Klasik Toustový Chléb: Co to Je a Jak se Vyznat v Jeho Kvalitě?
Toustový chléb je oblíbenou potravinou, kterou najdeme v mnoha domácnostech. Redaktoři dTestu se rozhodli otestovat všechny běžné typy toustových chlebů: světlé, máslové a celozrnné, aby zjistili, jak se vyplatí připlatit si za celozrnný nebo máslový toustový chléb. Téma uchopili skutečně zeširoka a do nezávislé laboratoře poslali celkem 29 výrobků zastupujících tři nejběžnější druhy toustového chleba: světlé, máslové a tmavé.
Největší vahou do celkové známky bylo senzorického hodnocení, které zajišťoval 12členný panel zaškolených posuzovatelů. Ti u chlebů v syrovém stavu kontrolovali 15 parametrů u bílého a 16 u máslových a tmavých. Obecně si komise všímala konzistence, chuti, vůně i případných nedostatků. U tmavých a máslových chlebů ji navíc zajímala i hořkost, respektive intenzita máslové chuti. Rovněž sledovali, zda balení toustových chlebů obsahuje patku, či nikoliv.
Významným blokem analýz rovněž bylo měření obsahu živin: tuku, vlákniny a soli. Laboratorní výsledky ukázaly, že toustový chléb je v porovnání s běžným o něco vydatnější, zejména tučnější. Tmavé toustové chleby, zejména ty celozrnné, pak obsahují vyšší podíl vlákniny ve srovnání se světlými.
Co se týká soli, tak ta není v pečivu jen kvůli chuti, ale i z technologického hlediska. Například „ztužuje“ lepkové bílkoviny a tím pak i celé těsto. Máslové chleby byly takříkajíc na jedno kopyto a téměř všechny slibovaly 3,3 % másla. Výjimkou byl Tesco Toustový chléb máslový s rovnými 3 %. U tmavých toustů bylo složení výrazně pestřejší. Deklarovaný obsah celozrnné mouky se pohyboval od 35 % (Tesco Toustový chléb celozrnný) až po 65 % (Morato American Sandwich Integrale). Se směsí lněných semínek a různých druhů vloček jsme se setkali u dvou tmavých chlebů (Penam Tmavý vícezrnný toust a Billa Toustový chléb tmavý vícezrnný).
Možná nejzajímavější výsledky přineslo mikrobiologické vyšetření sledující přítomnost koliformních bakterií a plísní. V žádném z testovaných chlebů se totiž žádné bakterie ani plísně nenašly. Některé toustové chleby deklarovaly přídavek chemických konzervantů.
Složení a nutriční hodnoty toustového chleba Tesco
Celkově nejvyšší počet bodů si připsal zástupce tmavých chlebů Morato American Sandwich Integrale (dobře, 10 Kč/100 g). Podobnou úroveň kvality - ovšem za nižší cenu - nabízejí také Delta Toast tip tmavý a Penny Toustový chléb celozrnný krájený (oba dobře, 5,40 Kč/100 g). Nejúspěšnějším světlým chlebem se stal Globus Toastový chléb světlý (dobře, 6,30 Kč/100 g), titul výhodný nákup si v této kategorii odnesl Lidl/Tastino Toust pšeničný (dobře, 5,20 Kč/100 g). Žádnému z testovaných chlebů nelze vytknout zásadní nedostatky. Nejslabší známku si odnesl Ölz Toast Wheat (uspokojivě, 8 Kč/100 g).
Některé toustové chleby obsahují propionan vápenatý (E282), který má funkci konzervantu a zabraňuje nitkování chleba a pečiva. Získává se přidáním vápna do kyseliny propionové. Přirozeně se vyskytuje v kvašených substancích, jako je pivo nebo víno. Přecitlivělé osoby mohou pociťovat bolesti hlavy, břicha, podrážděnost. Za běžných podmínek se však jedná o látku, která je považována za bezpečnou.
Tato látka přirozeně vzniká při trávení tuků a bakterií v bachoru dobytka a ovcí.
Dvojí Kvalita Potravin: Mýtus nebo Realita?
Diskuze o dvojí kvalitě potravin určených pro staré a nové členské státy Evropské unie se oficiálně vedou minimálně od roku 2011, kdy Asociace spotřebitelů Slovenska zveřejnila srovnání stejných potravin nakoupených v osmi zemích EU. Ukázalo se, že v některých případech se na trhu tradičních zemí EU (Německa a Rakouska) nabízí zboží v lepší kvalitě než v nových členských státech (mimo jiné i v České republice).
Evropská komise tehdy na rozhořčení zástupců Bulharska reagovala závěrem, že výrobci mohou měnit své produkty s ohledem na specifika trhů a preference spotřebitelů jednotlivých členských států. Výsledky podobného, tentokrát česko-německého srovnání, zveřejnila média i v létě loňského roku a opět se ukázalo, že v některých případech se kvalita značkového zboží lišila v neprospěch českých spotřebitelů.
Podle průzkumu agentury Focus pro Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci (SZPI) z února letošního roku vadí dvojí kvalita 88 % českých spotřebitelů. Argumenty o rozdílných preferencích českých zákazníků, tedy onu specifičnost trhu, v průzkumu odmítlo 77 % respondentů. Měli bychom ještě doplnit, že odlišnost potravin v jednotlivých státech je dána i rozdílnými národními předpisy. Evropská nařízení a směrnice upravují především bezpečnost potravin, konkrétním složením se zabývají (harmonizují je) jen ve vybraných případech, jakými jsou například čokolády, džusy, med nebo džemy.
Podle českých průzkumů se na „potravinovou nerovnost“ pohlíží jako na projev manipulace a nespravedlnosti a tématu se věnuje poměrně velký prostor. Jaký na ni mají názor naši západní sousedé? Zajímavý pohled z druhé strany přináší reportáž německého rozhlasu z roku 2012, která komentovala tehdejší zvýšení DPH u potravin. Na základě hovorů s českými zákazníky se v ní konstatuje, že kvalita v českých obchodech je horší než v Německu. Příznivější pohled na české spotřebitele přinesly dvě analýzy našeho potravinářského trhu vypracované německým spolkovým ministerstvem zemědělství.
Dosavadní srovnávací studie se zaměřily na výrobky globálně známých značek a srovnávalo se především se zbožím nakoupeným v Německu. I my jsme se pustili do srovnání údajů na etiketách, a protože německý trh je také svým způsobem specifický, nakoupili jsme několik značkových potravin v České republice a v Rakousku. Jak se můžete přesvědčit v přehledu níže, ve většině případů jsme mezi rakouským a českým zbožím nenašli žádné rozdíly ve složení. Stejná byla podle obalu i česká a rakouská Nutella. Pokud si tedy u nás stěžujeme, že německá Nutella má jiné složení než naše, Rakušané mají na stížnosti také nárok.
Nákup v Rakousku nás inspiroval, zaměřit se na potraviny prodávané u nás i v zahraničí obchodními řetězci pod stejnou vlastní značkou. V síti našeho zájmu uvízly obchodní řetězce Billa a Kaufland. Z Billy jsme vybrali značku Clever, která v Česku a v Rakousku nabízí zboží v základní kvalitě. Česko-rakouské srovnání jsme tam, kde to bylo možné, navíc doplnili ještě o výrobky ja!, což je německá obdoba značky Clever prodávaná v obchodních domech Rewe. V případě Kauflandu jsme se zaměřili na značku K-Classic, pod kterou se nabízí běžný sortiment ve standardní kvalitě. U obou obchodních řetězců nás nejvíce zajímaly především takové potraviny, které se nedistribuují „celoevropsky“, ale pro každý z trhů je vyrábí jiné firmy.
Podařilo se nám najít několik druhů takových výrobků mezi chlazeným i nechlazeným sortimentem. Základem našeho hodnocení bylo pouze porovnání údajů na etiketách. Podívali jsme se však i pod obaly. Připravili jsme slepé senzorické srovnání vzorků a panel dobrovolníků popisoval, který z výrobků jim více chutná a proč. Výsledkům sice nelze přikládat velkou váhu, ale ukázalo se, že v případě chlazeného zboží, kde jsme nalezli nejvýraznější rozdíly ve složení, většina ochutnávajících nebyla schopna naslepo rozeznat papírově lepší výrobek. U toustové šunky Clever (rakouská obsahovala 91 % masa, česká 72 % a pomáhala si zahušťovadly) dostala přednost tuzemská s tím, že rakouský výrobek se zdál být svou barvou a vzhledem až podezřele dokonalý.
Upečte si domácí toustový chléb
Nelze však zobecňovat, například v případě polomáčených piškotů s pomerančovou náplní (srovnával se český a rakouský Clever a německý ja!) dostaly přednost vzorky z Rakouska a Německa, které podle složení obsahovaly více pomerančové šťávy v náplni a měly na sobě více čokolády. Zajímavě vychází srovnání snídaňových cereálií. České kakaové lupínky značek Clever i K-Classic se od německých a rakouských odlišují přídavkem vitamínů. V Německu nebo v Rakousku by se zákazníci na takové lupínky zřejmě dívali s nedůvěrou, protože umělý přídavek vitamínů se tam nepovažuje za příliš vhodnou formu jejich příjmu, zvláště pak pro děti.
Přidávání vitamínů není nakloněna ani i německá spotřebitelská organizace Stiftung Warentest. Podle jejich názoru by přednost měly mít vitamíny z ovoce a jiných přirozených zdrojů. U rakouských a německých kakaových lupínků značky ja! nás zaujalo použití celozrnné pšeničné mouky, kterou český Clever, ani mušličky z Kauflandu neobsahují. Možná je to škoda, celozrnná mouka sice drhne mezi zuby, ale zvyšuje obsah vlákniny. Zajímavý pohled nabídla ochutnávka, kdy vzorky z české Billy a německého Kauflandu vypadaly a chutnaly téměř totožně.
Asi největší rozdíl mezi českým a německým složením jsme zaznamenali u toustových chlebů. České výrobky v porovnání s německými deklarují použití mnohem většího množství přídatných látek. V Německu se totiž bere v úvahu to, že řada přídatných látek pro pekařské výrobky plní svou funkci pouze do té doby, než se nakynuté těsto upeče a ve finálním výrobku buď už svou úlohu neplní, nebo se při pečení úplně rozloží. Na to pamatuje i evropské nařízení č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách a dává pro tyto případy jistou výjimku z povinnosti deklarovat použitá éčka.
Aby měli němečtí pekaři v situaci jasno, existují pro ně seznamy všech možných přídatných látek s informací, zda musí být na etiketě hotového výrobku uvedeny. V České republice se tento přístup spíše neuplatňuje a výrobci raději uvádějí veškeré přídatné látky, které během výroby použili. Nicméně je třeba uznat, že české chleby dopadly ve srovnání hůře. Oproti německým výrobkům obsahovaly konzervant, který by se v Německu musel deklarovat také, a kvůli použitým zlepšovacím přípravkům se do českých chlebů dostala i značně netradiční sójová nebo fazolová mouka. Výrazný rozdíl byl i v podílu celozrnné mouky u celozrnných toustových chlebů. V českém toustovém chlebu jí bylo 19 %, v německém 59 %.
Často se při srovnávání českých a německých potravin zmiňuje rozdílný způsob slazení limonád. V našem výběru jsme se s tímto rozdílem nesetkali, protože pod značkou Clever jsme sehnali jen limonádu s náhradními sladidly. Objevil se však jiný rozdíl, a tím je obsah ovocné složky. Rakouská pomerančová limonáda Clever obsahovala 3 % pomerančové šťávy. V české se pomeranče vůbec nevyskytují, ovocnou složku zastupuje pouze neurčité množství koncentrátu jablečné šťávy. Veškerý pomerančový efekt zajišťuje aroma spolu s barvivy. Zajímavé je, že oba nápoje nesou shodné pojmenování - limonáda s pomerančovou příchutí.
Oba výrobky jsou slazeny směsí tří náhradních sladidel a shodně obsahovaly acesulfam K. Trojici sladidel v české limonádě doplňují sacharin sodný a aspartam. V Rakousku sladí ještě sukralosou, cyklamátem a navíc fruktózovým sirupem. Český výrobek se liší i tím, že je chemicky konzervovaný benzoanem sodným. Mimo soutěž jsme vedle nich postavili i vizuálně podobnou, avšak neporovnatelnou německou pomerančovou limonádu značky ja!, slazenou pouze cukrem.
Srovnání deklarací ukázalo, že výrobky prodávané pod vlastní značkou obchodních řetězců na českém trhu vykazují kvalitativní odlišnosti oproti obdobným potravinám prodávaným v zahraničí. Čeští zástupci měli rezervy především v obsahu důležitých složek, jakými jsou například maso a ovoce. Na příkladu limonády můžeme ukázat ještě jeden častý rozdíl mezi českými a zahraničními vzorky. Pokud jsme narazili na navoněné rakouské a německé výrobky, byly často zdrojem jejich vůně přírodní aromata. U českých aromat přívlastek „přírodní“ většinou chybí. Z chemického pohledu se v obou případech může jednat o stejné látky, ale každá se získává jiným způsobem a z toho vyplývá i cenový rozdíl mezi nimi.
Naším záměrem bylo nakoupit výrobky, které si budou co nejvíce podobné. Tak například müsli s rozinkami a lískovými ořechy z německého a českého Kauflandu zdobí úplně stejná fotografie. Naopak české spotřebitele by mohla zmást loga na arašídových křupkách a paprikových chipsech z Kauflandu. Německé snacky mají na obalech výrazné logo slunečnice, protože jsou smažené na slunečnicovém oleji. České chipsy a křupky mají na sobě stejný obrázek, ale k jejich výrobě se používá směs palmového a slunečnicového oleje.
Druh použitého rostlinného oleje byl jedním z parametrů, který jsme na etiketách sledovali. Řadu spotřebitelů dnes trápí používání palmového oleje a nemůžeme říci, že by ho německé nebo rakouské zboží neobsahovalo. Výrazný rozdíl byl pouze v případě kakaových mušliček, kde ve všech českých vzorcích byl použit olej palmový a v zahraničních slunečnicový.
Z porovnání obalů se ukázal i rozdíl v přístupu k takzvané společenské odpovědnosti výrobků. V podstatě se jedná o snahu zajistit, aby používané suroviny byly produkovány férovým nebo šetrným způsobem. V našem případě se jednalo především o zodpovědně produkované kakao, o jehož použití se zákazník dozví díky logům certifikace UTZ nebo Fairtrade (certifikát UTZ se uděluje udržitelně pěstovanému kakau, Fairtrade logo dokládá spravedlivý přístup k pěstitelům a producentům).
Přichází čas na jednoznačně dobrou zprávu. Tou by mohlo být srovnání české a rakouské majonézy Clever. Majonéza potvrzuje, že zákaznická očekávání se v různých státech skutečně liší. Rakouský výrobek zaujal pro našince nezvyklým obalem připomínajícím zubní pastu. Dále se principiálně odlišoval svou podstatou, český a německý výrobek představují klasický typ s 79 až 80 % oleje, rakouská majonéza obsahuje pouze 25 % tuku a zbytek „hmoty“ tvoří glukózový sirup, modifikované škroby a zahušťovadla, což se projevuje v šestinásobném obsahu cukru a sacharidů. V porovnání deklarovaného obsahu vajec také vede český výrobek 5 % ku 4 %. Rakouská majonéza nikoho nenadchla ani při ochutnávce.
Je důležité, aby nám strava přinášela pohodu a abychom si na ní pochutnali. Je potvrzeno, správná výživa je důležitá i v prevenci tzv. civilizačních chorob (obezita, kardiovaskulární onemocnění, cukrovka, osteoporóza, zubní kaz atd.).
V České republice se stále více upřednostňuje soustředit na regionální, kvalitní potraviny bez chemických přísad. Důležité je, aby rodiče i školy vedli děti ke zdravému životnímu stylu a podporovali je ve sportovních aktivitách.
Výživová pyramida
Toustový chléb
Tabulka: Srovnání složení vybraných potravin
| Potravina | Česká republika | Německo | Rakousko |
|---|---|---|---|
| Toustový chléb (celozrnný) | 19 % celozrnné mouky | 59 % celozrnné mouky | - |
| Pomerančová limonáda | Koncentrát jablečné šťávy, aroma, barviva | Cukr | 3 % pomerančové šťávy |
| Kakaové mušličky | Palmový olej | Slunečnicový olej | Slunečnicový olej |
Poznámka: Tabulka uvádí zjednodušené srovnání vybraných složek potravin prodávaných pod stejnou značkou v různých zemích.
Freshly Baked Bread vs Store-Bought Bread | Which is the Healthier Option?
Vzdělávání dětí v oblasti výživy a přípravy pokrmů je klíčové pro jejich zdravý vývoj a budoucí stravovací návyky. Existuje mnoho projektů a programů, které se zaměřují na výživovou gramotnost a podporují zdravý životní styl u dětí. Tyto programy nabízejí kvalitní a ucelené materiály do výuky, které pomáhají učitelům a rodičům vzdělávat děti v oblasti zdravé výživy a přípravy pokrmů.
