Copyright © pohodanovapec.cz 
Aspirace je definována jako vdechnutí cizího tělesa nebo tekutiny do dolních dýchacích cest. Nejčastěji se jedná o žaludeční obsah nebo cizí těleso. Aspirační pneumonie může vzniknout zejména u pacientů s neurologickým degenerativním onemocnění a u starších pacientů s komplexními riziky. U dlouhodobé intubace může docházet k tiché aspiraci, která probíhá bez zjevných poruch polykání a bez ostrých obranných projevů (např. kašle). Obtékání těsnící manžety tracheální rourky zvyšuje riziko infekce dýchacích cest. Dalšími rizikovými faktory bývají oslabení či dyskoordinace svalů hltanu, snížená citlivost laryngofaryngu a neschopnost produkovat reflexní kašel.
Aspirace cizího tělesa může vyústit do akutního dusení, ale i do postupného rozvoje respiračního obtíží. Příznaky se mohou lišit podle toho, zda došlo k úplnému nebo jen částečnému uzavření dýchacích cest. U obou stavů však hrozí/přichází riziko bezvědomí a komplikací. V prvních okamžicích jsou klíčové rychlá identifikace a správný postup první pomoci.
Mezi časté příznaky patří náhlý kašel, omezená schopnost mluvit, pískání, případně asfyxie. Po aspiraci se mohou objevit i auskultační nálezy jako asymetrie, wheezing, oslabené dýchání či retrakce. Chronické či recidivující aspirace jsou zvláště časté u neurologicky postižených pacientů a u pacientů s GER (gastroezofageálním refluxem). Jediným příznakem aspirace může být i chronický kašel trvající déle než 3 týdny.
Cílem vyšetření pacienta s podezřením na aspiraci je rychlé a spolehlivé rozpoznání. Identifikujeme rizikové faktory a sledujeme klinické příznaky respiračního distressu. Doplňující vyšetření zahrnují krevní plyny, monitoraci SaO2 a zánětlivé parametry, radiologické vyšetření hrudníku (RTG) a často i bronchoskopii, která je současně terapeutickým zákrokem.
RTG hrudníku může ukázat emfyzematosní změny, atelektázy či jiné změny související s aspirací. U aspirace by měla být hodnocena dynamika stavu a respiračního distressu pacienta. U dětí nad 3 roky bývají cizí tělesa častěji v pravém hlavním bronchu. U GER a vybraných strukturálních abnormalit je užitečné provést i další zobrazovací a funkční testy (UZV trávicího traktu, zobrazovací testy jako milk scan či 24hodinová pH metrie, případně endoskopie).
V případě dušení u dětí do 1 roku a u dospělých či dětí nad 1 rok se doporučuje odlišný postup, ale zásada zůstává: podporovat kašel, pokud je to možné, a v případě neúčinnosti zahájit vypuzovací manévary a další resuscitační kroky podle situace.
U dětí s dušením je důležité zmapovat situaci: jedlá hračka či součástky mohou být předmětem dušení, a proto je nutné sledovat i konzumaci a momenty, kdy k dušení došlo (např. při jídle či hračkách). Příznivé může být ukázkové video či instruktážní materiály s názornými postupy.
V případě dušení dospělého nebo dítěte nad 1 rok se nejprve podporuje kašel. Pokud je stav se zhoršuje, postupujte podle následujícího schématu: 5 úderů mezi lopatky, poté 5× Heimlichův manévr; střídavé provádění 5× úderů a 5× Heimlichova manévrovat dokud nedojde k vypuzení tělesa nebo dokud postižený neupadne do bezvědomí. Pokud dojde k bezvědomí, zahajte resuscitaci a vyhledejte tísňovou linku 155.
Provedení Heimlichova manévru nese riziko poškození vnitřních orgánů, proto je nutné zajistit odbornou péči po zákroku. Manévr není vhodný pro děti do 1 roku a těhotné ženy v některých fázích těhotenství. V některých případech mohou alternativní postupy lépe vyhovovat aktuálnímu stavu pacienta.
Infografika ukazuje správný postup při první pomoci při vdechnutí cizího tělesa.
V některých stručných scénářích lze zvážit i improvizovanou odsávačku u dostupných prostředků, avšak tato metoda není univerzálně spolehlivá a má svá rizika. Ideálem zůstává rychlé vyšetření, odvětrání a následná specializovaná lékařská intervence, například bronchoskopie, která je jak diagnostickým, tak terapeutickým zákrokem.
Prevence aspirace spočívá v identifikaci vysoce rizikové skupiny pacientů a v důsledném monitorování polykání, respiračního stavu a neurologického stavu. U GER (refluxu) a dalších poruch polykání je vhodná elevace trupu a případně prokinetika. U pacientů s oslabenými ochrannými reflexy dýchacích cest se snižuje použití sedativ a anestetik. Při úplném vymizení ochranných reflexů je nezbytné zajistit tracheální intubaci a odpovídající podpůrnou terapii.
Pro diagnostiku GER a souvisejících rizik se používá široká škála metod: polykací akt s bariem, gastroezofageální scintigrafie (milk scan), 24hodinová pH metrie a další. Pokud dojde k aspiraci cizího tělesa, důraz se klade na rychlé a cílené vyšetření a na včasné nasazení antibiotické terapie, pokud se rozvine aspirační pneumonie.
V léčbě aspirační pneumonie se doporučují cefalosporiny II. nebo III. generace pro pokrytí orofaryngeální i GI flóry. U anaerobní flóry je občas indikováno klindamycinové pokrytí, ale v iniciální terapii nemusí být vždy nutné. Pokud nedojde ke zlepšení do 48 hodin, rozšiřujeme antibiotické spektrum. V léčbě hraje důležitou roli podpora dýchacího systému a hydratace, případně striktury v podstatě terapie.
Vzdělávání a kurzy první pomoci hrají významnou roli pro firmy i veřejnost. Živé i online kurzy s praktickým nácvikem Heimlichova manévru na figurantech ve vestě zvyšují připravenost společnosti čelit akutním situacím a chránit zdraví rodin.
Jawa 50: jak odstranit dušení motoru při přidání plynu
Infografiky s postupy první pomoci při vdechnutí cizího tělesa mohou výrazně zlepšit rychlost a správnost zásahu.
Pro podrobnosti a osvěžení postupů je vhodné sledovat i instruktážní videa a kurzy s praktickým nácvikem na figurantech.
| Věk | Co dělat | Poznámky |
|---|---|---|
| Dítě do 1 roku | Gordonův úder na záda 5×, poté 5× stlačení hrudníku; v bezvědomí provést resuscitaci | Hlavička níž než trup |
| Dospělý a dítě nad 1 rok | 5× údery mezi lopatky; 5× Heimlichův manévr; při bezvědomí 5 vdechů + 30 stlačení | Nevykonávat u těhotných v pokročilém stavu vnitřní stlačování nadbřišku |
Copyright © pohodanovapec.cz
