Copyright © pohodanovapec.cz 
Cizrna (Cicer arietinum), též nazývaná římský hrách nebo cizrna beraní, je jednoletá luštěnina pocházející pravděpodobně z oblasti Blízkého východu. Pěstuje se již tisíce let a dnes patří mezi nejvýznamnější luštěniny. Semena cizrny patří mezi nejkvalitnější luštěniny vhodné pro lidskou výživu. Je ceněna především pro vysoký obsah bílkovin, vlákniny, vitamínů a minerálních látek. Díky své výživové hodnotě se stala oblíbenou součástí vegetariánské i veganské kuchyně.
V minulosti byla pěstována na jižní Moravě a Slovensku. V České republice byla vyšlechtěna odrůda Irenka, která je typu desi a má hnědá tmavší semena. Přesto, že patří k velmi oblíbeným luštěninám s máslovou až oříškovou chutí a krémovou texturou, která je k sehnání v suchém či konzervovaném stavu takřka v každém obchodě, v České republice se prakticky nepěstuje. Prozatím se v tuzemsku pěstuje jen na 150 hektarech v teplejších oblastech například u Kroměříže a Mikulova, kde je její růst ale limitován suchem, které se negativně projevuje na výnosu.
Cizrna beraní (Cicer arietinum) je jednoletá samosprašná rostlina z čeledi vikvovitých. Jedná se o jednoletou, samosprašnou rostlinu pěstovanou především v aridních a semiaridních oblastech, zejména v oblastech indického subkontinentu, západní Asie a severní Afriky. Vytváří nízké keříky vysoké přibližně 30 až 60 centimetrů. Cizrna beraní je jednoletá samosprašná rostlina, dorůstá do výšky kolem 30-60 cm a hodně se větví.
Na trhu existují dva hlavní typy cizrny označované jako desi a kabuli. Typ cizrny desi je rozšířenější a dominuje především indické produkci. Semena cizrny typu desi jsou menší a typicky středně až tmavě hnědě zbarvená, včetně antokyanové pigmentace ve formě teček a skvrn. Semena druhého typu, kabuli, jsou bílá nebo krémová s hladkým povrchem a kulatějším tvarem; obvykle jsou větší a těžší a jejich osemení je mnohem tenčí.
Prakticky po celém světě. Vedle zemí Blízkého a Středního východu a zemí severní Afriky jde o Austrálii, Rusko, Kanadu, USA, Mexiko, Argentinu a z evropských zemí především o Španělsko, Itálii či Bulharsko. Celkem jde o 57 států. Situace v zemích Evropské unie je poslední tři roky poměrně stabilní a produkce cizrny činí průměrně 177 tis. tun. Od roku 2016 postupně docházelo ke zvyšování domácí spotřeby cizrny v zemích EU, kdy mezi lety 2016 a 2018 došlo k největšímu nárůstu následovaného mírným poklesem. Domácí spotřeba cizrny v EU-27 v roce 2023 činila 300 tis.
Ještě před několika lety by většina lidí odpověděla spíše záporně. Měnící se klimatické podmínky a teplejší léta však ukazují, že cizrna může být zajímavou plodinou i pro pěstování u nás. Lze ji ale pěstovat i v podmínkách mírného pásu, tedy ve střední Evropě. Cizrna dobře snáší teplejší klima a je poměrně odolná vůči suchu, proto by zde mohla být v budoucnu hojně pěstována.
Nejlépe se jí daří v teplých oblastech s dlouhým vegetačním obdobím. Vhodné podmínky nachází zejména v nížinách a teplejších regionech jižní Moravy, Polabí nebo středních Čech. Úspěšné pěstování je však možné i v jiných oblastech, pokud je zajištěno slunné a chráněné stanoviště. Důležité je počítat s tím, že cizrna potřebuje dostatek tepla během celé vegetace. Chladné a deštivé léto může dozrávání semen zpomalit.
Stejně jako všechny luštěniny, tak i cizrna vyniká vysokou nutriční hodnotou, především co se obsahu bílkovin týče (18-25 %) se blíží k sóje, ale má dvakrát více sacharidů (okolo 40 %). Obsahuje tuk 5-10 % (velké množství nenasycených mastných kyselin - linolové a linoleové), vlákninu 5,2-19 % a také minerály (vápník, železo, hořčík) a vitamíny (A, B, C, E). Jsou nejen bohatým zdrojem bílkovin se značným množstvím esenciálních aminokyselin a sacharidů, ale také zdrojem minerálů a vitamínů.
Cizrna se uplatní zejména v potravinářství. Její použití je podobné jako u hrachu. Setkáme se s ní v mnoha podobách: polévky, kaše, karbanátky, placky, konzervy, makarony, salámy, cukrářské výrobky, pečivo (cizrnová mouka), saláty, pomazánky i hummus, jehož základem je právě cizrna, citrónová šťáva a další koření. Vzhledem ke své velké výživové a energetické hodnotě je cizrna využívána jako jadrné krmivo, kde tvoří základ krmné dávky pro koně a přežvýkavce. V Indii jsou její listy využívány i jako zelenina.
Pěstování cizrny je možné. Vyžaduje však vhodné stanoviště, dostatek slunce a trochu trpělivosti. Přestože zatím nepatří mezi běžně pěstované plodiny, nicméně její pěstování není tak složité, jak se na první pohled zdá. Cizrna miluje slunce. Pro úspěšné pěstování je proto nutné vybrat co nejslunnější část zahrady.
Pro osevní postup je vhodné vracet cizrnu na stejné místo nejdříve po čtyřech letech. Půda by měla být dostatečně prohřátá, protože cizrna špatně klíčí v chladné zemině. Seje se přímo do půdy, kdy její teplota dosahuje 10-15 °C. Klíčí dobře a prospívá v humózních půdách s občasnou zálivkou. Semena se ukládají do hloubky přibližně 4 až 7 cm (někde je uváděno 4-6 cm). Mezi jednotlivými rostlinami je vhodné ponechat dostatek prostoru, obvykle rozteče řádků 30-50 cm.
Abyste dosáhli lepších a rychlejších výsledků, můžete semena cizrny nejprve namočit na 12 až 24 hodin do vlažné vody. Poté je lze vysévat, a to zhruba 0,5 cm pod povrch půdy pro předpěstování, nebo do uvedené hloubky při přímém setí. Výsev udržujte na světlém stanovišti při teplotě kolem 20 °C, pokud předpěstováváte doma nebo ve skleníku.
Jednou z největších výhod cizrny je její nenáročnost. Po zakořenění vyžaduje jen minimální péči. Pravidelné odstraňování plevele pomáhá mladým rostlinám lépe využívat živiny a vláhu. V období dlouhodobého sucha lze doplnit zálivku, ale většina rostlin si poradí i bez častého zavlažování. Cizrna jako luštěnina spolupracuje s hlízkovými bakteriemi, které vážou vzdušný dusík.
Cizrna vytváří hluboké kořeny, které mohou sahat až dva metry (koření hlouběji než hrách či fazole), takže rostlina zvládá i sucho a málokdy vadne. Díky hlubšímu kořenovému systému dokáže efektivně využívat vláhu z půdy a často nepotřebuje intenzivní zálivku. Rostlinu cizrny umístěte ideálně na plně slunné stanoviště. Oporu rostlina obvykle nevyžaduje.
Cizrna je citlivá na plíseň, proto je vhodné udržovat zahradu v čistotě. Rostlinu cizrny mohou napadat mšice, roztoči a brouci. Pamatujte také na to, že cizrna bývá náchylná na nejrůznější půdní choroby. Pokud narazíte na nemocné rostliny, neprodleně je odstraňte.
Ke sklizni cizrny je vhodné přistoupit za slunného a suchého dne, a to ve fázi, když již jsou lusky zbarveny do žluta. Semena cizrny rozprostřete na teplém a suchém místě (třeba na tácu) a nechte je podle potřeby dosušit. Jakmile je cizrna suchá, můžete ji uskladnit. Cizrna se nicméně může sklízet i v nezralém stavu. To znamená tehdy, když jsou jednotlivé lusky ještě zelené a semena uvnitř měkká.
Předejít ztrátám by se dalo vyšlechtěním nové odolnější odrůdy, o což se snaží i vědci z Mendelovy univerzity v Brně. Vědci z Mendelovy univerzity se nyní snaží vyšlechtit novou, odolnější odrůdu, která umožní optimální zisky. „Nově vyšlechtěné odrůdy cizrny by měly být určené pro pěstování v našem regionu a pro naše klimatické podmínky, což by zajistilo stabilní výnos a zamezilo jeho ztrátám, ke kterým dochází především v době vzcházení a kvetení,“ uvedla Sedláková.
Vědci z Agronomické fakulty se nyní zaměřují u cizrny na regulaci vývoje semen a osemení, které slouží jako pletivo zajišťující ochranu semene, a objasnění genetického základu ztráty dormance během procesu domestikace. „Pochopení biologických procesů a doplnění chybějících informací o vývoji semene, osemení a jeho úloze v dormanci je pro zemědělství velmi důležité,“ dodávají odborníci.
Tip: Snadný a rychlý recept z cizrny na skvělé zobání nejen k televizi. Stojí za vyzkoušení. TIP: Cizrnu lze pěstovat také jako microgreens a užít si její skvělou chuť.
Copyright © pohodanovapec.cz
