Copyright © pohodanovapec.cz 
Vztah k alkoholu, herecká i moderátorská kariéra, pobyt na Kubě, návrat do klidu s rodnou Nižborem a provoz restaurace - to jsou klíčové kapitoly života Tomáše Hanáka, který se po letech v médiích stále pohybuje v centru pozornosti. Býval sexy mužem roku, ale i alkoholikem, jehož nadhled nad vlastní minulostí je neocenitelný pro jeho současné působení na veřejnosti i v soukromí.
Tomáš Hanák se cítí nejspokojeněji v městečku Nižbor nedaleko Berouna, kde provozuje restauraci. Jeho život je velmi pestrý - má za sebou úspěšnou hereckou i moderátorskou kariéru, několik let strávil na Kubě, ale zažil vyhazov ze školy i protialkoholní léčbu. Před kamerou a mikrofonem stál jako člověk, který se dokázal vyrovnat s vlastními démony a nacházet sílu v nových výzvách a pracovních směrech.
Navzdory úspěšné protialkoholní léčbě podle svých slov sklenky zcela nevzdal. „Když jedu do země, která oplývá nejen krásou přírody, plodin a lidí, ale i vyhlášeností vína, panáků či rumu, tak si tam toho panáka dám. Nebo víno,“ říká a dodává, že dosud se mu naštěstí nestalo, že by si předchozí večer nepamatoval. Jeho otevřenost k tématu ukazuje na přiznání boje s sebou samým a cestu ke zvládání, která ho provází dodnes.
Hanák pochází ze slovenské Kremnice a jako dítě hodně cestoval s rodiči. Na Kubu strávil začátkem 60. let dva roky; otec tam pomáhal Fidelovi opravovat americké fabriky, které se rozpadaly. Tyto zkušenosti formovaly jeho pohled na svět a kariéru, kterou si vybral později jako herec, moderátor i autor různých textů.
Na divadle i ve filmech se vždy snažil být úsporný - „hlavně diváka nezdržovat a neotravovat“. Jako literární sloupek vyžaduje úspornost a přesné množství znaků, což se odráží i v jeho tvůrčím postoji. Texty, které psal, měly původem jistou ironii a humor, a postupně se dostal do vážnější polohy, kdy se sám sebe ptal na význam tvorby a její posun v čase.
úspěchy Tomáše Topinky na kulturistické scéně
„Dva roky krát 52 týdnů“ znamenaly pro Hanáka velký počet sloupků - 104, což ukazuje na jeho disciplínu a vytrvalost. Ačkoliv mu očividně chybí některé dávné role, nachází uspokojení v jiných formách - mimo scénáře i v řemeslech, které dělá v Nižboru.
V textu s narážkami na antiislamistickou vlnu a širší společenské obavy Hanák vyjadřuje, že šíření strachu je „pekelný“ a že média často nafukují rizika. Postoj k masovým projevům a k demonstrovaným postojům je opatrný: „Presumpce viny všech muslimů je příšerná.“ Je přesvědčen, že konfrontace není řešením a že důležité je zachovat toleranci a rozlišovat - i když uznává existenci hypotetických rizik a potřebu o nich mluvit.
Hanák vyzdvihuje roli lidí, kteří si uvědomují důležitost tolerance, a zmiňuje, že i když internet zrychluje šíření informací, často s sebou nese i riziko rychlého soudnictví a neochoty naslouchat. Sám vidí hluboký problém v tom, že společnost se může upnout na jednostranné názory a že je důležité neztrácet odstup.
Má patnáctiletého syna a dvě dcery; vzpomínky na mládí zmiňují období bez počítačů a srozumění, že právo a povinnost pracovat bylo normou. Tomáš se dívá dopředu na budoucnost svých dětí a zároveň oceňuje, že mladí lidé dnes čelí výrazně složitější konkurenci a nárokům na vzdělání a pracovní uplatnění.
Na Žebříku, hudební anketě, se Hanák často mění a improvizuje. Svoje stylové vychytávky demonstruje prostřednictvím „stylistů“ a vlastního hudebního a módního vkusu, a přiznává smysl pro humor i jistou dávku sebeironie.
Jak skautská pouť oživila Ztracený svět
„Mám vždycky připravený záchranný kruh bezpečí, určitou zásobu operativních témat a slovních hříček.“ - tak popisuje svou práci, kdy musí reagovat na nečekané situace na pódiu a uspokojit publikum i pořadatele.
Hanák vyznává, že svůj technologický vztah má spíše „nulový“ - navigace ho občas zmate, ale baví ho objevovat nové cesty. Zároveň oceňuje široký výběr jazzu a filmových vlivů, i když primárně dává přednost osobním dojmům a žánrovým variacím před moderní streamingovou transparentností.
Současné úvahy se dotýkají také budoucnosti jeho kariéry a života: sám sebe vidí jako člověka, který zkouší jiné cesty a zároveň si uvědomuje, že nade vším stojí rodina a touha po vyrovnaném životě.
V rozhovoru není na místě vytvářet definitivní závěry; jde o otevřený obraz muže, který se mění spolu s časem a okolnostmi.
Tomáš Hanák se narodil 27. března 1957 a letos oslavil 69. narozeniny. Jeho rodinné zázemí zahrnuje spolupráci na různých projektech v oblasti kultury a médií a širší pohled na společenské výzvy dnešní doby.
Copyright © pohodanovapec.cz
