Copyright © pohodanovapec.cz 
Velikonoce patří k nejoblíbenějším svátkům v roce a stejně jako s Vánocemi se s nimi pojí mnoho tradičních specialit, jejichž původ sahá do dávných dob a během velikonočních svátků si na nich pochutnávali již naši předkové. Velikonoce jsou ostatně pro křesťany ještě významnější než Vánoce, neboť jsou spojené se vzkříšením Ježíše Krista. Tradice, chutě i pokrmy se liší, ale jedno mají společné: touhu sdílet radost z jara i Velikonoc.
K Velikonočním svátkům patří tradice, jako jsou barvení vajíček nebo vyšlehání pomlázkou. Brzy ráno vycházeli chlapci s pomlázkami šlehat děvčata, aby z nich vyhnali lenost a nemoci (říkalo se, kdo dostal pomlázkou, ten omládl). Chlapci od děvčat dostávali různě zdobená a malovaná vajíčka a cukroví. Na Boží hod Velikonoční se také barvila vajíčka. Anna Drůbková uvádí ve své kuchařce několik tipů, jak na nádherné kraslice. Doporučovala k barvení používat bílá vajíčka, protože lépe chytnou barvu. Pokud jste chtěli žlutá vajíčka, barvili jste je v cibulových slupkách. Pro ještě lepší obarvení doporučovala Anna Drůbková přidat do vody k cibulovým slupkám lžíci octa. Aby byla barevná vajíčka i krásně lesklá, potírala se slaninou. Anna Drůbková uvádí i další jednoduchý způsob na „okrašlování“ vajec. Na vejce se přiložily lístky jetele, hřebíčku nebo jiných bylinek. Aby na něm lístečky držely, přivázaly se k němu tenkou nitkou. Po obarvení vajíček zůstanou na místě lístků bílá místa.
K Velikonocům neodmyslitelně patří tradiční sladké pečivo jako je mazanec, jidáše nebo velikonoční beránek či zajíček. Tak jako na vánoční tabuli nesmí chybět vánočka, na velikonoční je to mazanec. Zatímco na Vánoce se v každé rodině peče vánočka, k Velikonocům neodělitelně patří mazanec. Pečivo z podobného těsta, jako je to na vánočku, má dokonce ještě předkřesťanský původ. Ještě před přijetím křesťanství se pekly sladké kynuté bochánky pro oslavy bohyně jara. První recepty na mazanec pochází z 16. století. Na rozdíl od vánočky se mazanec pekl z mnohem bohatšího těsta, které se zadělávalo smetanou a dávalo se do něho hodně vajec. Mazanec se vždy pekl na Bílou sobotu, aby si jej lidé mohli odnést do kostela nechat posvětit. Takový mazanec měl pak magické schopnosti a zajišťoval zdraví na celý rok. Křesťanský význam má pak kříž, který se vytvoří nožem či nůžkami na povrchu těsta a má symbolizovat Kristovu oběť.
Druhým pečivem, které se peče na Velikonoce ve většině rodin, je beránek. V křesťanství se beránek peče od středověku jako symbol obětování Ježíše Krista za lid a spásu světa. Beránek tak představuje nevinnost i záchranu. Beránek je obřadním pokrmem už od středověku, tenkrát se ale pravděpodobně konzumoval v podobě pečeného masa. Beránek v podobě sladkého pečiva se pravděpodobně objevil až v 17. století, což údajně souvisí s tím, že bylo jehněčí maso nedostatkovým zbožím. Oblíbený velikonoční moučník se peče z těsta jako na bábovku. Klasický beránek je tak třený nebo piškotový, existují však i jeho méně obvyklé verze třeba z tvarohového těsta, makový nebo dokonce mrkvový, který se k oslavě jara a Velikonoc také báječně hodí.
Dalším tradičním pečivem, které se připravuje rovněž z kynutého těsta jako mazance nebo vánočka, jsou jidáše. Jidáše představují sladké pečivo z kynutého těsta slazené medem, svůj původ mají v křesťanství. Jidáš byl jedním z dvanácti apoštolů, který zradil Ježíše Krista za 30 stříbrných. Mají totiž připomínat provaz, na němž se oběsil Jidáš a rovněž jeho zradu. Připravují se na Zelený čtvrtek, který je dnem odpuštění. Podávají se tradičně k snídani a mají zajistit pevné zdraví. Jidášky se měly jíst nejlépe potřené medem, aby zajistily zdraví na celý rok. Lidé také věřili, že pojídání jidášků chrání před vosím a včelím píchnutím a hadím uštknutím.
Hrachová polévka s moderním nádechem
Boží milosti a jiné tradiční sladkosti doplňovaly velikonoční tabuli. Toto smažené pečivo si možná spíš spojujete s masopustem, připravovalo se ale i na Velikonoce. Křupavá sladkost z jednoduchého nudlového těsta byla považována za lidovou obdobu hostií. Někdy se dělaly boží milosti i ve tvaru kytiček. Hotové tvary se smažily na sádle nebo na oleji a nakonec se boží milosti posypaly moučkovým cukrem. Vznikla tak křehká dobrota, jež se přímo rozplývala na jazyku. Perníčky ... s oblibou se ale pečou i na Velikonoce - jen s tím rozdílem, že se klasické tvary stromečků, hvězdiček nebo zvonečků nahrazují vajíčky, zajíčky či beránky.
Po čtyřicetidenním půstu vrcholily přípravy na Velikonoce. Zelený čtvrtek byl pro naše předky dnem, kdy se na stole muselo objevit něco zeleného - tradice, kterou naše prababičky svědomitě ctily. V tento den by mělo jídlo vypadat nepovedeně nebo nevzhledně. Dle tradice byl tento den ve znamení jarní zeleně (mladé kopřivy, petrželky - např. do rizota), zelené zeleniny (zelí, špenát) a luštěnin. Jídla z těchto potravin měla lidem zaručit zdraví po celý rok. Byl obvykle postní jako připomínka smrti Ježíše Krista. V některých krajích se dodržoval půst velmi přísně a mohl se narušit pouze jídlem z ryb. Pokud na rybu nebyly peníze, peklo se bramborové těsto ve tvaru ryby. V tento den hospodyně pekly věnce, bochánky, mazance, jidáše a velikonočního beránka. Muži a chlapci pletli pomlázky a děvčata zdobila vajíčka.
Jak vypadalo typické menu v roce 1913? Hlavním chodem Zeleného čtvrtku bývaly zapečené vaječné omelety se špenátem, ale oblíbená byla i jídla z hrachu. Na Velký pátek jedly naše prababičky rybí nebo hrachovou polévku. Nezbytnou součástí jídelníčku byla vejce. Jako hlavní chod se podávala buď sázená vejce nebo kadeřenky. Můžeme je přirovnat k vaječné omeletě, do které se přidávaly ančovičky, petrželka a osmažená cibulka. Po usmažení se omeleta smotala a mohla být podávána i jako příloha ke špenátu nebo čočce. Nesmíme zapomenout ani na maštěné nudle domácí výroby. Hospodyně uvařené těstoviny omastily máslem a posypaly strouhanými syrečky nebo osmaženou houskou.
Co se jedlo na Bílou sobotu? Protože Velikonoce jsou svátky jara, nemohla chybět polévka z jarní zeleniny. Dávala se do ní na kostičky nakrájená mrkev, celer, petržel a chřest. K polévce jste ještě dostali osmaženou housku. K Bílé sobotě patřily také jídla z ryb. Kromě klasiky v podobě smažené ryby s křenem jste mohli ochutnat také paštičky z máslového těsta. Ty byly nadívané „sekanou“ ze štiky nebo kapra. Tato rybí nádivka se ještě ochucovala ančovičkami. Oblíbené bylo i rybí ragú. To se připravovalo z kapra, štiky, račích ocásků, hub, chřestu a květáku. Ze sladkých jídel patřil k Bílé sobotě tradičně mazanec a beránek. Ovšem mohli jste si upéct i kapucínský nákyp. Byl to moučník z čokolády, do kterého se dávala spousta vajíček, citronová a pomerančová kůra a také houska, politá rumem.
A co Boží hod Velikonoční? Ten byl ve znamení hovězího a jehněčího masa. Vařil se klasický hovězí vývar, jen se do něj místo nudlí dávaly krapličky - plněné těstoviny, do kterých se dělala nádivka z jehněčího osrdí. Jehňečí bylo v minulosti poměrně běžnou součástí jídelníčku. Na Boží hod se připravovala jehněčí pečeně ze „zadečku“ nebo smažené jehněčí hrudí na francouzský způsob. Hrudí se uvařilo ve slané vodě s cibulí a po vychladnutí ho hospodyně vykostily a zbavily všech chrupavek. Maso nakrájely na plátky a namočily ho do zahuštěné polévky. Plátky pak daly vychladit a jakmile na nich polévka zatuhla, obalily je v rozšlehaném vejci, ve strouhance a usmažily na másle. Nechybělo ani hovězí a telecí. Jako hlavní chod z hovězího masa jste si mohli dát hovězí se špenátem, rýží, mrkvičkami a bramborami, případně hovězí se smaženými rýžovými hruštičkami, které bychom mohli přirovnat k dnešním nokům. Nesmíme zapomenout ještě na nadívané telecí hrudí.
I když máte rádi české pokrmy a nedáte dopustit na mazanec, beránka či jidáše, stojí za to vyzkoušet také světovou kuchyni. Každá země si vytvořila vlastní rituály i recepty, které se předávají z generace na generaci. V nich se odráží dostupné suroviny, historie i tradice každé kultury.
Řecké tsoureki: Sladký cop s vůní pomerančů. V Řecku se Velikonoce neobejdou bez nadýchaného sladkého pečiva s názvem tsoureki. Těsto se připravuje podobně jako naše vánočka, ale jeho charakter určují typické ingredience - pomerančová kůra, mahlep nebo masticha. Výsledkem je jemně aromatická dobrota, která se splétá do copu a často zdobí červeně barvenými vejci.
Britské Hot Cross Buns: Kořeněné bochánky s příběhem. Na britských ostrovech patří ke svátkům malé kynuté bochánky s křížem na povrchu. Hot Cross Buns jsou lehce nasládlé, plné sušeného ovoce a voňavého koření. Tradičně se jedí na Velký pátek a jejich symbolika sahá hluboko do historie.
Finské mämmi: dezert, který překvapí na první pohled. Na severu Evropy vypadá velikonoční dezert trochu jinak. Mämmi je tmavá, hutná kaše z žitné mouky a sladu, která na první pohled působí možná až zvláštně. Podává se vychlazená, často se smetanou a cukrem. Chuť je jemně nasládlá, lehce karamelová a pro mnohé naprosto nečekaná.
Italská torta pasqualina: Koláč, který skrývá tajemství. V Itálii se slaví jaro slaným koláčem plným skvělých chutí. Torta pasqualina pochází z Ligurie a je neodolatelná díky vrstvení tenkého těsta, krémové ricotty, špenátu a také vajec. Když koláč rozkrojíte, objeví se krásně žluté středy.
Tradičný Slovenský Syr Oštiepok
Portugalské bacalhau: Treska na stovky způsobů. Portugalsko by bez tresky nebylo Portugalskem. Bacalhau, tedy sušená a solená treska, má v místní kuchyni výsadní postavení - možná by se dalo říci, že až národní. O Velikonocích se často připravuje jako bacalhau - zapékaný pokrm s bramborami, cibulí, vejci a olivovým olejem. Chuť je výrazná, lehce slaná, ale dokonale vyvážená ostatními ingrediencemi.
Ve 20. století se k nám z Německa dostala tradice pečení sladkého velikonočního zajíčka. A proč zrovna zajíc? Pečivo z podobného těsta, jako je to na vánočku, má dokonce ještě předkřesťanský původ. Ze stejného kynutého těsta dělali i ptáčci nebo zajíčci.
Chcete-li na letošní Velikonoce vyzkoušet i něco nového, inspirujte se třeba britskou tradicí. Tyto vláčné buchty se podobají našemu mazanci, jsou však menší, výrazně kořeněné a plné sušeného ovoce. Inspirovat se můžete také ve španělské gastronomii, kde se u příležitosti velikonoční pouti do Santiaga de Compostela peče lahodný koláč s mandlovo-citronovou náplní zvaný Tarta de Santiago.
Mezi tradiční velikonoční jídla, s jejichž přípravou vám rády pomohou i děti, se nepochybně řadí velikonoční beránek, který může mít spoustu různých podob a může být z různého těsta. Pak by na stole neměl chybět sladký mazanec z kynutého těsta. V poslední době se také hodně pečou muffiny, které se hodí i jako výslužka pro koledníky. Na slavnostní tabuli by neměla chybět ani velikonoční nádivka. Když počasí dovolí, nechybí v ní mladé kopřivy, ale dají se v případě nouze nahradit mladým špenátem nebo medvědím česnekem. K nádivce patří i kousek mladého masa - kuřátka, jehněčí, telecí nebo i králík.
Mezi tradiční velikonoční pokrmy patří vedle již zmíněných polévek s divokou zeleninou a jáhlové nádivky také bramborový salát. V našem pojetí samozřejmě bez brambor, bez vajec a bez majonézy. V tento den se jedly tradiční velikonoční jídla jako vejce, mazance, beránci, chleby a pilo se víno. Jedlo se také maso. Je to den ve znamení vajíček - symbolu nového života. K našim oblíbeným velikonočním pokrmům patří vedle již zmíněných polévek s divokou zeleninou a jáhlové nádivky také bramborový salát.
| Dezert | Původ | Charakteristika |
|---|---|---|
| Mazance | Česko (předkřesťanské i křesťanské vrstvy) | Kynuté, bohaté těsto, kříž na povrchu, pečený na Bílou sobotu |
| Beránek | Česko / středověk | Symbol oběti, pečený formovaný moučník (třený, piškotový, tvarohový) |
| Jidáše | Česko / křesťanská symbolika | Kynuté, pletýnky nebo bochánky, potírané medem |
| Hot Cross Buns | Velká Británie | Kořeněné bochánky s křížem, sušené ovoce |
| Tsoureki | Řecko | Sladký cop s pomerančovou kůrou, mahlepem nebo mastichou |
| Mämmi | Finsko | Tmavá kaše z žitné mouky a sladu, podává se s cukrem a smetanou |
| Torta pasqualina | Itálie (Ligurie) | Slaný koláč se špenátem, ricottou a vejci |
Velikonoce dávají mnohem větší prostor vyzkoušet něco nového. I když máte rádi české pokrmy, stojí za to otevřít obzory a doplnit tradiční recepty o inspirace z celého světa. A co se podává na Velikonoce u vás? Je to pro vás den, kdy se jí slavnostně? Máte nějaké tradiční pokrmy?
Copyright © pohodanovapec.cz
