní názor a kritické zhodnocení, případně nastolit možné směry budoucího studia.
Ovocné saláty pro každou příležitost
Standardní struktura bakalářské práce:
Předně, práci sepisujete na podkladě publikovaných informací a práce, z nichž informace čerpáte jste povinni citovat, tj. řádně uvést původ informací. Současně jste povinni dohledat primární zdroj informace nebo uvést, že se jedná o informaci převzatou. Mnoho studentů podceňuje, jak napsat bakalářskou práci po stránce citační etiky. Každý převzatý nápad, myšlenka nebo výsledek musí mít jasný zdroj. Důsledné citování se vyhnete obvinění z plagiátorství a zároveň ukážete, že se v dané problematice skutečně orientujete.
Pro studenty biologie a chemie je praktická část často srdcem celé práce. Ať už jde o PCR, spektrofotometrii, terénní sběr vzorků nebo počítačové modelování, klíčové je popsat postup natolik podrobně, aby byl váš výzkum reprodukovatelný. Častou chybou bývá nedostatečné statistické zpracování. V dnešní době se očekává, že výsledky budou podloženy relevantními statistickými testy. Pokud si nejste jisti, zda jste zvolili správný postup, konzultujte to s vedoucím práce nebo s někým, kdo má s biostatistikou zkušenosti.
Formátování bakalářské práce podle předpisů vaší fakulty je nezbytností. Každá škola má svá specifika - od velikosti okrajů, přes způsob citování až po úpravu tabulek a grafů. Zjistíme si formální náležitosti diplomové práce, tj. její požadovaný rozsah a všechna ostatní pravidla, která se jejího psaní týkají. Na České zemědělské univerzitě probíhají v listopadu, v prosinci, někdy i v lednu a v únoru konkurzy na bakalářské a diplomové práce. Na konkurz je potřeba se přihlásit prostřednictvím Univerzitního informačního systému (UIS).
Do zadání v UIS uveďte název práce, metodiku, popis cíle a doporučené zdroje informací (cca 10 zdrojů). Po odevzdání zadání do UISu bude muset zadání projít schvalovacím procesem. Schválit ho musí nejen školitel, ale také vedoucí katedry a děkan fakulty.
Zelenina je jedním z vhodných témat pro bakalářskou práci díky širokému spektru možných přístupů: nutriční analýza (vitamíny, minerály, vláknina), technologické zpracování (sterilování, sušení, zmrazování), skladování (sklepy, chladničky), bezpečnost potravin (rezidua pesticidů, dusičnany, antinutriční látky), veřejné zdraví (spotřeba zeleniny a prevence nemocí) či pěstování (ekologické vs. konvenční).
Konkrétní nápady na úzká témata:
Literární rešerše by měla odhalit, co je o zpracovávaném problému známo a nastínit, jaké skutečnosti dosud známy nejsou a zaslouží si další studium. Neměli byste začít s psaním dokud pointu své práce nebudete znát. Buďte původní, nepište jinými slovy o tom, o čem již existuje řada jiných rešerší. Jako BP není přijatelný text, ve kterém jsou pouze přejímány poznatky z učebnic, populárních časopisů či další médií určených laické veřejnosti.
Zelenina je výborným zdrojem mnoha vitaminů, minerálních látek, látek s ochranným účinkem a vlákniny. Z vitaminů se jedná hlavně o vitamin C, vitamin B1, B2, karotenoidy a kyselinu listovou, z minerálních látek to je zejména draslík, hořčík, vápník, železo a mangan. Zelenina díky vysokému obsahu vody (u většiny druhů více než 80 %) patří mezi nízkoenergetické potraviny (100 g zeleniny obsahuje průměrně 100-150 kJ) a přispívá tak ke snižování celkového energetického příjmu.
Význam vlákniny: Průměrná strava bývá chudá na vlákninu, denní doporučený příjem je 25-30 g. Hlavním zdrojem vlákniny jsou obiloviny, ale zelenina je bohatá na rozpustnou vlákninu (pektin). Vysokým podílem vlákniny se vyznačuje především kořenová zelenina, tykve, kapusta kadeřavá i hlávková, lusková zelenina apod.
Antioxidační a ochranné látky: V zelenině se nachází řada látek s antioxidačním účinkem (vitamin C, betakaroten, vitamin E, bioflavonoidy). Některé složky zeleniny působí antimikrobiálně (křen, česnek, cibule), protizánětlivě, močopudně, protirevmaticky nebo protinádorově - to vše lze rozpracovat v diskuzi o zdravotních přínosech.
Zelenina se zpracovává na celou řadu výrobků, které se liší svou konzistencí a způsobem konzervace. Zelenina bývá nejčastěji uchovávána sterilováním, sušením a zamrazováním. Sterilování - obsah některých vitamínů klesá, ale zavařeniny bývají velmi stabilní. Sušení - nejvyšší úbytek zaznamenává vitamín C a aromatické látky. Zmrazování - představuje rychlou metodu uchování potravin; pro delší uchovatelnost se doporučuje předvaření (blanšírování).
| Druh zeleniny | Vysoký obsah | Poznámka |
|---|---|---|
| Zelená paprika | Vitamin C | Velmi dobrý zdroj vitaminu C |
| Brokolice | Vitamin C, vápník | Vhodná syrová i krátce tepelně upravená |
| Mrkev | Provitamin A (betakaroten) | Zdroj betakarotenu; tepelná úprava zvyšuje dostupnost |
| Kadeřávek, kapusta | Železo, vápník, vláknina | Vyšší obsah sirných sloučenin (antioxidační a protinádorové účinky) |
| Špenát, fenykl, ředkev | Draslík | Pomáhají vyrovnávat poměr sodíku a draslíku |
V zelenině lze poměrně často nalézt rezidua ochranných látek, pesticidů. Některé druhy, např. kořenová zelenina, mají tendenci z půdy více přijímat těžké kovy. Zelenina obecně obsahuje mnoho dusičnanů a rekordmankou je červená řepa. V některých druzích zeleniny najdeme i tzv. látky antinutriční, jako jsou šťavelany, dusičnany, různé alkaloidy, strumigeny nebo kyanogenní glykosidy. Např. šťavelany ve špenátu narušují hospodaření s vápníkem a zvyšují riziko vznik ledvinných kamenů. V bramborách a rajčatech se nacházejí toxické alkaloidy (solanin, α-tomatin).
Důležité je zvolit vhodnou úpravu - dlouhé vaření vede ke zvýšeným ztrátám cenných vitaminů a minerálních látek, smažení zas učiní i z nízkoenergetického jídla kalorickou bombu. Z těchto důvodů raději zeleninu upravujte v páře, v zelenině zůstane maximum důležitých látek, nerozvaří se a zachová si i svou barvu a chuť. K dochucení dušené zeleniny stačí pár kapek oleje, špetka soli nebo čerstvé bylinky. Smažení vynechejte úplně a namísto tučných zálivek používejte doma připravené jogurtové zálivky.
Na vypracování práce budete potřebovat dostatek času. Uvědomte si, že vlastní sepsání práce je jenom špičkou ledovce celého projektu. Získejte nejprve dostatek informací - seznamte se důkladně se všemi pokyny na stránkách biologické sekce. Věnujte pozornost pokynům a doporučením na webu katedry a periodicky se na stránky vracejte. Po dokončení obsahové stránky přichází fáze formátování a jazykové korektury. I ten nejkvalitnější výzkum ztrácí na hodnotě, pokud je text plný gramatických chyb, překlepů nebo stylisticky neobratných formulací.
Není ostuda přiznat si, že na některou část práce sami nestačíte. Ať už jde o časový pres, nebo o nejasnosti v metodologii, existují služby, které studentům pomáhají. Komplexní podporu od výběru tématu až po finální korekturu najdete na portále StudHub. Pokud potřebujete systematické vedení a jistotu, že vaše práce splní všechny požadavky, můžete využít službu zaměřenou na jak psát bakalářskou práci pod vedením zkušených konzultantů.
Obhajoba bakalářské práce je částí závěrečné státní zkoušky bakalářského studia. Obhajoby se konají v jarním a v podzimním termínu, termín odevzdání práce je začátkem dubna a v půli srpna (aktuální informace v harmonogramu akademického roku a na webu biologické sekce). Obhajoba předchází státní zkoušce. Oba termíny jsou si ze zákona rovny, odložením obhajoby na podzim se však v případě neúspěchu u obhajoby či druhé části státní zkoušky octnete v situaci, kdy nebudete moci na podzim nastoupit do magisterského studia. V případě neúspěchu v jarním termínu máte podzimní v záloze.
Na závěr: pro svoji bakalářskou práci si jistě chcete vybrat téma, které Vás něčím zaujme, které Vás bude bavit, a bylo by škoda, kdyby tomu tak nebylo. Pokud budete postupovat systematicky - volba tématu, rešerše, úzká formulace cíle, metodika, pečlivé citování a kvalitní jazyková úprava - máte velkou šanci vytvořit hodnotnou práci o zelenině, která může být i cenným východiskem pro další vědeckou práci nebo praktické uplatnění.
Copyright © pohodanovapec.cz
