K málokterým svátkům na světě se váže tolik tradic jako právě k Vánocům. Přestože jde o křesťanské svátky, slaví se po celém světě a podle toho se i liší jídly, která jsou pro Vánoce charakteristická (a mnohdy i výjimečná, jelikož se jindy nevaří). V Irsku jsou Vánoce obdobím velikých a především náboženských a duchovních oslav.
Pro Iry jsou Vánoce nejdůležitějším svátkem v roce a u velkého stolu se schází široké příbuzenstvo i přátelé. Vánoce se slaví 25. prosince. Kostely tam navštěvuje víc lidí než v České republice. Rodiny často chodí na mši i druhý den odpoledne.
V Irsku je tradice velmi podobná jako u nás. Scéna s jesličkami a Ježíškem je zde tradicí, která chybí jen v málokterém domě. Zvláštností je velká spousta svíček v každém okně. Svíčky a rozmanité zelené dekorace jsou umístěny v mnoha oknech irských domácností.
Dle starých pověr svítí světla svíček po celou Štědrou noc na cestu Svaté rodině a zároveň dávají i kousek tepla chudým kolemjdoucím. V období britské nadvlády nad Irskem se do oken dávaly zpravidla tři svíčky. Jedna svítila pro Sv. otce, druhá pro syna a třetí symbolizovala světlo Ducha svatého.
Rozsvícené svíčky měly kolemjdoucím a všem dobrým lidem připomenout, že v domě žije katolická rodina a všichni přátelé jsou vítáni ke společné oslavě Vánoc. Někde dosud věří, že na Štědrý den navštěvuje zemi Jidáš Iškariotský. Jestliže se ten den podíváte do zrcadla, prý za sebou uvidíte Jidáše nebo ďábla. Jiná irská tradice praví, že temnotou putuje Jezulátko a do oken si staví hořící svíčky, aby nezabloudilo.
Nezapomenutelný zážitek z večeře
Češi, kteří trávili v irských rodinách i vánoční svátky, vzpomínají nejen na bohatě prostřený stůl, ale také na pěkně prožitý čas u vánočního stromečku.
Kdy se může „oficiálně“ zdobit vánoční stromeček? V Irsku mají toto datum stanoveno na 8. prosince, je to tedy den, na který netrpělivě čekají všechny děti. Druhá tradice spojená s 8. prosincem se točí kolem nakupování. V tento den mnoho lidí žijících mimo Dublin cestuje do hlavního města na vánoční nákupy. Předvánoční čas je také spjatý se zdobením domů ale i celých měst. Oblíbené jsou vánoční světýlka, která jdou vidět už z dálky. Z reproduktorů hrají oblíbené vánoční koledy, které uslyšíte i na procházce mezi domy.
Hlavním chodem štědrovečerní večeře může být opečená šunka stejně jako krocan s bramborovou nádivkou nebo tradiční kořeněné maso se zelím. Mnoho stolů je sice obtěžkáno krocanem, jde ale o novodobější zvyk přivátý z Ameriky. Většina rodin zůstala věrná původním pokrmům - pečené huse či kachně, šunce, šťouchaným bramborám s jarní cibulkou a s velkým kusem másla, který se roztéká na povrchu (tzv.
Irské vánoční menu si každá rodina upravuje podle svých představ. Irové dávají na štědrovečerní tabuli také chléb a mléko pro Josefa, Marii a malého Ježíška jako symbol pohostinnosti. Zároveň nedovírají dveře od domu, čímž vyjadřují naději, že je svatá trojice navštíví.
Díla Caravaggia: Večeře v Emauzích a Nevěřící sv. Tomáš
Po štědrovečerní večeři přinesla hospodyně na stůl chléb a čerstvé mléko a nechaly se chvíli otevřené vchodové dveře. Tyto zvyky měly symbolizovat pohostinnost celé rodiny a zároveň vyjadřovaly i naději, že právě tuto rodinu navštíví sv. Josef se sv.
Typickým vánočním dezertem Irský vánoční pudink, tradičně známý jako „švestkový pudink“, je bohatý, vlhký ovocný koláč. Recept vyžaduje namáčení v brandy. Díky tomu je vánoční pudink hořlavý a při podávání se tradičně zapálí. V přes Vánoce vás také příjemně zahřeje svařené víno, horká whisky, irská kávu nebo horké kořeněné portské.
Svátek Zjevení Páně, tedy 6. ledna, se také slavil v některých městech v Irsku jako „Nollaig na mBean“ neboli Vánoce žen. Ženy mají tradičně volno a muži dělají domácí práce a vaření! Ženy se scházely ve svých domovech, aby šily a povídaly si. I když už je tato tradice zastaralá, některé ženy se stále rády scházejí v neděli nejbližší svátků Tří králů, popíjejí čaj a koláče, klábosí a užívají si vzájemné společnosti.
Nollaig na mBan (irsky „ženské Vánoce") je starobylá tradice z jihu Irska, kterou moderní ženy proměnily v den oslavy své neplacené práce během vánočních svátků. Zatímco muži přebírají péči o domácnost, ženy se setkávají v hospodách a restauracích, aby si po náročném období konečně odpočinuly.
Na Nollaig na mBan se role mužů a žen obrací a je to den určený k odpočinku žen. Svátek, který je irskou lidovou tradicí, připadá na 6. ledna, dvanáctý a poslední den Vánoc a svátek Tří králů, kdy si katolíci připomínají návštěvu tří mudrců.
Pro Groome, která pracuje na plný úvazek a k tomu se stará o patnáctileté dítě a dvanáctiletá dvojčata, jsou Vánoce stresujícím obdobím. Ženy mívají na starosti nákup dárků, zdobení domu i přípravu svátečních jídel - a k tomu řadu dalších povinností. Jakmile je veškerá vánoční práce hotova, Nollaig na mBan nabízí ženám oddech - den (a noc), kdy si mohou odpočinout a užít si zasloužené uznání.
Generace irských žen si tradici předávaly ústně. Podle McGarry oslavovaly irské ženy Nollaig na mBan minimálně od konce 19. století, zejména v hrabstvích Kerry a Cork nacházejících se v nejjižnější irské provincii Munster.
„Ve městě Cork (Cork City) se tradovalo, že jediný muž, který byl o Ženských Vánocích ve městě k vidění, byl biskup," popisuje Groome. Ačkoliv je Irsko malá země, jednotlivé regiony mají odlišné kulturní zvyklosti, poznamenává Mary McAuliffe, historička a ředitelka genderových studií na University College Dublin. Nollaig na mBan zůstával po mnoho let v ostatních částech Irska neznámý a existoval pouze na jihozápadě.
Tehdejší oslavy Nollaig na mBan byly prosté, jako ostatně většina záležitostí v té době. „Šlo prostě o setkání kamarádek," píše McGarry a upřesňuje, že pro tradici je klíčová výměna rolí v domácích pracích, „které v ten den vykonávali muži". Aby si odpočinuly, ženy se scházely u čaje, scone (tradiční pečivo podobné hutnějšímu loupáku, podávané nasladko i naslano), sherry nebo vánočního dortu a klábosily, zatímco jiné vyrazily do hospody nebo restaurace.
Od vzniku této tradice se role mužů a žen výrazně proměnily - stejně jako ve zbytku světa. Ženy častěji pracují mimo domov a muži se více zapojují do péče o děti. „Je to trochu zastaralé a všichni jsme si toho vědomi," připouští čtyřiadvacetiletá Vivienne Sayers, která se narodila v hrabství Cork a nyní na sociálních sítích, kde ji na různých platformách sleduje přes 200 tisíc lidí, propaguje irský jazyk a kulturu. „Takže to nyní přizpůsobujeme našim současným ideálům - prostě to berme jako den, kdy se budeme bavit a oslavovat ženy."
Je to otevřená oslava, poznamenává McAuliffe. „Slaví mladé ženy, starší ženy, vdané, svobodné, heterosexuální, lesby i trans osoby," vypočítává. Nollaig na mBan je především o vzájemné podpoře žen, oslavě jejich přínosu a ženského přátelství. „Tento svátek si nárokujeme jako součást naší identity i díky současnému oživení irské kultury a jazyka," doplňuje Sayers, která loni v lednu sdílela o Nollaig na mBan krátké video na Instagramu, které získalo přes 18 tisíc označení „To se mi líbí".
Letos budou irské hospody a restaurace 6. ledna plné slavících žen, ale to není jediný způsob, jakým si tento den připomínají. Ženy se účastní básnických akcí, obědů a koupání v moři, aby vybraly peníze pro charitativní organizace jako Women's Aid. Mnohé instituce, jako například National Women's Council, využívají tento den k upozornění na důležitá témata, jako je domácí násilí nebo politika péče o děti.
Pro letošní Nollaig na mBan Groome vymění domácí práce za návštěvu kadeřníka. Spolu s 39 kamarádkami zamíří do restaurace vlastněné ženou, Thatch and Thyme, aby si vychutnaly místní irské suroviny a pokrmy jako krémovou burratu, pomalu tažené hovězí žebro z anguse a pusinkovou roládu s bílou čokoládou a malinami. „Je to součást našeho dědictví, o kterou bychom nechtěli přijít." Všechny ženy budou slavnostně oblečené. Po jídle se dámy vydají do místní hospody, kde budou mít první drink zdarma.
Na diskotéce v hospodě, o které Groome tvrdí, že je „jako v nočním klubu", budou ženy pít a tančit až do časných ranních hodin.
tags: #irska #stedrovecerni #vecere #tradice