Copyright © pohodanovapec.cz 
Většina rodičů si klade otázku nejen kdy začít s příkrmy, ale také jak a čím první lžičku pojmout. Podle doporučení WHO by mělo být dítě výlučně kojeno do 6 měsíců; od ukončeného 6. měsíce je vhodné začít s příkrmy. Nicméně každé dítě je jiné a z praxe plyne, že zavádění příkrmů ne vždy probíhá hladce.
Některým dětem ve věku 4 nebo 5 měsíců pouhé mateřské mléko nestačí a pro svůj zdravý růst potřebují příkrmy. Orientačními impulsy pro zavedení příkrmu jsou váha nad 6 kilogramů, hladovění po 8-10 kojeních či potřeba více než 1000 ml mléka za den. S příkrmy začněte nejdříve od ukončeného 4. měsíce u nekojených miminek, pokud kojíte, ideálně počkejte až do ukončeného 6. měsíce.
Není to žádné dogma: pokud dítě příkrm odmítá, zkuste ho ochutit mateřským nebo u nekojených dětí umělým mlékem, nebo zavádění příkrmu odložte o týden až dva. Ke zkoušení příkrmu zvolte dobu, kdy máte klid a dítě je v dobré náladě. Rozhodně mu příkrm nevnucujte a nenuťte ho dojídat, protože by mohlo začít příkrmy dlouhodobě odmítat nebo je začít zvracet.
Pediatři často doporučují začít jednodruhovými zeleninovými příkrmy. Zelenina je nejvhodnější surovinou pro první lžičku příkrmu, protože miminka si rychle zvykají na sladké chutě; když se začne ovocem či sladkou kaší, hrozí, že později zeleninu odmítnou. Na začátek zvolte jednodruhový příkrm-například mrkev, batát nebo brambor-a udržujte jeden druh 3-4 dny, abyste mohli sledovat případné alergické reakce.
Zeleninové příkrmy podávejte během dne, ideálně k obědu. Přechod od tekuté stravy musí být postupný: cílem prvních asi 2 týdnů je, aby se dítě naučilo jíst kašovitou stravu. Začněte s 1-2 lžičkami příkrmu jednou až dvakrát denně a postupně množství zvyšujte; tímto příkrmem nahradíte poslední dávku mléka.
Svět Her o Easter Eggu v GTA V
Vhodná zelenina na začátek: cuketa, dýně (Hokkaido), batát, mrkev, brambor, špenát, brokolice, fenykl, petržel, kedluben či řepa. Svého favorita uvařte do měkka, důkladně rozmixujte nebo rozmačkejte a na každou porci přidejte lžičku másla pro lepší chutnost a vstřebávání vitamínů rozpustných v tucích. Buďte pečliví: tuh á vlákna nebo větší kusy by dítěti mohly znepříjemnit první seznámení s nemléčnou stravou. Po 2-4 dnech můžete přidat další zeleninu, ale vždy sledujte reakci dítěte.
Ovoce zařazujte jako druhý druh příkrmu, nejlépe dopoledne nebo jako odpolední svačinu. Stejně jako u zeleniny zaveďte původně jeden druh ovoce-např. jablko, hruška, banán nebo meruňka-podušené na vodě nebo lehce rozvařené, případně s lžičkou másla. Pokud to jde, sloupněte slupku pro lepší stravitelnost. Opatrní buďte s jahodami a exotickými plody kvůli riziku alergií. Vždy čekejte 3 dny mezi zavedením nových druhů kvůli sledování alergické reakce.
Asi po 2-4 týdnech od zavedení zeleninových příkrmů přidejte maso. Volte libové bílé maso (kuře, krůta, králík) velmi důkladně uvařené a jemně nasekané nebo pomleté. Ke začátku stačí zhruba 20 g masa jednou týdně, postupně zvyšujte frekvenci až na denní zařazení a dávky kolem 35 g. Vaječný žloutek lze zařadit později, bílek až po prvním roce. Ryby (losos, tilápie) doporučují někteří pediatři začít zařazovat po jednom roce-u mořských ryb dříve, u sladkovodních kvůli kostem opatrně.
Zavedení lepku je třeba časovat obezřetně: podání lepku před 4. měsícem může zvýšit riziko celiakie. Zahájení malých množství lepku mezi 4. a 6. měsícem spolu s kojením může riziko snížit. Podávání lepku později než po ukončeném 7. měsíci také není doporučeno. Preferujte bezlepkové obiloviny (rýže, jáhly, pohanka, amarant, quinoa) v raném období, protože obiloviny jsou pro malé děti hůře stravitelné.
Kaše se obvykle podávají jako večeře. (Ne)mléčné kaše nabízejte před spaním: mléčné kaše jsou chuťově blíže mateřskému nebo umělému mléku, což usnadní přechod, ale mají sladší chuť, na kterou si dítě může snáze zvyknout. Nemléčné kaše se připravují s kojeneckým mlékem či pokračovacím mlékem. Při výběru pečlivě čtěte složení a dávkování. Cereální příkrmy jsou dobrým zdrojem komplexních sacharidů, železa a vitamínů skupiny B.
Nutriční hodnoty čerstvého a mraženého masa
Odmítání příkrmu je běžné. Dítě může ochutnat a pak přestat jíst, nebo jídlo vyplivovat - často jde o neznalost posouvání jídla v ústech a polykání, nikoli o to, že by mu jídlo nechutnalo. Pokud dítě příkrm odmítá, zkuste ho ochutit mateřským mlékem nebo odložit zkoušení o pár dní. Nechte dítě rozhodovat v mezích: povzbuzujte, ale nenuťte. Včas se poraďte s pediatrem, pokud dítě dlouhodobě odmítá jíst a hrozí pokles váhy.
Pod zkratkou BLW (Baby Led Weaning) se skrývá metoda, kdy je dítěti nabízeno jídlo v pevné formě, aby si samo vybíralo, kdy a co jí. BLW má své příznivce i odpůrce: pozitivem je budování zdravého vztahu k jídlu, odpůrci upozorňují na riziko nedostatku železa (pokud dítě nesní dost masitých příkrmů) a nebezpečí zaskočení kousku potravy. Při BLW zpočátku pokračujte v kojení a nabídněte pevné kousky vhodného jídla, až když je dítě schopné uchopovat předměty a projevuje zájem o jídlo. Bezpečnost a dohled jsou zásadní.
Domácí příkrmy lze snadno připravit a často obsahují kvalitní suroviny. Několik jednoduchých receptů z praxe:
| Název | Hlavní suroviny | Postup (stručně) |
|---|---|---|
| Masové karbanátky s dýní Hokkaido | vepřové plecko, hovězí kýta, dýně | Namelte maso, přidejte vejce, tymián, nastrouhanou dýni, upečte v troubě na 200 °C dozlatova. |
| Dušené hovězí s batátem a brokolicí | hovězí, batát, brokolice | Opečte hovězí, podlijte zeleninovým vývarem, duste s batátem a brokolicí do měkka, rozmixujte na pyré. |
| Krůtí s červenou řepou a dýní | krůtí prsa, červená řepa, dýně, brambor | Vařte krůtí na kousky, uvařte zeleninu do měkka, smíchejte a dle konzistence podávejte rozmixované. |
Světová zdravotnická organizace a odborníci zdůrazňují, že příkrmy jsou doplňkem ke kojení, nikoli jeho náhradou. Podávejte vitamin D (doporučená dávka 400 I.U.). Dávejte pozor na hygienu při přípravě jídla. Při výběru potravin a výrobků volte kvalitní suroviny a sledujte složení komerčních příkrmů. Dbáte-li na pestrost, každodenní nabídka různých druhů ovoce a zeleniny pokryje široké spektrum vitamínů a živin.
V praxi se setkáváme i s příběhy, kdy osmiměsíční miminko příkrmy odmítá: ochutná a pak nechce. Takové případy nejsou výjimečné. Důležité je zůstat klidná, vyzkoušet jiné postupy (např. dochucení mateřským mlékem, jiné textury nebo odklad zavádění o pár dní) a konzultovat s pediatrem, pokud dítě dlouhodobě odmítá jíst a hrozí úbytek váhy.
Copyright © pohodanovapec.cz
