Copyright © pohodanovapec.cz 
Kontroverznější téma už asi nenajdu, ale stejně by jednou přišlo na řadu, tak proč to odkládat? Pojďme rozvířit diskuzi. Konzumace masa má mezi odborníky podporovatele i odpůrce. Podporovatelů je samozřejmě dost a mají i studie podporující jejich tvrzení.
„Mäso hnije v črevách“. Takže odpoveď znie jednoznačne. Mäso sa najskôr trávi v žalúdku, a to najmä pomocou kyselín a neskôr v črevách. Do niekoľkých hodín je mäso strávené. Bielkoviny sa rozložia na aminokyseliny, tuky na mastné kyseliny a spolu s vitamínmi a minerálmi sa vstrebú do krvi. Potraviny ve vašem žaludku „nehnijí“ a tečka.
Hnití je definováno jako rozklad organických látek z důvodu činnosti bakterií nebo hub. pH v vašem žaludku je přibližně 2,0 (méně v případě půstu), tedy podstatně kyselejší než i takový ocet nebo citrónová šťáva. To z žaludku činí extrémně nehostinné prostředí pro mikroorganismy, které tam zpravidla dlouho nepřežijí. Existuje pouze jedna okolnost, za které by vás hnijící jídlo v žaludku mohlo trápit, a to pokud byste umřeli v půlce oběda.
Mýtus o dělené stravě, který hlásá, že lidské tělo nedokáže trávit některé potraviny, jsou-li konzumovány ve špatné kombinaci, je jedním z nich. Zastánci dělené stravy varují, že ovoce je nutné jíst samostatně, poněvadž „hnije“ a podporuje „škodlivé kvasinky“ v těle. A stejně tak bychom neměli konzumovat maso společně s obilovinami a sacharidy, protože tím zapříčiníme hnití masa ve střevech, jelikož se různé zažívací faktory nutné pro zpracování bílkovin a sacharidů vzájemně zneutralizují.
Zdůvodnění, které stojí za dělenou stravou, odráží hluboké nepochopení základních biochemických a fyziologických procesů, které stojí za trávením v lidském těle, a při nejlepším se dají označit za pavědu. Vycházejí z hrubého podcenění schopnosti naší trávicí soustavy provádět multitasking.
Jak připravit vepřové nudličky v černém pivu
Hlavní funkcí žaludku je mísení potravin tak, aby vznikla co největší plocha, která bude vystavena různorodým trávicím enzymům, na které narazí v tenkém střevě - tam, kde se odehrává převážná většina trávení. Dalším argumentem předkládaným zastánci dělené stravy je, že trávení sacharidů údajně snižuje kyselost žaludku, což je nezbytným předpokladem pro správnou činnost enzymu pepsinu, jehož úkolem je trávit bílkoviny. Tento argument nadhodnocuje roli žaludku v procesu trávení bílkovin.
Žaludeční hodnoty pH jsou řízeny buňkami, které lemují stěny tohoto orgánu, pomocí sekrece žaludeční kyseliny v průběhu celého trávicího procesu. Podobně hodnotu pH v tenkém střevě řídí slinivka, která vylučuje pankreatické šťávy bohaté na hydrogenuhličitany. V tomto bodě končí úloha pepsinu a do akce nastupuje celá škála dalších enzymů, optimalizovaných pro zásadité prostředí tenkého střeva.
Různé enzymy tráví různé skupiny živin a jsou vylučovány bez ohledu na to, co jste snědli. I kdybyste jedli výhradně cukr (např. cukrová vata), vaše tělo by stejně vylučovalo enzymy pro trávení tuků a bílkovin jako součást trávicího procesu. S tím, jak jídlo prochází tenkým střevem, si tak každý enzym hledí svého, a tělo zpracuje všechno stravitelné, jakmile k tomu nastane situace.
V době, kdy by maso bylo vystaveno dostatečnému množství bakterií a mohlo teoreticky začít hnít, bylo už dávno rozloženo v tenkém střevě. Tlusté střevo je místem s nejvyšší koncentrací bakterií a také částí trávicího traktu, kde „zbytky“ jídla stráví nejdelší dobu - u normálních, zdravých dospělých v průměru 10 až 64 hodin. Pokud je některá potravina kvašena bakteriemi, stane se tak v tlustém střevě; přesnější termín je „kvašení“ neboli fermentace, nikoli „hnití“.
Střevní plyn není sám o sobě znakem špatného trávení. Střevní plyn je přirozeným vedlejším produktem bakteriální fermentace vlákniny a neabsorbovaných cukrů. Kolik plynu si tedy vyrobíte, obecně souvisí s tím, kolik jste snědli nestravitelných částí. Lidé, kteří jedí více rostlinnou stravu, zpravidla generují více střevního plynu.
Ať už si myslíte, že jíst maso je nezdravé nebo neetické, faktem zůstává, že živočišné bílkoviny jsou vysoce, vysoce stravitelné. V podstatě všechny složky masa jsou snadno a zcela rozložitelné na základní části stravitelné v tenkém střevě; nikdy se tak nedostanou ani do tlustého střeva.
Masové bílkoviny se rozloží na aminokyseliny, tuky na mastné kyseliny a spolu s vitamíny a minerály se vstřebají do krve. Mäso neobsahuje žiadne záhadné zložky, ktoré by v črevách ostali a zhnili. Pravda je naopak taká, že bielkoviny mäsa sú vysoko stráviteľné.
Barva baleného masa je zavádějícím ukazatelem při hodnocení jeho stavu. Balené maso totiž může dosahovat různých, i zdánlivě nepřirozených odstínů šedé, hnědé nebo až nazelenalé barvy, ačkoliv je naprosto v pořádku. Například vakuově balené maso, které vlivem nedostupnosti vzdušného kyslíku přichází o svoji přirozenou červenou barvu. Tento jev je ovšem vratný a maso se chvíli po otevření balíčku opět začervená.
Na čerstvost potravin je vyvíjen někdy až příliš extrémní tlak. Maso se ze svaloviny poraženého zvířete stává senzoricky příjemným až po procesu vyzrání. Obecně lze říci, že při běžném chladírenském skladování, tedy při teplotě masa max. 7 °C, hovězí maso ve čtvrtích ideálně vyzraje za 10 až 14 dní a vepřové maso v půlkách za 5 až 7 dní po porážce. Vyzrálé maso má nejlepší chuť, vůni a křehkost.
Jedna z nejčastěji pokládaných otázek je, zdali vůbec a jak často jíst maso. Pokud vykonáváme fyzicky lehké až středně těžké zaměstnání, měli bychom kvalitní maso konzumovat maximálně 2x týdně. Snažte se vyhýbat masu vepřovému. Obzvláště tomu tučnému. Krůtí, kuřecí a králičí maso od lokálního farmáře mějte na prvním místě. Kvalitní hovězí maso si dopřejte jednou za 14 dnů nebo jednou měsíčně. Vepřové maso a výrobky z něj spíše výjimečně.
Otázkou je, co to znamená „staré“. Smažením sice některé rizikové mikroorganismy zničíte, ale neznamená to, že je maso bezpečné k jídlu. Smažením sice samotný mikrob zahubíte, ale jed, který vyprodukoval, v mase zůstane. A ten vám může přivodit silné zažívací potíže, které rozhodně nestojí za risk.
Čerstvé maso v lednici vydrží obvykle jen 1 až 2 dny, proto je dobré co nejdříve ho zamrazit, pokud víte, že ho nestihnete zpracovat. V mrazničce zůstane bezpečné i několik měsíců. Pomůže také pečlivé plánování nákupu a kontrola data spotřeby už v obchodě. Pokud si nejste zcela jisti čerstvostí, je lepší maso bez výčitek vyhodit.
Za poslední roky se objevilo více studií spojujících vyšší konzumaci červeného masa a zpracovaných masných výrobků s některými onemocněními. Proč však hovězí maso škodí? Podle českých lékařů a nutričních odborníků totiž červené maso obsahuje velké množství nasycených tuků a hemového železa, což jsou látky, které neprospívají kardiovaskulárnímu systému, a to vysvětluje vyšší riziko infarktu. V uzeninách jsou obsaženy dusitany a sodík, které organismus zatěžují.
Výzkumníci z Oxfordské univerzity podrobili analýze lékařské záznamy bezmála 475 tisíc Britů. Lidé, kteří hovězí a drůbeží maso či masné výrobky jedí třikrát týdně a častěji, čelí vyššímu riziku výskytu devíti neonkologických onemocnění. Závěry studie ukázaly, že pokud lidé v průběhu svého života denně snědli 70 gramů hovězího masa, zvýšilo se riziko výskytu srdečních chorob až o 15 procent. Dát si denně steak z červeného masa pravděpodobně zvyšuje riziko rakoviny, infarktu a předčasné smrti.
Tento mýtus pravděpodobně vychází z praktik z minulého režimu. Dříve se látky k urychlování růstu používaly. Přidávání antibiotik a hormonů za účelem zrychlení růstu znamená úmyslné porušení předpisů na straně chovatele. Ten není oprávněn podávat chovaným zvířatům růstové hormony vůbec a antibiotika pouze v případě léčby a smí použít jen ta schválená. Také je povinen dodržet ochrannou lhůtu, během které je zakázáno takto ošetřená zvířata odeslat na porážku. Přídavek antibiotik a hormonů do krmných směsí za účelem zrychlení růstu hospodářských zvířat byl zakázán již v roce 2002.
Pro hodnocení možného kažení masa lze v domácích podmínkách nejlépe použít čich. Pokud totiž dochází ke kažení masa ať už vlivem značně pokročilé činnosti enzymů uvnitř svaloviny, nebo dokonce vlivem mikrobiální činnosti, vždy je tento nežádoucí děj doprovázen tvorbou silně zapáchajících degradačních produktů vznikajících při rozkladu bílkovin a tuků. Dá se na to spolehnout spíše než na barvu.
Potraviny ve vašem žaludku „nehnijí“; trávení je složitý, dobře řízený proces, při kterém organismus využívá kyselé prostředí žaludku a různé enzymy v tenkém střevě. Mýtus o tom, že maso „hnije“ v žaludku nebo že se maso „vrství“ s jinými potravinami a tím vzniká jedovaté prostředí, není vědecky podložen. Na druhé straně je ale pravda, že nadměrná spotřeba červeného a zpracovaného masa může zvyšovat riziko některých onemocnění, takže rozumné omezení a výběr kvalitních zdrojů masa mají své opodstatnění.
| Otázka | Fakt |
|---|---|
| Hnijí maso v žaludku? | Ne - žaludek je příliš kyselý pro většinu mikroorganismů, maso se tráví a rozkládá enzymy. |
| Může kombinace masa a sacharidů způsobit hnití? | Ne - tělo vylučuje různé enzymy současně; trávení je koordinované procesy v žaludku a tenkém střevě. |
| Je maso těžko stravitelné? | Živočišné bílkoviny jsou vysoce stravitelné; trávení trvá několik hodin v závislosti na druhu pokrmu. |
| Jak poznat zkažené maso? | Spoléhejte se na čich a konzistenci; barva není spolehlivý ukazatel. |
Na závěr: pokud maso rádi jíte, nemusíte se ho úplně vzdávat, ale rozumné omezení, výběr kvalitních zdrojů a správné skladování jsou klíčové. Pokud maso nejíte z etických či zdravotních důvodů, mnoho studií ukazuje, že dobře plánovaná vegetariánská či veganská strava může být plnohodnotná. Tak co si o tom myslíte?
Copyright © pohodanovapec.cz
