Starožitnost: ruské vejce Fabergé – historie a identifikace

Tradice těchto slavných děl je spjata s ruským carským dvorem a oslavou pravoslavných Velikonoc. První velikonoční vajíčko vyrobil pro cara Alexandra III. u příležitosti 20. výročí zasnoubení klenotník ze slavné šperkařské rodiny Peter Carl Fabergé. Jeho hugenotští předkové byli po zrušení ediktu nantského vyhnáni z francouzské Pikardie a rodina se usadila v německém městě Schwedt an der Oder. Po zhruba 115 letech přesídlil Peterův dědeček Carl do Pernau u Baltu v Estonsku.

Vznik a vývoj firmy Fabergé

Otevření petrohradské klenotnické dílny firmy Fabergé v roce 1842 završilo dosavadní snahy rodiny a otevřelo jí nové možnosti. Peter Fabergé se s bratrem Agathonem rozhodli dobývat ruský trh; zájem moskevské společnosti zajistil firmě velké vítězství na výstavách a u dvora. Od roku 1885 se začala firma specializovat na výrobu vajíček pro ruský carský dvůr. Alexandr III. byl nadšený tímto nápadem a u klenotníka objednal první velikonoční vajíčko pro carevnu Marii Fjodorovnu. Vnější vzhled byl prostý, uvnitř však čekalo překvapení: zlatá skořápka-žloutek, v němž seděla zlatá slepička, a v ní replika ruské imperiální koruny s rubínovým přívěskem.

Carevnin úžas nad darem zajistil Fabergému výsadní postavení u dvora. Vajíčka o průměru 10-15 cm vyráběli klenotníci z porcelánu, slonové kosti či křišťálu; zdobení zahrnovalo zlato, perly a drahokamy. Peter Fabergé vedl firmu, která expandovala do Petrohradu, Moskvy, Oděsy, Kyjeva a Londýna; v průběhu let 1882-1917 vzniklo kolem 150 000 kusů šperků a klenotů. Každý kus byl vyroben jen v jednom provedení a často sledoval konkrétní historickou událost či rodinu Romanovců.

Vrchol a krize dvora

Vrchol přišel v roce 1913, kdy Rusko slavil třísté výročí dynastie Romanovců; Fabergé vyrobil jubilejní vajíčko s osmnácti miniaturami ruských vládců. Příchod do války vedl k omezení obchodní činnosti, ale firma pokračovala v výrobě i za válečných let. Revoluce roku 1917 a pád carského režimu znamenaly konec starého světa; Fabergé přišel o majetek a musel uprchnout do Německa. Značně ztratil i většinu svých děl, která byla vyvázána z Ruska a některá zůstávají dodnes v zahraničí.

Dochovalo se 42 z asi 50 původně vyrobených vajec; v Rusku dnes nalezneme 19 vajec (10 v Kremlu, 9 v Petrohradu), zbytek je v zahraničí. V 80. a 90. letech 20. století část rodinného dědictví ožívá na veřejnosti díky novým sběratelům a muzeím; mezi významné kupce patří Viktor Vekselberg, který v roce 2012 koupil část kolekce a plánuje muzeum s 4 000 díly.

Jak se vyrábí ruská vejce: receptura a zajímavosti

Fabergé vejce dnes

Fabergého vejce jsou považována za ikonická díla šperkařského umění: používají nejkvalitnější materiály - zlato, slonovinu, platinu, diamanty, perly a drahokamy. Výroba trvala rok až dva a každé vejce ukrývalo jedinečné překvapení. Nedávná historie ukazuje, že některá vejce jsou stále pohřešovaná a čekají na své nalezení; některá byla objevena v různých částech světa, včetně USA a Evropy. Zřejmá je také role aukčních domů a sběratelů, kteří určují současnou hodnotu těchto exponátů.

Nejvýznamnější čísla: odhaduje se, že vzniklo okolo 50 vajec, z toho 43 známe jejich polohu. Nejvyšší aukční rekord drží Zimní vejce (1913) prodané za 9,6 milionu USD v Christie's; další rekord patří Rotschdildovu vejci (1905) s hodinami, které se prodalo za 9 milionů liber. Mezi nejcennější patří Korunovační vejce, obsahující miniaturu kočáru z korunovačního pláště, kterou zhotovil Fabergé pro Mikuláše II. v roce 1897.