Zdarma vs. Zadarmo a zdarma - snad nejmagičtější slova obchodníků pod sluncem. Každý sice víme, že ani kuře zadarmo nehrabe, jenže pořád ta slova fungují a fungovat budou. V obou případech se jedná o příslovce. Znamenají, že je něco bez náhrady. Zvláště té peněžité (ale i jiné). Jejich použití se ve velkém překrývá, ale v některých kontextech je zaměňovat nelze. Buď by takové věty nezněly česky, nebo by mohly změnit svůj smysl. Slovo zadarmo není tak uhrančivé jako slovo zdarma. Jak jsme zmínili výše, je spíše stylisticky neutrální. Tuhle postel bych nechtěl ani zadarmo. Tu výhru jim ale zadarmo nedám. Takovéhle auto za 20 tisíc?
Slovo zdarma je uhrančivé. Krátké a úderné. Nepotřebuje k sobě žádné jiné slovo, prostě: ZDARMA. Evokuje, že něco dostáváte jako dar. Použití slova zadarmo není v těchto případech příliš smysluplné ani „hezky české“. A tyto rady od nás máte zcela ZDARMA! Cookies jsou malé soubory, které se dočasně ukládají ve vašem počítači a pomáhají nám k lepší uživatelské zkušenosti na našich stránkách. Cookies používáme k personalizaci obsahu stránek a reklam, poskytování funkcí sociálních sítí a k analýze návštěvnosti. Ze zákona můžeme na vašem zařízení ukládat pouze soubory cookie, které jsou nezbytně nutné pro provoz těchto stránek. Pro všechny ostatní typy souborů cookie potřebujeme vaše svolení. Budeme vděční, když nám ho poskytnete a pomůžete nám tak, naše stránky a služby zlepšovat. Zdarma a zadarmo. Dvě slova, která se tváří podobně, ale zároveň rozdílně. Je jejich význam stejný?
Jsou obě spisovná? Když se člověk na obě slova, přesněji tedy příslovce, podívá, vidí rozdíl na první pohled. Slovo zdarma se skládá ze dvou slabik a šesti písmen, zatímco slovo zadarmo se skládá ze tří slabik a sedmi písmen. Stejně tak mají obě stejný význam. V oblasti jazykové vrstvy i významu jsou tedy slova naprosto totožná. Jak jsme na tom ovšem po stránce praktické, tedy v oblasti jejich využití? Pokud jste čekali, že ano, pak vás možná zklameme. Obecně se to řídí kontextem a jazykovým citem - rozhodujeme se tedy zpravidla na základě toho, kde to vypadá líp. Pokud slovo ale použijete jinak, než je dáno tímto zvykem, nikdo vás lynčovat nebude - a co víc, dokonce to ani nebude chyba.
Kur domácí žije s lidmi už tisíce let. Je to krásně vidět i na jazyku, do kterého je slovo slepice neodmyslitelně propsané. Fráze, pořekadla, lidová rčení. Slepice jsou tu prostě s námi, ať si o nich myslíme cokoliv. Dnes je pro mnohé lidi slepice symbolem hlouposti (to už se nám snad podařilo vyvrátit). Dříve se v některých krajích věřilo, že slepice a kohout dokážou předpovídat budoucnost. Nemůžeš chtít lítat s orly a zobat se slepicemi. Která slípka mnoho kdáče, málo vajec snese. Slepice kdáčíc zrna v ústech nezdrží. Ani slepice darmo nehrabe. I slepá slepice někdy na zrnko natrefí. Každá slípka nehrabe od sebe, ale pod sebe. Kde roste stoklasa, živí se sedlák i chasa, kde roste metlice, tam nevyžije ani slepice. Lepší dnes vejce nežli zítra slepice.
Proč? Když jsem začala tvořit tenhle seznam pořekadel, ani jsem netušila, jak mnoho jich nakonec bude. Některá jsou dost známá a používáme je běžně. Znáte nějakou jinou frázi nebo průpovídku, ve které se mluví o slepicích?
Slova zdarma a zadarmo se často objevují v marketingu, reklamě a veřejné komunikaci. Slovo zdarma působí silněji a bývá spojováno s darováním bez očekávání protislužby, zatímco zadarmo může mít jemnější, neutrálější tón a bývá považováno za méně útočné v některých kontextech.
Slepice v češtině a slovanských jazycích má bohatý folklorní kontext. Vybrané pořekadla ukazují, že význam bezplatnosti je často zobrazen v metaforách o práci a odměně. I když význam je v jádru shodný, nuance užití ovlivňuje tonalitu sdělení a čitelnost.