Luštěniny zaujímají mezi zeleninou výjimečné postavení: nepotřebují dusíkaté hnojení, protože si dusík dokáží získávat přímo ze vzduchu. Díky symbióze s hlízkovými bakteriemi (Rhizobium) usídlenými na kořenech fixují vzdušný dusík a obohacují jím půdu - nejenže vás živí, ale současně zlepšují záhon pro plodiny, které přijdou po nich. Hrách, fazole, čočka a bob jsou navíc vynikajícím zdrojem rostlinných bílkovin, vlákniny a minerálů.
Luštěniny žijí v symbiotickém vztahu s bakteriemi rodu Rhizobium, které se usídlí na jejich kořenech v podobě drobných hlízek. Tyto bakterie přeměňují vzdušný dusík (N2) na amoniak - formu dusíku přímo přístupnou rostlině. Výměnou za tuto službu dostávají od rostliny cukry vznikající při fotosyntéze. Luštěniny dusíkaté hnojení nepotřebují. Po sklizni nechte kořeny v půdě. Hlízky obsahující fixovaný dusík se postupně rozloží a zásobí půdu živinami pro následné plodiny. Inokulace semen: Pokud na daném místě luštěniny dlouho nerostly, rhizobia nemusí být v půdě přítomna v dostatečném množství.
Hrách je chladnomilná plodina, která se vysévá brzy na jaře a sklízí v první polovině léta. Hrách dřeňový (zahradní): lusky se luská a konzumují se pouze zrna. Hrách cukrový (mange-tout / sugar snap): Konzumuje se celý lusk včetně zrn. Hrách polní (žlutý/zelený): Určený ke sušení a vaření. Kdy: Od poloviny března do konce dubna - jakmile půda dosáhne alespoň 5 °C. Dvouřádkový výsev, zálivka mírná, bez dusíkatého hnojení. Padlí hráchové, mšice hrášové a další choroby se sledují; suché lusky a včasná sklizeň zajišťují kvalitu.
Fazole jsou teplomilné luštěniny, které - na rozdíl od hrachu - snášejí mráz jen velmi málo. Vysévají se až po posledních jarních mrazech, tradičně po zmrzlých mužích v polovině května. Fazole keříčkové (bush beans): kompaktní rostliny 30-50 cm; fazole tyčkové (pole beans): popínavé 2-3 m. Fazole šarlatové (Phaseolus coccineus) mají nápadné červené květy. Bob zahradní (Vicia faba) je chladnomilný. Semena fazolí nenamáčejte; klíčení nastává za 7-14 dní. Tepee: typ stabilní opory pro tyčkové fazole. Hnojení: minimální; přebytek dusíku stimuluje listovou hmotu na úkor lusků. Příznaky škůdců a chorob zahrnují svilušku, fazolovou rez, háďátko kořenové a slimáky. Sklizeň: zelené lusky či suchá zrna, podle odrůdy. Důležitost dusíku: fazole fixují dusík a uvolňují ho do půdy pro následné plodiny; kořeny vytvářejí hlízkové bakterie umožňující fixaci vzdušného dusíku.
Když fazole používat v sousedství brambor, je možné dosáhnout synergii: luštěniny dodávají dusík a zlepšují půdu, brambory naopak mohou těžit z dusíku a zlepšené struktury půdy. Při společném pěstování je důležité vybrat keřové odrůdy a sledovat geometrii výsadby, aby se předešlo vzájemnému stínění a konkurenčnímu tlaku na vodu a živiny.
Čočka je v českých zahradách často přehlížená, ale její pěstování je snadné. Zelená čočka je nejběžnější, červená čočka rychle uvaří a roztírá se na kaši. Černá čočka beluga a čočka du Puy nabízejí různorodé chuťové profily. Kdy: duben až květen, jakmile nepomrzá. Zálivka minimální; sklizeň 80-110 dní. Lomení lusky a semena dle toho, zda je třeba čerstvé lusky nebo suchá semena.
Luštěniny patří mezi nejlepší zahradní sousedy - fixují dusík, obohacují půdu a nevyčerpávají ji. Kromě dusíku přináší organický materiál z končících listů a rozkládajících se kořenů, zlepšuje strukturu půdy a kapacitu zadržování vody. Pěstování luštěnin v rotačním systému a společenství s dalšími plodinami zvyšuje biodiverzitu a snižuje potřebu chemických hnojiv. V příběhu z Velkých Hostěrádek se ukazuje, že vojtěška, jetel a červený inkarnát mohou zajistit dusík pro následné plodiny a minimalizovat potřebu syntetických hnojiv.
Praktičnost luštěnin spočívá v jejich schopnosti fixovat dusík prostřednictvím hlízkových bakterií Rhizobium na kořenech a postupně uvolňovat dusík do půdy pro následné plodiny. Bílkoviny, vláknina a minerály v hráchu, fazolích, čočce a bobu doplňují výživu rostlin, zatímco dusík zůstává dostupný pro další sezónu díky zahuštěné půdě po odumření hlízek a zbytku kořenů. Pravidelná sklizeň lusku a ponechání kořenů v půdě podporuje proces obohacení půdy, bez nutnosti nadměrného hnojení dusíkem.