Copyright © pohodanovapec.cz 
Svátek svatého Vavřince připadá na 10. srpna a kolem jeho data se soustředí řada lidových zvyků, pranostik a vinařských tradic. Svatý Vavřinec je jedním z nejoblíbenějších a nejuctívanějších světců, jeho památka se slaví poutěmi, jarmarky a místními obřady; v Domažlicích k němu odjakživa patří Chodské slavnosti, kterým se říká také Vavřinecká pouť podle vrcholu Veselá hora, lidově „Vavřineček“, s kaplí svatého Vavřince.
Svatý Vavřinec byl římský klerik, jeden ze sedmi diákonů, kteří byli umučeni při pronásledování křesťanů římským císařem Valerianem. Pocházel z města Huesca v tehdejší římské provincii Hispánii a narodil se kolem roku 230. V mládí přišel do Říma a za učitele si zvolil kněze Sixta, od kterého získal náboženské vzdělání. Sixtus se později stal papežem Sixtem II. a Vavřinec byl roku 257 jmenován arcijáhnem v čele římské církve - prvním ze sedmi římských jáhnů.
Spravoval církevní majetek a staral se o chudé a nemocné. Když císař Valerián tvrdě pronásledoval křesťany a nechal odvést papeže Sixta na popraviště, Vavřinec ho doprovázel a vyčítal mu, že odchází bez něj; papež ho utěšoval a předpověděl, že ho zanedlouho bude následovat. Papež Sixtus II. byl zabit 6. srpna 258 a Vavřinec podstoupil mučednickou smrt čtyři dny po smrti papeže Sixta II. Je 10. srpna a podle tradiční legendy byl Vavřinec upálen na roštu. Podle dnešních odborníků byl svatý Vavřinec sťat, avšak legenda o mučení na roštu se uchytila natolik, že je od 4. století zobrazován s roštem nebo přímo na něm.
Tradice vypráví, že svatý Vavřinec, když viděl, že se Sixtus II. chystá být zabit, mu řekl: "Otče můj, odcházíš, aniž bys s sebou vzal svého jáhna?" A Svatý otec odpověděl: "Synu můj, za několik dní mě budeš následovat." Vavřinec na to shromáždil všechny církevní statky, začal je prodávat a peníze rozdávat potřebným. Když před úřady předstoupil s početným zástupem chudých, prohlásil: "Toto jsou nejcennější poklady Kristovy církve".
Mezi jeho atributy patří rošt, kniha, váček s penězi a chléb jako symbol rozdělování statků mezi chudé. Kromě toho, že je patronem archivářů, je svatý Vavřinec také patronem pokladníků, vinařů, kuchařů, knihovníků, pivovarníků a mnoha horských oblastí, například Krkonoš. Už ve středověkém Římě mu bylo zasvěceno přes třicet kostelů a kaplí; prvním místem jeho úcty byla malá bazilika u hřbitova Campo Verano v Římě, kde podle legend leží i mučedníkův hrob.
Poutí se původně označovaly zbožné návštěvy posvátných míst; slovo vzniklo od slovesa putovat. Pouťová neděle ve vsi se nesla ve znamení stánků, houpaček a prodejců perníkových srdcí. Patřila k ní i pouťová zábava, kam mířila místní chasa a kde se tancovalo zpravidla až do rána. O pouti se schází většina rodiny i vzdálení příbuzní - udržuje se tak rodinná pospolitost i tradice.
Na poutích a jarmarcích nechyběly sladkosti, neboť cukr a med byly kdysi vzácné; perník a sladkosti patřily ke svátečním dobrotám. Pouťový perníkář byl proto vždy obležený. Pro děti byly největším lákadlem preclíky, sladkosti a pověstný sud s okurkami. Po výročním trhu obvykle následoval trh dobytčí, kde se prodával dobytek.
Sv. Ochránce a patron Krkonoš byl v nejvyšších českých horách vždy jedním z nejoblíbenějších světců - ať už jako český Vavřinec, nebo německý Lorenz. O jeho svátku se konají tradiční vavřinecké poutě a zasvěcena je mu i kaple na Sněžce; 10. srpna se tu konají slavné poutě. V Jilemnici zase dlouhá svatovavřinecká tradice sahá až do 14. století, už někdy kolem roku 1360 tady stával kostel zasvěcený svatému Vavřinci. Jan Jiří Achbauer tady vytvořil kostel, který patří co do interiéru k těm nejkrásnějším v celých Krkonoších.
Z hlediska zemědělství je Vavřinec jeden z nejdůležitějších světců. Díky jeho pranostikám se dozvíme, jaké možná bude na podzim počasí a úroda. Z hlediska kalendáře je sv. Vavřinec velmi důležitým světcem a kolem jeho svátku začínají průměrné denní teploty obvykle klesat, proto se tento svátek někdy považoval za první podzimní den. Kolem 10.8. končí nejen psí dny, ale i poslední vlna medardovského počasí - petrské deště. Od prvých dnů druhé srpnové dekády až po dny v polovině poslední dekády se u nás hovoří o období tzv. bartolomějského léta, které se dostavuje s pravděpodobností kolem 65 %.
Mezi pranostiky, které určují ráz počasí a sklizně, patří: "Jak Vavřinec navaří, tak se podzimek zdaří", "Na sv. Vavřince první jablko do hrnce" (Litovelsko), "Na svatého Vavřince, čtyři řepy do hrnce." Sv. Vavřinec také zahajuje pěstování podzimních plodin a je především patronem vinařů; při slunečném počasí na Vavřince se předpovídá nejen hojnost vína, ale i jeho kvalita. Pranostika z roku 1617 říká: "Na svatého Vavřince bude-li pěkný čas, přinese hojně vína dobrého, byť pak pršelo, neškodí nic, když tolika slunce jest". Přijde-li pršlavý Vavřinec, bude myší plný záhonec.
Kuřecí a treska v jednom: Salač Závitek
Na svatého Vavřince se v pravé poledne usuzuje podle vody na podzimní a zimní počasí. Je-li voda zcela klidná, bude i podzim ve svém průběhu mírný a příhodný a rovněž zima odezní bez velkých mrazů, ledovic, větru a sněhu plískanic.
Nejprve se podíváme na legendu o jeřabinách. Kdysi se na jeho svátek v jižních Čechách rozvěšovaly po staveních jeřabiny. Jednoho večera se měl ukrýt na jednom statku. Jeho pronásledovalé byli ale již zmoženi, a tak na dům pověsili jeřabinu, aby ho druhý den našli. Jenomže to již jeřabiny visely na každém rohu. Který z nich byl ten správný? Nic se nedalo dělat, museli odejít s nepořízenou.
Na svatého Vavřince se konala volba takzvaných hotařů, tedy lidí, kteří měli vykonávat profesi hlídačů; pokud byli uznáni za čestné lidi, mohli vstoupit do vinohradů a začít pracovat. A i v kostele byl pěkný shon. Chudým a dobytku se rozdával Vavřincův chléb. Vavřince si považují také vinaři, jejichž je patronem.
Vrchlabí má v náměstí dům s krásným svatým Vavřincem ve štítě; postava bývá často v bílé komži a červené tunice a drží rošt. Patronát se odráží i v restaurování sošek a varováních, že originály jsou často ve sbírkách muzeí a na místech se objevují kopie. V mnoha městech a vesnicích je svatý Vavřinec nejen patronem kostelů, ale i měst - například Vrchlabí či Jilemnice - a jeho jméno je spojeno s bohatými barokními interiéry a oltáři.
Noc svatého Vavřince je tradičně spojována s úkazem padajících hvězd, které jsou považovány za připomínku žhavého uhlí, na kterém byl světec umučen. Toto lidové přirovnání umocňuje symboliku jeho mučednictví a pomáhá udržet památku v kolektivní představě.
jak připravit kuřecí závitek se špenátem a nivou
Pravá pouťová nálada stojí na vůni a dobrém jídle. Upečte si perník nebo koláče z poctivé mouky, k posezení s rodinou nachystejte misku trvanlivých sladkostí místo nakupovaných perníkových srdcí a uvařte konvici voňavé kávy. Když pečete na zásobu, nechte perník pár dní odležet v plechovce s plátkem jablka - krásně změkne a chuť se prohloubí, stejně jako to dělávaly hospodyně před poutí.
| Pranostika | Význam pro zemědělství |
|---|---|
| "Jak Vavřinec navaří, tak se podzimek zdaří" | Předpověď kvality a průběhu podzimu |
| "Na svatého Vavřince bude-li pěkný čas..." (1617) | Slunečný Vavřinec slibuje hojné a kvalitní víno |
| "Na sv. Vavřince první jablko do hrnce" | Ukazuje začátek sklizně a přípravy na podzimní pokrmy |
| "Na svatého Vavřince, čtyři řepy do hrnce" | Pranostika o načasování sklizně řepy |
Pokud jste našli v článku chybu, nesrovnalost nebo máte zajímavé doplňující informace, můžete je sdělit místním archivům či redakcím, které historii a lidové zvyky sbírají.
Copyright © pohodanovapec.cz
