Copyright © pohodanovapec.cz 
Brána do pekelKolem hradu Houska koluje celá řada legend. Hrad nese přívlastek Brána do pekel - a to proto, že na skále, kde dnes hrad stojí, byla prý skalní průrva, vedoucí až do pekel pekelných. Puklina ve skále tu podle kronikářů skutečně byla. Od jejího vzniku v 9. století se zde údajně místním přestalo dařit, ve zdejších lesích už nelovili a skále, páchnoucí sírou, se zdaleka vyhýbali. Podle starých povídaček odtud vycházely duše mrtvých, pekelná a znetvořená lidská i polozvířecí stvoření. A ti zde páchali škody, napadali kolemjdoucí, mrzačili dobytek, ničili úrodu. Pověst je ovšem o to zajímavější, pokud vezmeme v úvahu původ názvu hradu - jméno Houska pochází pravděpodobně z keltského gosca, což je označení Brány.
Další legenda pak zmiňuje tajemnou postavu v černé mnišské kápi, která se na Housce a v jejím okolí zjevuje. Tato postava bez obličeje údajně sleduje opovážlivce, kteří by chtěli hrad navštívit v noci nebo zde dokonce přenocovat. Tento strašlivý mnich má střežit právě bránu pekelnou. Existují pekelné portály? Tuto otázku si lidé o hradu Houska pokládají snad už od počátku této stavby. A tak nabídli vězni odsouzenému na smrt vykoupení - ať se vydá údajnou pekelnou průrvu prozkoumat a vrátí se s konečnou odpovědí. Vězeň souhlasil - jak jinak, vždyť neměl co ztratil. A tak se nechal do skalní průrvy spustit. Ještě než se ale dostal na její dno, začal strašlivě křičet o pomoc. Obyvatelé honem vězně vytáhli a sami zůstali v šoku. Obyvatelé se proto rozhodli průrvu zasypat, to bylo ale beznadějné. Skalní puklina spolykala tolik kamení, že by z nich mohli postavit nový hrad. A tak puklinu překryli stavbou - postavili zde kapli. Raně gotická kaple dodnes budí zvědavost historiků a záhadologů svými tajemnými středověkými malbami. Mezi nimi například i levorukou lukostřelkyni, napůl člověk, napůl zvíře.
Podle nejnovějších poznatků vyplývajících z archeologického průzkumu byl hrad založen v první polovině 13. století Přemyslem Otakarem II. téměř souběžně s blízkým Bezdězem stejnou stavební hutí. Pravděpodobně z rukou Václava II. se dostal do držení Ostrve, pánů z Dubé. Ti v období své největší slávy rozhodovali o trůnu, jakož i o příjmech pokladny koruny. Hrad vyrostl v lokalitě původně dřevěného, později kamenného hradiště (konec 9. století), které vévoda Pšovanů Slavibor založil pro svého syna Houseka.
Během své existence prošel původně nedobytný gotický hrad řadou stavebních úprav, díky kterým se dnes na Housce setkáme se všemi slohy, a to již od pozdně románského. Zejména zásahy renesanční určily aktuální podobu stavby i nejbližšího okolí hradu (zpřístupnění po Třicetileté válce). Jako vlastníci hradu se na Housce vystřídali, vedle již zmíněných panovníků a pánů z Dubé, Jan ze Smiřic, Hrzánové z Harasova, Valdštejnové, Veronika ze Sulzu, Hypolita z Hofkirchenu, rod Kouniců, princezna Hohenlohe a hraběnka Andrássy.
V roce 1924 hrad kupuje prezident Škodových závodů, senátor pan Josef Šimonek. Roku 1928, k 10. výročí vzniku republiky byla obnovena nejcennější hradní kaple. Kompletní rekonstrukce hradu byla dokončena 1930. Po opravách byl hrad až do roku 1939 užíván jako letní a reprezentační sídlo rodiny. Poté byl hrad, díky své poloze v Sudetech, do roku 1945 využíván německou armádou, od roku 1950 zde byl umístěn archiv Státní knihovny v Klementinu.
Mýty a fakta o konzumaci vepřového masa
Po sametové revoluci byl hrad vrácen rodině Šimonkové a úplně poprvé v celé jeho bohaté historii byl v roce 1999 zpřístupněn veřejnosti. Pro některé lidi jde o zcela běžnou záležitost, ale je hodně takových, kteří udávají nevysvětlitelné věci i dnes. Dokonce i sám kastelán potvrzuje, že nevolnost a mdloby návštěvníků nejsou žádnou výjimkou a do některých částí hradu prý odmítají vstoupit psi. Stejně tak je nemožné pořídit si tam hezkou fotografii nebo video.
Hrad Houska nedaleko Blatce je jedním z nejzáhadnějších a nejzajímavějších hradů v České republice. Hrad byl postaven ve 13. století. Vchod do pekla prý střeží strašlivý černý mnich bez obličeje, ale dodnes se neví, kde přesně se tato brána do jiného světa nachází. Hrad Houska je renesančně přestavěný raně gotický hrad, který se stal unikátem díky kombinaci architektury a legend.
Základní informace a sloh: gotický, s renesančními zásahy. Výstavba proběhla ve 13. století, přestavba v 16. století (1584-1590, případně zahájena již v 1520). Tvorba byla svěřena různým obdobím: Přemyslu Otakarovi II., Berkom z Dubé, Smiřicům a dalším. V 17. století hrál roli renesanční a barokní vliv.
Hradní kaple: gotická klenba s freskami z 13. a počátku 14. století, někdy připisovaná renesančnímu původu. Kaple ve východním křídle severního paláce - s čtvercovou loďí a pětibokým presbytářem. Fresky zobrazují ukřižování, výjevy ze života Panny Marie a alegorické motivy dobra a zla.
Obranné prvky a interiéry: hrad je umístěn na vysoké skále, k hradu se dostanete jen z jihu, předhradí a příkop ho chrání. Interiéry z 1. a 2. patra s bohatou výmalbou a zachovaným druhým patrem v řadě paláců. Triangulaci kaplí a pavlačí.
Původ slavného citátu Václava Havla
Hrad byl založen pravděpodobně Přemyslem Otakarem II., a během let patřil rodům Berků z Dubé, Smiřickým, Valdštejnům, Kounicům, Hohenlohe i Andrássy. V roce 1924 získal hrad Josef Šimonek; po 2. světové válce byl používán nacisty jako úkryt a archiv a poté spravován Národní knihovnou. V roce 1999 byl zpřístupněn veřejnosti.
Krátké shrnutí významných momentů: vstup do historické kaple, renesanční přestavba, vojenská okupace ve druhé světové válce, následný návrat rodině a otevření pro veřejnost v roce 1999. Houska si udržela pevnostní charakter až do třicetileté války, kdy bylo několik částí zničeno, ale samotný jádrový hrad zůstal zachován.
Houska se nachází v chráněné krajinné oblasti Kokořínsko, nedaleko obce Blatce. Návštěvníci mohou využít klasickou prohlídku i temnou cestu Peklem, která se realizuje v bývalé kočárkovně a obsahuje jedenáct obrazů pekelných trestů. Hrad a okolí láká k cyklistice a pěším výletům, v blízkosti lze navštívit Bezděz, Ralsko, Kokořín a Zkamenělý zámek. Houska byla také předmětem mezinárodního zájmu, objevují se v magazínech National Geographic, Atlas Obscura a The Guardian.
Významné detaily: skála, která prošla přes hrad, Luňákova kaplička, která stojí asi 400 metrů od Housky. Místo poblíž staré myslivny zvané U ďáblova kamene ukazuje otisk čertovského řetězu a kopyta, svědčící o pověstech.
Odborné poznámky a výklad architektury: hradní jádro tvoří tři paláce uspořádané do tvaru písmene U, se zachovaným druhým patrem a gotickou klenbou. Kaple, fresky a malby představují cenný zdroj informací o středověké výzdobě a výtvarném vyjádření doby. Malby v obytných prostorách z 16. století zobrazují lovecké a denní scény, ukazují společenský život tehdejší šlechty.
z Bezdězu na Housku: tip na výlet
Mácha a Houska: slavný český básník Housku navštívil a jeho pobyt inspiruje literární ztvárnění kraje, avšak nejznámější záznam zůstává v jeho korespondenci a literárních textech.
Pokud plánujete návštěvu, počítejte s letošními sezonními prohlídkami a možností cestování vlakem, autobusem i MHD. Houska je vhodná také pro milovníky přírody a historie, kteří chtějí spojit výlet s návštěvou blízkých hradů a zámků v regionu.
| Část | Popis |
|---|---|
| Sloh | Gotický s renesančními zásahy |
| Výstavba | 13. století; přestavba 16. století (1584-1590) |
| Hlavní stavitel | Přemysl Otakar II. (předpoklad) |
| Klíčové kapitoly | Houska kaple, fresky, kaple Luňákova kaplička |
| Klíčové změny majitelů | Berkové z Dubé, Smiřičtí, Valdštejnové, Kounicové, Hohenlohe |
| Současnost | Spravován a veřejnosti přístupný od roku 1999; Peklem cesta prohlídky |
Copyright © pohodanovapec.cz
