Copyright © pohodanovapec.cz 
Výroba cukru v první polovině 19. století v habsburské monarchii postupně navazovala na úspěchy cukrovarnictví ve Francii a Německu a soustředila se na obnovu produkce z cukrové řepy. V Kostelním Vydří u Dačic vznikl v roce 1829 první cukrovar západní části monarchie, který položil základy pozdějších inovací, včetně průkopnické kostkové formy cukru.
František Grebner a Tomáš Grebnerové založili v Kostelním Vydří první moderní cukrovar na Moravě, který zpracovával cukrovou řepu pěstovanou v okolí Dačic. Cukrovar využíval jednoduché stroje poháněné zvířecí i lidskou silou a zpracovával řepu na sirob, z něhož se vyráběl surový cukr. Vržení suroviny bylo náročné, avšak základy výroby byly položeny a postupně se rozvíjely i rafinerie v Dačicích a okolí.
Rafinérie v Dačicích byla založena v roce 1833 Františkem Grebnerem se spolupracovníky a zpočátku zpracovávala třtinový cukr dovážený z Terstu. V roce 1839 došlo k finančním potížím a řízení podniku přešlo na spoluvlastníky, mezi nimiž byl i J. W. Sartorio a vídeňská banka Schuller. Pod Grebnerem zde rozšířili provoz, v roce 1842 byl v Dačicích uveden do chodu první parní stroj ve městě a podnik zaměřil výrobu na rozšíření kapacit i sortimentu.
Hlavní zlom nastal se jmenem Jakub Kryštof Rad, který se stal ředitelem rafinerie v Dačicích kolem roku 1840. Pod jeho vedením se znatelně rozšířila výrobní kapacita a došlo k významnému navýšení počtu strojů a budov. V roce 1841 Rad poprvé experimentoval s kostkami cukru, a o dva roky později, 23. ledna 1843, získal privilegium k výrobě kostkového cukru. Kostkové cukry se vyráběly lisováním vlhkého cukrového prášku do forem s 400 otvory a vzniklé kostky se balily do bedýnek.
První komerční produkce kostkového cukru v Dačicích byla zahájena na podzim roku 1843. Cukrové kostky se prodávaly pod názvy čajový cukr či vídeňský kostkový cukr. Balení obsahovalo 250 kostek o velikosti 1,2 x 1,2 x 1,5 cm a vážilo přibližně 0,5 kg; cenu určovala etiketa s logem dačické rafinerie a cena byla 50 krejcarů za krabičku. Privilegium na výrobu bylo později rozšířeno do dalších evropských zemí, jako Prusko, Sasko, Bavorsko, Švýcarsko a Anglie.
Využití a tradice cukřenek v domácnosti
Technický proces výroby kostkového cukru začínal lisováním vlhkého cukrového prášku do formy, která obsahovala 400 otvorů. Po lisování byly kostky sušeny přibližně 12 hodin a poté baleny. Kostky se rychle staly praktickým produktem pro domácnosti i obchody, jelikož umožňovaly přesné počítání a snadné dávkování oproti dřívějším homolím.
Na počátku 40. let 19. století se původní tvary cukru ve formě homolí ukázaly jako nepraktické - homole bylo nutné odsekávat sekáčkem a často docházelo k poraněním a ztrátám odpadu. Regalní komora ve Vídni však nakonec umožnila rozšíření výroby kostkového cukru a v roce 1843 začala být produkce určena i pro trh. Důležité bylo postupné přerušení dodávek třtinového cukru a zaměření na levnější řepný cukr, který lépe odpovídal podmínkám a nákladům dopravy.
V průběhu 1840. let se ekonomická situace rafinerie Dačice zhoršovala - vysoké náklady na dopravu surového cukru z Terstu a klesající ceny hotových výrobků vedly ke ztrátám. V roce 1846 Rad odstoupil a rafinerie pokračovala v provozu pod jiným vedením s postupným snižováním kapacity a nakonec byla výroba ukončena v roce 1852. Později areál prodělal demoliční zásahy a dnes připomíná památník v Dačicích.
Kostkový cukr se stal univerzálním cukrem pro domácnost i průmysl a stal se předmětem patentů a mezinárodního rozšíření. Prvním vynálezcem je považován Jakub Kryštof Rad, který patent získal 23. ledna 1843. Kostkové cukry se rozšířily do Evropy a dalších částí světa, jejich moderní forma se používá i dnes. V Dačicích se dochovaly památky a expozice, které připomínají tuto kapitolu historie českého cukrovarnictví a světového vynálezu.
V Dačicích dnes stojí žulový pomník a pamětní deska připomínají místo vzniku kostkového cukru. V regionu je také zajímavé Muzeum cukrovarnictví, lihovarnictví, řepařství a města Dobrovice, které nabízí expozice věnované cukru. Dačické muzeum připomíná 170. výročí kostkové cukrové kostky a pravidelně hostí výstavy o sladkosti a historii cukrovarky. Expozice v Dačicích a Dobrovici poskytují vhled do celého procesu od pěstování řepy po finální výrobek.
jak využít kostkový cukr v domácnosti
Inovace kostkového cukru a jeho světové rozšíření jsou doprovázeny historickými fakty, která ukazují, jak drobné inovace mohou změnit běžný život na dlouhé časové období. Příběh Dačic a Jakuba Kryštofa Rada připomíná i moderní pohled na regionální průmyslové dědictví a význam vynálezů pro každodenní spotřebu.
| Rok | Událost | Detaily |
|---|---|---|
| 1829 | Založení prvního cukrovru ve západní monarchii | Cukrovar v Kostelním Vydří u Dačic |
| 1833 | Rafinérie cukru v Dačicích | Založena Františkem Grebnerem |
| 1841 | Začátek experimentů s kostkami | Žádost o privilegium; Juliana Rad |
| 1843 | Privilegium na výrobu kostkového cukru | 23. ledna 1843 |
| 1843 | Začátek prodeje kostkového cukru | Pod názvem čajový cukr |
| 1842-1844 | Rozšíření a modernizace rafinerie | Parní stroj, nové budovy |
| 1846 | Odchod Jakuba Kryštofa Rada | Úprava řízení a následný úpadek |
| 1852 | Ukončení výroby v Dačicích | Areál opuštěn; komín zbořen |
Význam kostkového cukru spočívá nejen v technologické inovaci, ale také v tom, jak jednoduché řešení změnilo návyky spotřebitelů po celém světě. Kostkové cukry z Dačic se staly vzorem pro průmyslovou výrobu a ovlivnily způsob, jakým lidé počítají a dávkují sladidla.
Copyright © pohodanovapec.cz
