Copyright © pohodanovapec.cz 
Kuřecí maso je v České republice velmi oblíbené a průměrný Čech spotřebuje ročně zhruba 26 kilogramů. Tento druh masa je nejen chutný a rychle připravený, ale také cenově dostupný a doporučovaný dietology díky nízkému obsahu tuku a množství prospěšných živin. Bílé drůbeží maso obsahuje méně cholesterolu než červené maso a poskytuje plnohodnotné bílkoviny, fosfor a draslík, který pomáhá snižovat krevní tlak.
V České republice je přibližně 65 procent kuřecího masa produkováno místními výrobci, kteří dodržují přísné hygienické a veterinární kontroly. Mezi největší domácí producenty patří společnosti Drůbežářský závod Klatovy a.s., Vodňanská drůbež a.s., Rabbit Trhový Štěpánov a.s. a Raciola. Tyto firmy garantují český původ masa i suroviny, což je důležité pro zajištění kvality a bezpečnosti potravin.
Vodňanská drůbež a.s. je držitelem jedné z nejmodernějších zpracovatelských hal s automatickým porcováním a balením kuřecího a kachního masa. Historie firmy sahá až do roku 1957, kdy vznikl národní podnik Jihočeské drůbežářské závody s cílem modernizovat výrobu drůbežího masa. Poslední inovace, spuštěné v roce 2021, zahrnují nové výrobní linky a logistiku denního rozvozu po celé České republice.
Vedle tradičního masa nabízí Vodňanská drůbež moderní produkty připravené metodou Sous-vide, která zaručuje zachování chuti, šťavnatosti a struktury masa při rychlé a energeticky úsporné přípravě. Díky ní se kuřecí prsa stávají lahodnou a rychle připravitelnou pochoutkou, která může posloužit jako základ pro celou řadu jídel.
Na druhé straně spotřeby drůbežího masa stojí i dovoz, který do České republiky představuje přibližně 35 procent trhu. Nejvýznamnějším dodavatelem je Polsko, které poskytuje přes 70-75 % veškerého dováženého kuřecího masa. Polský dovoz je často levnější díky státním dotacím a nižším nákladům na pracovní sílu a sociální pojištění.
Velkovýroba Vodňanského kuřete
Polská drůbež však vzbuzuje kritiku domácích výrobců, kteří upozorňují na méně přísné kontroly, menší transparentnost původu masa a horší podmínky chovu. Mnoho importovaných kuřat je přebalováno v Polsku a prodáváno pod polskou značkou, což ztěžuje ověření skutečného původu a kvality masa. Na rozdíl od domácích výrobců často nejsou zahraniční kuřata krmena bez masokostní moučky a jejich chov nemusí splňovat evropské normy o lepších podmínkách života zvířat.
Dovoz kuřecího masa je především realizován kamiony a kontroly na hranicích jsou spíše namátkové, což umožňuje tzv. černé dovozy bez řádné evidence a kontroly. Tento stav komplikuje transparentnost trhu s potravinami a zvyšuje riziko uvedení méně kvalitního masa na trh.
Kromě Polska jsou do Česka dováženy také zásilky drůbežího masa z Německa, Maďarska, Brazílie a dalších zemí. Brazílie je druhým největším dovozcem a její kuřata jsou často chována na zámořských lodích, kde se malá kuřátka převážejí a následně zabíjejí. Tento způsob chovu a zpracování rovněž není vždy plně transparentní.
Domácí producenti se snaží spotřebitelům zajistit kvalitní a hygienicky nezávadné maso. Na každé porážce je přítomen veterinář, antibiotika jsou používána pouze k léčebným účelům a bakteriologické stěry jsou prováděny pravidelně. Navíc je u nás poměrně striktní legislativa, která při zjištění nedostatků vede k zákazům prodeje a vysokým pokutám.
Spotřebitelé by při nákupu kuřecího masa měli věnovat pozornost několika aspektům: stav masa (aby nebylo oslizlé nebo nezačalo pouštět „krvavou vodu“), datum trvanlivosti, cenu a především údaje o původu a výrobci. Podle evropské legislativy není povinné uvádět způsob chovu, proto je dobré vyhledávat maso s touto informací, případně u pultového prodeje přímo znát původ maso.
Jsou vodňanská kuřata kvalitní volbou pro váš jídelníček?
Kromě kvality samotného masa je důležité také jeho správné skladování. Kuřecí maso je často baleno v ochranné atmosféře, která pomáhá uchovat barvu i čerstvost. Po nákupu by mělo být co nejdříve uloženo do lednice a spotřebováno v rámci doby trvanlivosti, případně zmrazeno pro delší uchování.
V posledních letech roste zájem o maso z farmářských chovů a bio produkce, jež reflektují přirozenější životní podmínky zvířat - menší počet kusů ve stájích, přístup ven, přirozený denní režim a absence umělého osvětlení. Tato kuřata však bývají dražší (200 - 250 Kč/kg) a považují se spíše za luxusní či sváteční potravinu.
Farmáři, jako například Ladislav Šašek z farmy Kuře ze Dvora, zdůrazňují osobní přístup ke zákazníkům a využití masa kuřete jako celku - nikoli pouze vybraných částí. Na druhou stranu farmářský chov nemůže garantovat tak přísné hygienické podmínky jako velké komerční závody.
Produkce drůbežího masa v České republice stagnuje, přesto spotřeba výrazně roste. Zatímco v roce 1990 připadalo na osobu ročně přibližně 12 kg kuřecího masa, dnes je to již kolem 26 kg. Drůbeží maso se tak stalo druhým nejoblíbenějším druhem masa po vepřovém.
| Rok | Spotřeba kuřecího masa (kg/osobu/rok) | Dovoz drůbežího masa (% z celkové spotřeby) |
|---|---|---|
| 1990 | 12 | cca 30 % (odhad) |
| současnost | 26 | cca 35 % |
Dovoz kuřecího masa doplňuje domácí produkci, se kterou je Česko přibližně z 55-70 % soběstačné. Vývoz drůbeže také roste, přičemž více než 60 procent produkce směřuje na slovenský trh.
výrobní proces oblíbených kuřecích párků
Polský dovoz drůbežího masa představuje klíčovou položku v zásobování českého trhu. Poláci nejenže dodávají vlastní produkci, ale často také přebalují dovážené maso, zejména z Brazílie. Důvodem je nižší cena, která je podpořena státními dotacemi a nižšími přímými náklady na pracovní sílu.
České úřady a organizace, například Agrární komora či Ministerstvo zemědělství, upozorňují na slabiny kontrol a evidenci dovezeného masa, což otvírá prostor pro černý dovoz, který podle odhadů tvoří desítky procent. Kontroly na hranicích jsou namátkové a maso často není balené tak, aby bylo snadné ověřit jeho původ.
Státní veterinární správa potvrzuje, že nejvíce se drůbeží maso do ČR vozí z Polska, Německa a Maďarska. Doprava je realizována téměř výhradně kamiony, což může narušovat kvalitu masa kvůli dlouhým převozům. Lokální produkce tak má výhodu v čerstvosti a transparentním původu.
Kuřata brojlerového typu jsou geneticky šlechtěna na rychlý růst a tvorbu svalové hmoty, což se odráží i v provozních nárocích výkrmen. Například v hale podniku Rabbit Trhový Štěpánov je ve stáří 28 dnů přes 68 000 kuřat, která se živí převážně krmnou směsí složenou z 60-70 % obilovin a 15-20 % bílkovinné složky, například sóji. Pro úspěšný chov je zásadní optimální teplota, vlhkost vzduchu a kvalita větrání, kterou zajišťuje počítačem řízený systém.
Kuřecí maso obecně neobsahuje velké množství tuků a má nízký obsah železa, což je v dnešní době výživových doporučení považováno spíše za výhodu. Je lépe stravitelné než maso červené a doporučuje se v redukčních dietách či pro osoby s rizikem vysokého krevního tlaku.
Copyright © pohodanovapec.cz
