Přímořská kuchyně nedá na čerstvé i sušené byliny dopustit. Jedlé rostliny dodávají pokrmům příjemnou vůni, zjemní nebo naopak zvýrazní jejich chuť a hezky dozdobí jídlo na talíři. Kromě toho zásobují naše tělo zdraví prospěšnými látkami. Bylinky se při vaření a pro přípravu léčivých odvarů používají už od nepaměti. Není nad to si při vaření odskočit na zahrádku a natrhat hrst čerstvých voňavých bylin.
Bylinky do kuchyně patří k nejjednodušším způsobům, jak dodat jídlům výraznější chuť, vůni i čerstvost. Některé kuchyňské bylinky se hodí k masu, jiné k zelenině, do salátů, polévek, omáček nebo domácích nápojů. Čerstvé i sušené bylinky mají v kuchyni obrovské využití. Pomohou dochutit jednoduchá jídla, zvýraznit omáčky, doplnit marinády, ozdobit saláty a dodat vůni domácím receptům.
Bazalka je jedna z nejznámějších bylinek středomořské kuchyně. Bazalce doslova patří pizza a těstoviny, se kterými je odjakživa spjatá. Skvěle se hodí k rajčatům, mozzarelle, těstovinám, pizze, salátům i domácímu pestu. Nejlepší je čerstvá, protože při delším vaření rychle ztrácí aroma. Čerstvé rostlinky se přidávají do salátů, na pečivo, vhodné jsou také k zamrazení pro pozdější využití. Neodmyslitelnou součástí využití je bazalkové pesto, které tvoří s těstovinami a piniovými oříšky chuťový výlet přímo do Itálie. Ani sušená bazalka však nezůstává pozadu a svou přítomností podtrhuje chuť luštěnin, pečené zeleniny, polévek nebo zeleninových placek a karbanátků. Bazalka si parádně notuje s česnekem a rajčaty, z koření pak s oreganem, tymiánem i kari.
Tymián - středomořská kuchyně se bez něj neobejde. Chutné, voňavé a léčivé. Tymián se osvědčil také k provonění olejů, do kterých se naloží pár jeho snítek. Sušený tymián se hodí také do polévek a omáček. Sušený tymián se však doporučuje do připravovaných pokrmů přidávat na začátku vaření, aby se stihla uvolnit jeho chuť. Kdo má však zálusk provonět si kuchyni tymiánem čerstvě utrženým, je nejlepší volbou přimíchat si jej do čerstvých zeleninových salátů nebo k posypání těstovin. Je důležité také nezapomenout na to, že snítky této bylinky mají poměrně tuhé větvičky, které by jídle byly na obtíž. Vždy se tedy doporučuje používat pouze lístky.
Rozmarýn patří mezi silně aromatické kuchyňské bylinky. Rozmarýn se používá jako dochucovadlo na pečená masa (skvěle doplňuje například jehněčí, telecí a skopové maso, ale dobře chutná i v kombinaci s kuřetem nebo rybami). Aromatická bylinka výborně oživí také polévky a omáčky (snítku rozmarýnu před podáváním vyndejte), používá se dále na dochucení těstovin a do nádivek. Překvapivě se doporučuje přidávat rozmarýn také do nápojů, nejlépe čerstvých ovocných šťáv. Oblíbené je také rozmarýnové víno, které je nenáročné na domácí přípravu. Rozmarýn se používá i k pečeným bramborám, zelenině, do marinád i k domácímu pečivu. Snítku čerstvého rozmarýnu se vyplatí přihodit ke grilované zelenině nebo pár jeho jehliček nakrájet na drobné kousky a přimíchat k houbám při jejich tepelné úpravě. Málo kdo by to byl řekl, ale rozmarýn je skvělý parťák při pěstování bylinek ze semínka.
Oregano neboli dobromysl obecná, je bylinka velice podobná majoránce. Jak už bylo zmíněno, oregano uzavírá trojici bylinek, kterým patří prvenství v ochucování pizzy. Ve své sušené verzi se dále do polévek, zapečené zeleniny či třeba k ochucení marinád pro grilovaný lilek, papriku a cuketu. Čerstvé oregano je rovněž vhodné do zeleninových salátů, na posypání rizota či k výrobě ochuceného oleje. Jelikož se dobromysl výtečně doplňuje s ostrým kořením jako je chilli, zázvor, pepř a sušený česnek s cibulí, často se vyskytuje v jídlech mexické kuchyně.
Jednou z nejuniverzálnějších bylinek je majoránka. Téměř by se dalo říct, že majoránkou není co zkazit, ať už jde o dochucování polévek, zeleniny či luštěnin. Sušením neztrácí své vlastnosti, proto i po usušení má plnou chuť, bez které by se neobešel žádný bramborák, či jiné smažené placky, třeba z řepy nebo cukety. Nemusíte se obávat ji při přípravě jídla přidávat už na samém začátku, protože majoránka je jako stvořená pro teplou kuchyni. Její vlastnosti tak ocení například eintopf, neboli jídla “z jednoho hrnce”.
Petrželka je jedna z nejuniverzálnějších bylinek do kuchyně. Hodí se do polévek, k bramborám, do pomazánek, salátů, nádivek i k masu. Nejlepší je přidávat petrželku až ke konci vaření nebo přímo při servírování. Jemně cibulová chuť pažitky si získala přízeň lidí po celém světě a také v Česku se objevuje v kuchyních s naprostou samozřejmostí. Pažitka se uplatňuje zejména čerstvá ve studené kuchyni do pomazánek, k posypání polévek, pečiva či bramborových příloh. V sušeném stavu se přidává při vaření až těsně před jeho koncem.
Mátu zná každý, ale kdo ji používá i při vaření? A to je škoda! Máta je více než jen samozřejmá součást letních nápojů, dezertů a čajů. V sušeném stavu se máta doporučuje spíše k přípravě čajů, ať už samostatně nebo ve směsi. Zajímavější použití má jako čerstvá rostlinka - je naprostou jedničkou coby jedlá osvěžující dekorace dezertů či pro výrobu sirupů, čokolád a dalších sladkých dobrůtek. Při vaření se hodí do zálivek, grilovacích marinád a k ochucení zeleniny jako je lilek, mrkev, rajčata či cuketa. Meduňka má jemnou citronovou vůni a hodí se především do čajů, letních nápojů, domácích sirupů a dezertů.
Nejvýraznější vlastností šalvěje je její aromatická vůně, která vynikne spíše po usušení. Šalvěj má řadu využití i mimo kuchyni, pro vaření se však doporučuje používat zejména její čerstvé lístky. Hodí se k těžkým jídlům jako jsou houby a luštěniny, netradiční specialitou jsou pak smažené šalvějové listy v těstíčku. Saturejka je oblíbená k luštěninám a těžkým jídlům a je součástí provensálského koření. Estragon (pelyněk) má jemně nahořklou a pikantní chuť s nádechem pepře a anýzu, oblíbený je především ve Francii do salátů, omáček a polévek. Koriandr pochází z oblasti Středomoří, ale v evropské kuchyni často nahrazuje petržel; v asijských pokrmech je nezbytný pro čerstvou exotickou chuť.
как называются типы мяса в английском языке
Když se řekne bylinky v kuchyni, co si představíš? Mnoho lidí považuje bylinky jen za dochucovadlo. Jenže ani bylinky v kuchyni nemusí být jen dochucovadlem. Můžou podpořit naše zdraví. Každá bylinka obsahuje účinné látky, které mají konkrétní vliv na organismus. Některé podporují trávení, jiné uklidňují, další stimulují určité orgány nebo pomáhají při konkrétních potížích. V kuchyni se většinou pohybujeme v oblasti prevence, ale někdy používáme i bylinky, které mají výrazný terapeutický účinek.
Rozmarýn může podporovat soustředění a prokrvení. Skořice pomáhá metabolismu a práci s cukrem v krvi. Hezkým příkladem bylinky s výrazným účinkem je jalovec - používá se jako koření hlavně na maso nebo do guláše, ale zároveň výrazně podporuje činnost ledvin a působí močopudně. Pískavice řecké seno je například bylinka výborná proti diabetu. Ločidlo čertovo lejno neboli asafoetida se používá jako koření, které může nahradit cibuli i česnek. V asijské kuchyni se běžně používá galgán podobný zázvoru, listy kafrové limety podporující trávení nebo citronová tráva s uklidňujícím účinkem.
Pěstování vlastních bylinek se v posledních letech stalo vítaným trendem a bylinky tak překročily práh zahrad a záhonů a dostaly se také na balkony a parapety bytů ve městech. Na trhu existují nejrůznější pěstitelské sety, některé jsou dokonce vybaveny speciální lampou pro rychlejší a efektivnější růst rostlinek. Mezi typicky snadno pěstovatelné druhy patří máta: naprostý evergreen v pěstování; řeřicha: chcete-li zasít semínka s jistotou brzkého a úspěšného sklízení; rozmarýn; bazalka; tymián: nenáročný na pěstování a vydrží téměř nevydržitelné.
Výhodou domácích bylinek je, že přesně víte, odkud pocházejí. Nemusíte spoléhat jen na malé svazky ze supermarketu, které často dlouho nevydrží. Pokud chcete začít jednoduše, vyberte si bylinky podle toho, co nejčastěji vaříte. Na italská jídla se hodí bazalka, tymián a rozmarýn. Do české kuchyně využijete majoránku, pažitku a petrželku. Nemusíte mít doma všechny druhy bylinek najednou. Důležité je vybrat takové, které opravdu využijete.
Sušení bylinek je nejčastějším řešením, když příroda nadělila velkou úrodu. Sušení není nijak náročné, stačí dodržet pár pravidel a zásad. Mezi ně patří například sušení jen zdravých částí rostliny, která není napadena škůdci a nejsou na ni žluté listy. Rostlinky musí být sbírány suché za slunečného počasí a zavěšeny na tmavém místě s přístupem proudícího vzduchu. Sušení je možné provádět také v elektrické sušičce.
průvodce druhy a stanovišti v rámci Natura 2000
Zamražení bylinek: velice jednoduchý a efektivní způsob uchování čerstvých rostlinek je jejich očištění a zpracování na menší kousky a následné uložení do uzavíratelné nádoby vhodné k zamrazení. Bylinky se pak dají komfortně dávkovat dle požadovaného množství. Zamrazení ve formičkách na led: nasekané bylinky dáme do formiček na led, zalijeme vodou nebo olejem a zamrazíme. Pro následovné použití není potřeba bylinky rozmrazit, stačí kostičku vhodit do připravovaného jídla.
Na čerstvou zeleninu nebo ovoce z českých a moravských zahrad si ještě nějaký čas počkáme. Přesto můžeme mít čerstvé potraviny z naší přírody už teď na jaře. Březen nebo duben je totiž ideální na sběr mladých jedlých rostlin. Planými jedlými bylinami můžeme svůj jídelníček jednoduše obohatit o další čerstvé potraviny. A to i v případě, že nemáme zahrádku. Našemu tělu dodají byliny potřebné minerály a stopové prvky. A jako bonus pro tělo i duši nám jedlé rostliny poskytnou i pohyb a více času stráveného v přírodě.
U kopřivy dvoudomé jsou jedlé její mladé výhonky i vrcholky starších rostlin před rozkvětem. Kopřivové listy můžeme přidávat do polévek, do velikonoční nádivky nebo používat sušené listy jako kořenidlo. Pozor však na jednu věc: kopřivu používáme výhradně tepelně upravenou. Česnek medvědí tvoří rozsáhlé porosty v lužních lesích. Jedlé jsou listy, květy i cibule. Mladé listy se sbírají ještě před květem. Při sběru planých rostlin dbejme na několik zásad: rostliny sbíráme na čistých neznečištěných místech, kde nehrozí kumulace škodlivých látek. Při sběru zelených částí rostlin pro přímou konzumaci dáváme přednost stíněným místům a nejmladším částem rostlin. Pokud chceme rostlinu sušit, sbíráme ji za slunečného dne s co nejmenší vzdušnou vlhkostí.
Bylinky jsou snad nejpřirozenější přísada v kuchyni napříč světem i historií. Používají se pro jejich chuť, vůni i účinky. Bylinky doprovází praktická možnost pozdějšího využití - vybrat si můžete z mnoha způsobů uchování, od sušení až po naložení do soli. Pokud s bylinkami začínáte, nemusíte mít hned velkou sbírku. Stačí pár základních kuchyňských bylinek, které využijete nejčastěji. Bylinky tak mohou z běžného vaření udělat přirozenou péči o zdraví.