Křesťané vnímají Velikonoce jako nejdůležitější svátek roku, kterému věnují nejvyšší pozornost. Poslední dny na zemi Ježíše Krista a následné zmrtvýchvstání je zkrátka posvátné. Vážné pojetí Velikonoc se ruku v ruce mísí s barevnou tradicí a symbolikou, kterou si nenechají ujít ani nevěřící. Barvená vejce nechybí snad v žádné domácnosti. Jako zárodek nového života je považováno vejce už od pradávných dob. Stejně tak tomu je i se samotným zdobením skořápek či celých vajec.
Podle historiků se skořápky barvily dokonce i v pravěku. Údajně se věřilo na jejich magickou moc, proto na vejce lidé původně kreslili různé ornamenty. V české krajině se Velikonoce bez barevných kraslic neobejdou. Jeden z nejpravděpodobnějších výkladů není opředený žádnou čarovnou pověstí, nýbrž zní vskutku pragmaticky.
V době postní lidé nejedli žádné maso, mléčné výrobky ani vejce. Slepice však snášely vesele dál a půst je nijak nezajímal. Vejce bylo potřeba udržet v kondici do dob hodování, proto se uvařila natvrdo a obarvila se na červeno, aby se odlišila od čerstvých. Odtud se v Čechách a na západní Moravě označuje Velikonoční pondělí „červeným“ a Velikonoce „červenými svátky“.
Červená vajíčka jsou památkou na prolitou Ježíšovu krev. Dále ale červeň symbolizuje taktéž život, sílu a element odpuzující zlo. Spolu s barvou žlutou fungují jako pozitivní barvy. Žluť dále odkazuje ke slunci, obilí, medu a zlatu. Vejce je pro křesťany symbolem vzkříšení Ježíše Krista; obecně pak symbolizuje znovuzrození, život, plodnost či úrodu.
Tradice barvení vajec se rozšířila už ve středověku. Postupem času se přidaly další barvy i techniky a z obyčejných vajec se staly zdobené kraslice, které jsou dnes považované za malé lidové umělecké dílo. První historicky doložené obarvené vejce se datuje k roku 1290. Podle historických úvah se již objevovala i mnohem dříve, není však možné to prokázat.
Ve středověké poezii se objevuje vejce jako symbol začátku a konce. „Prázdné vajíčko symbolizuje smrt, ale to plné je jako hrob, který se může otevřít a z něho vejde ten Kristus.“ Tehdejší společnost si udělala svoje tradice. A může to souviset i s chovem slepic, který se stává běžnou záležitostí až kolem 14. století. Najednou máme vejce a můžeme si hrát.
K barvení se původně užívalo barev přírodních. Žlutě se bavilo šafránem, naoranžovo odvarem z cibulových slupek, červeně fryžulkou. Barev zelené, fialové a růžové vůbec nebylo. Časem se ale začaly hledat nové možnosti, jak docílit sytějších a zářivějších barev, kterými by se ornamenty také daly malovat. A tak se počalo barvit anilinkami.
První anilinky dal do rukou novoveských malířek ředitel Josef Klňava a později toho velmi litoval, neboť anilinové barvy úplně vytlačily barvy přírodní. S příchodem těchto barev se výrazně rozšiřuje paleta. Přibývá barvy zelené, fialové, a dokonce i růžové. I tak se však těchto odstínů pro svoji křiklavost lze užívati jen v malých ploškách.
My samozřejmě milujeme barvy přírodní, protože víme, že v přírodě je síla, a kdy jindy ji využít lépe než právě na Velikonoce, svátek jara. A hlavně - anilinky se používají na kraslice vyfouklé, téměř mistrovské dílo velikonočních dekorací.
Tradičně se vajíčka barvila během Zeleného čtvrtka nebo Bílé soboty, kdy ženy připravovaly sváteční výzdobu a chystaly se na Velikonoční neděli. Na Boží hod velikonoční došlo k zmrtvýchvstání, a tím se otevírá 50denní období, které připomíná Ježíše a jeho setkání s apoštoly. Proto pondělí je už radostný den. U nás je spojován se slavnostmi a chodí se na pomlázku.
matematika pro velikonoční svátky
Velký pátek je křesťany považován za nejsmutnější den. „Došlo k Ježíšovu ukřižování. K ukřižování došlo v dopoledních hodinách, říká se, že zemřel kolem 15. hodiny. Pak vše utichá a ta doba, kdy byl sňat z kříže a uložen do hrobu, je obdobím, kdy se nekonají mše a lidé by měli rozjímat,“ vypráví historička Valburga Vavřinová. O Bílé sobotě bylo populární navštěvovat Boží hroby, které jsou znovu instalované i dnes.
Mezi ty nejstarší metody zdobení patří barvení vajíček s pomocí přírodních surovin. Využívaly ji především naše babičky a prababičky, ale i v dnešní době má své příznivce a vrací se zpět do módy. Hlavní výhodou je, že vše zvládnete bez použití jakékoliv chemie a navíc vše potřebné máte zpravidla i doma.
Dobrou zprávou na úvod je, že pro přírodní barvení vajec na Velikonoce nepotřebujeme nic speciálního, všechno většinou máme běžně doma. Speciální pro vás mohou být některé varianty, jež příroda svou barevnou hrou nabízí… Než se pustíte do barvení kraslic, je potřeba si připravit zvolené suroviny a zejména vajíčka pečlivě umýt a zbavit mastnoty. Jen tak máte záruku, že vám přírodní barva vajíčko dobře obarví.
| Ingredience | Barva | Poměr / postup (pro 500 ml) |
|---|---|---|
| Kurkuma | Zářivě žlutá | 2 lžíce kurkumy + 2 lžíce octa; vařit nebo louhovat |
| Cibulové slupky | Oranžová / hnědá / červenohnědá | Slupky z 10 žlutých cibulí, 2 lžíce octa; louhovat dle odstínu |
| Mletá červená paprika | Cihlově červená | 2 polévkové lžíce + 2 lžíce octa (nebo 2 kávové lžičky pro jemnější tón) |
| Červená řepa | Růžová / bordó | 400 g nastrouhané řepy; 2 lžíce octa; delší louhování = sytější |
| Červené zelí | Modrá / fialová | 600 g nakrouhaného zelí; 2 lžíce octa nebo 2 lžíce jedlé sody pro světlejší odstíny |
Postup při barvení bývá zpravidla u všech stejný. Vždy je potřeba si uvařit silný odvar, ve kterém se vajíčka buď uvaří, nebo nechají louhovat přes noc. Podle zvolené suroviny získáme výslednou barvu vajíčka. Pokud máte vejce připravená, můžeme začít barvit. Tip: Vajíčka nejprve uvařte v osolené vodě a po vychladnutí je vložte do lázně s přírodními barvivy.
Budete-li barvit vejce zastudena, nejprve si připravíte barvicí směs - potřebné zvolené suroviny povaříte 15-25 minut. Pak je potřeba scedit a roztok nechat vychladnout. Pak vmíchejte ocet a uvařená vejce ponořte do nálevu, kde je nechte barvit, klidně i do druhého dne. U barvení zatepla je začátek stejný jako zastudena - zvolené ingredience povaříte a nálev scedíte. Pak jej vrátíte do hrnce, opatrně vložíte vejce a vše společně povaříte. Pak je potřeba vejce zchladit ve studené vodě.
recepty na velikonoční sladkosti
Největší rozdíl těchto způsobů je v rychlosti (zatepla je rychlejší), ale hlavně v možnostech dosažení jemnějších, rovnoměrnějších, nebo dokonce mramorovaných efektů (těch docílíte zastudena). Chcete-li tmavší barevné tóny, vařte vajíčka společně s barvicí směsí, klidně 20 minut. Dáváte‑li přednost pastelovým tónům, vložte vajíčka do již připraveného barvicího roztoku. Čím delší dobu v něm budou ponořená, tím bude barva intenzivnější. Rovnoměrného obarvení docílíte tím, že vajíčka budete v roztoku pravidelně obracet.
Jedna z nejnáročnějších, ale nejkrásnějších metod. Kreslí se rozehřátým voskem na bílá nebo zbarvená vajíčka. Vosk se nanáší špendlíkem nebo malým štětcem a poté se vajíčko barví. Tato technika se provádí na předem obarveném vajíčku (ideálně tmavě červeném nebo hnědém) a spočívá v jemném vyškrabávání vzorů nožíkem, jehlou nebo rydlem.
Další tradiční technikou je batikování, které spočívá v postupném namáčení vajíčka do různých barev. Batikování umožňuje dosáhnout přechodů a vícebarevných vrstev. Mezi metodami najdeme i zdobení obtisky květů a lístků: očištěné vajíčko zabalte do punčošky s přiloženými listy a uvařte v odvaru - vytvoří se krásné přírodní obtisky.
Moderní techniky zahrnují lak na nehty (vhodný pro vyfouknuté kraslice), zdobení ubrouskovou technikou, hravá bavlnková vajíčka nebo použití rýže a potravinářských barviv pro kropenatý efekt. U technik s laky a lepidly dejte pozor, aby nebylo riziko kontaminace vnitřku u neloupaných vajec.
Obdarování velikonočním vajíčkem není jen tak. Dotýká se totiž hlubokých kmotrovských, příbuzenských, přátelských a především milostných vztahů. Povaha vztahu se odráží nejen v barvě a počtu darovaných vajec, ale také v samotném způsobu darování. Po pomlázce posílají děvčata svému hochovi pomlázku v pěkném novém šátku. Hoch jde poté k rodičům své milé, jako by chtěl šátek vrátit, ale nakonec požádá o ruku své milé. Odpověď na milostné otázky se ale ukrývá i v samotném daru - počet vajec musí být vždy sudý, aby se láska nerozešla.
Pomlázka se v každém kraji dává dle krásných místních zvyklostí. Například v Netolicích dostane chlapec od milé uzel (šátek s vejci a koláčem), na Telčsku zase malovanku (20 až 30 malovaných vajec), na Chodsku dokonce celý vaječník červených vajec, mezi nimiž bylo i pár malovaných strak (vejce olepované textilem).
O lásce spjaté s kraslicemi hovoří i milé říkadlo, které si dívky povídaly během barvení:
Velikonoční zvyky se liší podle regionu a místních tradic. V minulosti měla voda při polévání symbolizovat očistu, zdraví a svěžest. Velikonoční pondělí je spjato s chodem koledníků a s recitováním říkanek. V mnoha regionech se kromě pomlázky zachovala také tradice polévání vodou. Velikonoce jsou také obdobím tradičních jídel a sladkého pečiva: pečení mazance, beránka, jidášů nebo nádivky. V minulých dobách se malované skořápky daly pořídit na trzích a vyfoukaná vajíčka sloužila pouze jako dekorace.
Malované skořápky se daly pořídit na nejrůznějších trzích. V dobách, kdy vejce už zdobily pestrobarevné odstíny, je dívky darovaly koledníkům. Červené vejce si nechávaly pro svou tajnou lásku. Vyfoukaná vajíčka sloužila pouze jako dekorace.
Valburga Vavřinová upozorňuje, že křesťanský rok je trochu odlišný od občanského a věřící ho prožívají jinak. „Vánoce jsou svátky veselí, je to o narození, ale Velikonoce jsou o dospělosti. Je to vyvrcholení příběhu, který dává naději tím zmrtvýchvstáním, ale v podstatě je tam spousta traumatizujících událostí. Je to příběh hodný zamyšlení a objevuje se tam hodně psychologických archetypů.“ Vše, co napsala, nazývá vnitřní psychoterapií a čtenářům slibuje ještě další počin.
Velikonoční vajíčka jsou symbolem života, obnovy a jara, ale také krásným způsobem, jak popustit uzdu fantazii. Zatímco dřív ženy malovaly kraslice s obdivuhodnou precizností, dnes si barvení vajec užívají i děti nebo kreativci každého věku. Ať už zvolíte přírodní odstíny nebo moderní techniky, hlavním poselstvím zůstává radost, naděje a oslavení příchodu jara.
tags: #pravoslavné #velikonoční #tradice #barvení #vajec