Copyright © pohodanovapec.cz 
Dokončit videohru může vypadat jako velmi příjemný zážitek a odměna za spoustu času, které člověk nad počítačem nebo konzolí stráví. Jenže podle polské studie se u hráčů dostavují i emoce opačné, které připomínají deprese. Trvalo to stovky hodin reálného času. Závěrečný padouch byl poražen, titulní hrdina zachránil svět. Game Over na obrazovce bliká optimistickými barvami - ale hráč cítí smutek, depresi a pocity ztráty. Na rozsáhlém vzorku hráčů tuto formu deprese popsali psychologové z varšavské univerzity SWPS.
Dokončení videohry je podle nich doprovázené pocitem prázdnoty, který je měřitelný. Sestavili stupnici, která to kvantifikuje. Videohry jsou v Evropě v současné době třetí nejoblíbenější formou volnočasové aktivity, před nimi se umístily už jen sledování televize a zírání do sociálních sítí. Hraje je pravidelně asi 53 procent lidí ve věku od 6 do 64 let, ale přesto je tato zábava stále ještě málo prostudovaná.
„Hry jsou stále sofistikovanější a stále častěji představují více než jenom zábavu. Pro mnoho lidí není dokončení dlouhé, poutavé hry jen okamžikem uspokojení, ale také emocionální výzvou. V době stále realističtějších her nám porozumění procesům odehrávajícím se v myslích hráčů může pomoci pochopit, jak ovlivňují naše duševní zdraví,“ říká psycholog Kamil Janowicz z SWPS.
Vědci tento fenomén nazvali P-GD neboli post-game depression. Označují tak vyčerpávající pocity prázdnoty po dohrání mimořádně pohlcující a emocionálně nabité hry. Zjistili, že s fenoménem deprese po dohrání hry souvisejí čtyři různé duševní procesy: přemýšlení o hře s opakovanými myšlenkami, pocit konečnosti z dohrání, nutnost hru dohrát znovu a mediální anhedonie, tedy ztráta zájmu o jiné mediální produkty.
Autoři ukazují, že nejsilnější P-GD bývá u hráčů RPG (her na hrdiny). „Náš výzkum ukazuje, že hráči, kteří hrají RPG, jsou nejvíce náchylní k depresi po skončení hry. Právě v těchto hrách mají hráči prostřednictvím svých rozhodnutí největší vliv na vývoj postavy a vytvářejí si s ní nejsilnější pouto,“ dodává Janowicz. Čím je svět poutavější a vztah s postavou bližší, tím hůře se vrací po skončení hry do reality.
vyzkoušejte netradiční jahodovou snídani
Naopak nejméně intenzivním aspektem byla mediální anhedonie. Žánrově jsou nejvíce ohroženi RPG hráči, ale samotné zjištění vyžaduje opatrný výklad a další výzkum.
Vědci se věnovali i žánrům a zjistili, že hry s otevřeným světem mohou zlepšovat duševní pohodu. Kognitivní eskapismus, který nabízejí tyto hry, umožňuje hráčům odpoutat se od stresu skutečného světa a zlepšuje náladu.
Data z pandemie ukazují, že během izolace v Japonsku lidé uvedli pozitivní vliv hraní na duševní pohodu. Studii použili i k porovnání s jinými aktivitami; ukázalo se, že hraní má specifickou pozitivní složku, pokud se drží míry.
Podle zprávy ESA (Entertainment Software Association) mohou videohry pomáhat rozvíjet dovednosti užitečné v profesním životě - řešení problémů, týmovou spolupráci a kritické myšlení. Při průzkumu mezi více než 24 000 hráči ve 21 zemích 66 % respondentů uvedlo, že hraje pro zábavu, ale zároveň si uvědomují přínosy pro dovednosti v zaměstnání.
ESA uvedla, že interaktivní technologie se už využívají v různých odvětvích pro školení zaměstnanců a rozvoj dovedností - od medicíny po krizové řízení. Výsledky z roku 2022 ukázaly, že děti hrající videohry vykazovaly lepší kontrolu impulzů a pracovní paměť. Výzkum z Lichtenštejnska zase našel souvislost mezi dovednostmi ve videohrách a manažerskými schopnostmi.
nejlepší recepty na grilovanou snídani
Zprávy a literaturu z Procedia Computer Science pak shrnují, že hraní her zlepšuje vnímání, pozornost a rozhodovací schopnosti, a simulační tréninky ve formě her zvyšují posuzování rizik a rychlost reakce. Herní přístupy nacházejí uplatnění i v obchodě a sportu pro trénink a zvýšení připravenosti týmů.
Ačkoli má hraní her řadu pozitivních efektů, nemůže každý večer strávený u konzole automaticky zlepšovat pracovní výkon. Pro mnohé je to relaxace po náročném dni, která může podpořit duševní zdraví a prevenci vyhoření, avšak nadměrné hraní může vést k nižší produktivitě a sociálním problémům.
Studie z Nature ukazují, že během lockdownů 2020-2022 byly hraní a spokojenost spojeny s vyšším pocitem životní spokojenosti, avšak optimální hranice byla stanovena na přibližně tři hodiny denně. Více než čtyři hodiny denně zvyšují rizika pro duševní zdraví a sociální život.
Rodiče by měli sledovat, co dítě hraje, jak dlouho a s jakým kontextem. Existují vzdělávací hry, které mohou rozvíjet paměť, strategické myšlení a plánování. Hraní může být i součástí terapie; některé hry slouží jako podpůrný prostředek, a dokonce existují programy jako SPARX, které využívají techniky kognitivně behaviorální terapie pro adolescenty s mírnými až středními depresivními symptomy.
SPARX dosáhl srovnatelné účinnosti s tradiční terapií a pomohl snížit depresivitu a úzkost na několik měsíců, ačkoliv vyžaduje aktivní zapojení pacienta do přenášení dovedností do reálného života.
Herní svět nabízí dnes široké možnosti pro duševní zdraví a rozvoj kognitivních funkcí, ale je důležité zachovat míru a vyváženost. Vzdělávací a terapeutické hry mohou doplňovat tradiční terapii a podporovat rozvoj dovedností.
Rodiče a odborníci by měli hodnotit hru podle toho, zda zlepšuje náladu, snižuje úzkost a podporuje kreativitu. Při výběru her pro děti je vhodné vyhledávat ty s důrazem na duševní zdraví a rozvoj dovedností a vyvarovat se násilných či extrémně akčních titulů.
Podle odborníků je důležité sledovat čas strávený hrou a doplnit ho o další aktivity jako čtení, sport a sociální interakce. Společné hraní s rodiči a následná diskuse o obsahu her může posílit rodinné vztahy a posílit schopnost dítěte uvědomovat si své myšlenky a pocity.
Copyright © pohodanovapec.cz
