Copyright © pohodanovapec.cz 
Areál bývalých městských jatek v Ostravě je jako jeden z mála u nás umístěn v blízkosti centra města, což v minulosti přinášelo komplikace pro blízké okolí. Po ukončení provozu jatek a přemístění provozů do vhodnější lokality je poloha původního objektu vůči centru města velkou výhodou a nabízí široké pole možností, jak objekt, navržený ve výrazném architektonickém stylu, využívat.
Historie jatek začíná koncem 19. století, kdy Moravská Ostrava zápasila s hygienickými podmínkami kvůli lokálním porážkám dobytka přímo ve staveních. Tuto nepříznivou situaci se město rozhodlo řešit vybudováním centrálních jatek a koncentrovanou porážkou na jednom místě. Původně byly zvažovány různé lokality, až nakonec zvítězila varianta u Stodolní ulice, která spojovala výhodu odlehlosti centra a dostupnost infrastruktury Frýdlantské dráhy. Jatka byla dokončena v červnu 1881 a stály se skromnými rozměry 7x15 m pro jatky a 14x14 m pro lednici.
Lednice o více než 8 oddělených částí pro potřeby jatek částečně spoléhaly na vodu z vedlejší nádrže; dominuje tehdejší zásobování chlazeným masem, a to zvláště díky Velké kooperaci s chladicí technikou. Množství poráženého dobytka kolem roku 1880-1895 dosahovalo kolem pěti tisíc kusů ročně. Spolu se spuštěním jatek byly zakázány domácí porážky a veškeré porážky se přesunuly do jatek, čímž došlo k výraznému zlepšení hygieny v oblasti.
V průběhu let 1880-1895 areál prošel několika modernizacemi, vedly k tomu rostoucí nároky řezníků a zvyšující se populace Moravské Ostravy. Byla vybudována nová chladírna s 21 boxy, rozšířeny chlévy pro prasata, skot a drobný dobytek, a také porážka skotu byla rozšířena. V roce 1896 byla na jatka doprava zajištěna vlečkou z Porážkové ulice. Původní jateční provozy postupně přestaly stačit a vyvstala potřeba nových budov a kapacit.
Mezi lety 1909-1914 došlo k dalším úpravám a rozšířením areálu - nová chladírna byla doplněna o třetí generaci věží a technických zařízení; stájová kapacita byla rozšířena a budovy pro porážku a skladování nadstavovány. Těsně před další přestavbou byla vybudována spojovací hala krytá dřevěnou příhradovou konstrukcí, známá jako Stephanova střecha, která propojovala hlavní provozy a sloužila jako hlavní vjezd. Z hlediska urbanistického zasáhla jatka do okolní zástavby, a to rozšířením přes valchařskou strouhu, což vzbudilo protesty obyvatel kvůli zatížení veřejného prostoru zápachem a hlukem.
V rámci roku 1925-1927 byla provedena poslední středně rozsáhlá modernizace. Byla zbořena velká část původních objektů a na jejich místě vyrostl moderní komplex včetně nové chladírny, mrazírny a masné tržnice; nová část byla propojena se staršími objekty krytou chodbou. Když se blížila poslední čtvrtina 20. století, nastal další vývoj směrem k oddělení od centra a přesunu některých provozů na okraj města kvůli hygienickým a dopravním limitům.
V polovině 20. století, po zestátnění, jatka přešly pod Ostravský průmysl masný a nakonec v roce 1965 přešly do Martinova. Původní areál sloužil jako provozovny a sklady, ale postupně chátral a fasády byly architektonicky degradovány. Do roku 1987 věž bývalé chladírny zůstala součástí areálu, která byla následně na základě rozhodnutí národního výboru převedena do správy městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz. V devadesátých letech prošla oblast rekonstrukcí a rekuly, avšak část objektů byla nadále ohrožena demolicí.
V roce 1993 došlo k prodeji areálu společnosti Bauhaus, která slíbila rekonstrukci, avšak bez závazku. Následné zásahy stavební i architektonické vedly k demolici některých částí, zůstala však stará lednice z roku 1890 a chladírny. V roce 2016 vedení města Ostravy odkoupilo areál jatek pro záměr vytvořit sídlo galerii PLATO Ostrava. Rekonstrukce začala v roce 2020 podle návrhu Roberta Konieczného a postupně se areál mění k modernímu kulturně-gastronomickému prostoru.
Holešovická tržnice v Praze prošla podobnou proměnou: původně industračně orientovaný areál se stal živým městským prostorem s trhy, gastronomií a kulturními prvky. Sochy býků u vstupu, ztvárněné Čeňkem Vosmíkem a Bohuslavem Schnirchem, definuji charakter celého komplexu a vymezují vztah mezi historií a současností. Areál byl průchodil projektově vybudován s důrazem na hygienu a efektivitu, s plány rozšíření a posunu do Malešic, avšak nakonec zůstala jeho současná forma blízko centru a slouží jako živé kulturní a obchodní centrum.
Současný vývoj Prahy a Holešovické tržnice se vyznačuje návratem k veřejnému prostoru orientovanému na kulturu a gastronomii. Po vyhraných sporech s bývalým nájemcem byla správa areálu v roce 2022 převedena na Výstaviště Praha, která zahájila rozsáhlou obnovu a novou vizuální identitu. Architektonická soutěž Perspektiv ma na starosti meziprostor a veřejné prostory; dokončení první fáze by mělo být v roce 2027. Strategická koncepce rozvoje Holešovické tržnice do roku 2038 počítá s investicí až 5 miliard korun a vytvářením soběstačného, živého místa pro každodenní život s novými povrchy, zelení a bezbariérovými trasami.
trhy s lokální produkcí v Místku
V roce 2023 byla schválena koncepce rozvoje, která stanoví směřování areálu na následující období. Doplněně je program celoročních akcí, z nichž v roce 2024 proběhlo 162 akcí, z nichž 114 jich Tržnice sama pořádala nebo realizovala ve spolupráci s partnery. Budoucnost tržnice spočívá v propojení komerčních aktivit s kulturními a veřejně prospěšnými funkcemi, s důrazem na udržitelnost a atraktivní veřejné prostory pro návštěvníky i nájemce.
Holešovická tržnice dnes kombinuje tradiční tržní haly s moderními gastronomickými provozy a kulturními prostory. Zároveň si zachovává industriální charakter a umožňuje návštěvníkům číst historii prostřednictvím uspořádání budov a atmosféry. Budova Burzy bude v nejbližších letech otevřena jako multifunkční prostor s restaurací pod taktovkou Zátiší Group, čímž se významně doplní nabídka a oživí celý areál. Korza pravidelně hostí gastronomické akce, festivaly a koncerty, a Hala 22 nadále zůstává populárním místem pro setkávání a nákup čerstvých produktů.
| Období | Hlavní změny | Klíčový dopad |
|---|---|---|
| 1880-1895 | Založení jatek, lednice, první modernizace | Zlepšení hygieny, centralizace porážky |
| 1902-1903 | Nová chladírenská hala s věží | Rozšíření kapacit, centralizace chlazení |
| 1925-1927 | Poslední modernizace, vznik masné tržnice | Propojení starých i nových objektů |
| 1965 | Přestěhování do Martinova | Odklon od centra, útlum provozu |
| 1993-1995 | Ochrana kulturní památky, pronájem Delta Climatizer | Dokončená demolice provizorních objektů |
| 2020-2027 | Rekonstrukce podle Roberta Konieczného | Vytvoření moderního kulturního a gastronomického prostoru |
| 2022-2023 | Převzetí správou Výstaviště Praha, a.s.; koncepce do 2038 | Strategický rozvoj a investice |
Celkově lze říci, že původní jateční areál se proměnil v živý a otevřený prostor, kde minulost a současnost stojí vedle sebe, aniž by si vzájemně konkurovaly. Z dosavadních kroků vyplývá, že hlavní síla místa spočívá v jeho vrstvené identitě a schopnosti přizpůsobit se potřebám městského života, kultury, gastronomie i obchodů.
Copyright © pohodanovapec.cz
