Copyright © pohodanovapec.cz 
Šarka švestek, Plum pox virus (PPV), patří mezi nejnebezpečnější virové choroby peckovin. Choroba je nevyléčitelná a vede k postupnému chřadnutí a nakonec až k úhynu stromu. Šlechtěním se podařilo dopad choroby na slivoně alespoň částečně snížit, přesto zůstává významným rizikem pro zahrady i sadové plochy. V tomto článku sa dozvíte, jak příznaky rozeznat, jak se virus šíří a co dělat při napadení, s důrazem na prevenci a odolné odrůdy.
Virus šarky švestek se projevuje na listech, květech i plodech a liší se podle druhu napadené rostliny. U švestek se na listech objevují světlé až žluté skvrny ve tvaru prstenců, okraje skvrn jsou ostře zeleně ohraničené. Objevují se také mozaikové vzory a pruhy, které se mohou šířit po celé ploše listu; nejlépe jsou vidět na jaře a na začátku léta. Listy bývají tvarově nezměněné. Na plodech jsou časté deformace a skvrny, dužina v okolí skvrn bývá červená a plody mají nízký obsah cukru a bývají málo sladké, někdy dokonce bez chuti a ztrácejí jakost pro skladování i kvašení. U meruněk se na listech tvoří světlé skvrny a kroužky, na plodech pak kresby jako po mramoru a světle zelené skvrny s peckou.
Na slivoních šarka často vede k poklesu výnosů a zkvalitnění plodů - plody bývají deformované, menší a s nízkou chutí. U některých odrůd mohou být projevy šarky méně nápadné a plody zůstávají bez viditelných příznaků, zatímco virus je v pletivech přítomen. Šarka má několik fází a projevů, které se mohou lišit podle odrůdy a ročního období.
Šarka švestek je velmi odolný virus, jeho primární šíření probíhá prostřednictvím mšic, které ho přenášejí z nemocných stromů na zdravé. Dále se virus může do zahrady dostat nákupem napadené sadby. Šíření pokračuje i při použití kontaminovaných nástrojů při řezu stromů nebo roubováním nemocných stromů na zdravé. Virus se dále šíří vegetativním množení, ale mšice představují hlavního nosiče a přenosuje se na kratší vzdálenosti než u některých jiných virových chorob.
Šarka je bohužel nevyléčitelná nemoc a žádný postřik ji nedokáže vyléčit. Při napadení stromu je tedy nutné jednat radykalně: jedinou možností je radikální likvidace napadeného stromu a jeho kořenů - vykopat a spálit. Důležité je i dezinfikovat nástroje používané na postižený strom a nepoužívat stejné místo pro nové výsadby dříve, než virus v půdě zcela vymizí. Zasažené stromy je vhodné odstranit i na sousedních pozemcích, aby se šíření viru dále omezilo. Pravidelně informujte sousedy a upozorňujte na výskyt mšic, které virus šíří dál.
jak připravit snadno stravitelné omáčky při onemocnění střev
Kromě odstraňování infikovaných stromů je nejúčinnější prevence. Vsaďte na odrůdy odolné vůči PPV a nakupujte pouze z osvědčených zdrojů. Nenechávejte infikované materiály pěstované stromy a nepěstujte je na stejné místo, kde byl virus dříve nalezen. Pravidelně sledujte listy a plody a věnujte pozornost výskytu mšic. V boji s mšicemi lze využít chemické postřiky, ale efektivnější bývá volba přírodních metod a podporování přirozených predátorů jako zlatoočky, slunéčka a škvory, které pomáhají snižovat populaci mšic bez výrazného dopadu na jiné organismy. Pokud se rozhodnete pro chemické ošetření, volte nízko invazivní a cílené přístupy s ohledem na ochranu proti škůdcům a životního prostředí.
Odolnost vůči šarc švestek se stává klíčovým tématem pro zahradníky i sadovníky. Mezi odolné pološvestky patří rané Katinka, Toptaste a další odrůdy typu Ortenauer/Stanley s hybridem JOJO, které jsou schopny vyvíjet plody i při nízké miře napadení a snižují riziko ekonomických ztrát. U stojanová runa se díky rezistenci a toleranci zvyšuje šance na stabilní sklizeň i při okolním tlaku viru. Důležité je vyhledávat odrůdy, které vykazují vysokou toleranci na šarku a zároveň jsou vhodné pro vaše klimatické podmínky.
Mezi další moderní odolné odrůdy pološvestek patří například raná Katinka, která dozrává na konci července až začátkem srpna. Toptaste dozrává počátkem září a je odolný nejen vůči šarku, ale i houbovým chorobám a pozdním mrazíkům. Dozrává s plody sladkými jako švestky, avšak je částečně cizosprašná a vyžaduje vhodné sousedství odrůd, např. Stanley nebo Čačanská lepotice. Obrat v léčbě spočívá v tom, že i přes částečnou toleranci virus ve dřevě zůstává a je důležité volit odolné varianty při výsadbě.
Švestka domácí bývá zcela bezbranná vůči šarce a její výsadba je vyskytuje s vysokým rizikem. Ze starších odrůd je proti šarce značně odolná Durancie, plodící v druhé půli září. Oblíbené pološvestky Čačanská lepotica, Čačanská najbolja a Stanley patří mezi tolerantní odrůdy - úroda napadených stromů bývá nižší, ale stromy samotné neodumírají. Gabrovská je odolnější vůči chladu a svými chutěmi téměř nahrazuje Švestku domácí, i když je částečně samosprašná a vyžaduje vhodné sousedství. Dozrává na přelomu srpna a září.
Mezi šlechtitele, kteří usilují o zcela rezistentní odrůdy, patří i jméno Walter Hartman z univerzity v Hohenheimu. Před více než desetiletím představil hybrid Ortenauer a Stanley nazvaný JOJO, který v těle izoluje virus a napadené pletivo odumírá, aniž by virus dále šířil. Mezi další odolné a osvědčené odrůdy pološvestek patří např. tato: raná Katinka, Topaste a další, které dozrávají v různých obdobích a vyžadují vhodné podmínky a péči.
Výživa během vzplanutí a remise Crohnovy choroby
Šarka švestek patří mezi nejnebezpečnější virové choroby ovocných stromů. Napadení neznamená jen ztrátu úrody, ale často i konec celého stromu. Jedinou skutečnou obranou je prevence - volba rezistentních odrůd, výsadba na vhodném stanovišti a vhodné zálivky a výživy. Dbejte na kontrolu mšic, které virus přenášejí, a zvažte při ochraně šetrnější postupy s podporou přirozených predátorů, jako jsou zlatoočky, slunéčka a škvory. Pravidelný monitoring a včasné rozhodnutí o odstranění infikovaných stromů výrazně snižují riziko šíření PPV.
Copyright © pohodanovapec.cz
