Určitě hodně z vás také zastihla vlna výroby domácích bezových sirupů. Trošku mi trvalo, než jsem se dostala ke sepsání receptu, tak doufám, že ještě nějaký ten bez kvete a pokud ne, berte to jako inspiraci na příští rok. U nás je bezový sirup taková klasika, vlastně rituál, který opakujeme každý rok. Každý asi zná klasický recept za požití krystalového cukru a já si tentokrát řekla, že to přece musí jít i o trošku zdravěji.
Importantní je, abyste natrhané bezové kvítky neumývali! Lehce je oklepejte, aby tam nezůstali nějací broučkové, ale umývat se nesmí. Bezové květy vložte do velkého hrnce či mísy a zalijte zcela vychladlou převařenou vodou. Bez květy vložte a podle potřeby nezapomeňte na citrony nakrájené na tenké plátky. Přidejte šťávu z citronů a poté směs zceďte a výsledný výluh začněte lehce zahřívat, přimíchejte med a nechte vychladnout.
Mezi naše největší oblíbence patří rýžový sirup, který nemá výraznou chuť a tak do jídla nepřidává žádný chuťový „ocas“. Důležité je, že rýžový sirup neobsahuje žádnou fruktózu a maltóza, glukóza a polysacharidy mu dodávají postupné uvolňování energie. V tradičním postupu se uvádí poměr cukru a vody, ale lze experimentovat i s nízkou koncentrací cukru.
Ano, cukr má konzervační účinek. Kyselina citronová i cukr mají konzervační účinek. Někdo doporučuje 64 g cukru na 100 g sirupu, aby vzniklo biologicky suché prostředí, které brání množení mikroorganismů. V některých případech lidé volí i variantu zmražení nebo lehké zavaření pro delší výdrž. Cukr je tedy nejmenší zlo mezi kupovanými sirupy, ale lze zkoušet varianty s menším obsahem cukru a s medem či bylinami.
Ve škole se učí, že kyselina citronová a cukr mají konzervační účinek, nicméně je možné vymyslet i alternativy: mražení, zavařování, používání alkoholu jako konzervačního prostředku. Některé pokusy vycházejí lépe a jiné méně, záleží na květech a postupné teplotě louhu.
tradiční postup na bezinkový likér
Dalším způsobem, jak si sirup ozvlášnit, je použití medu, případně květů růží či bylin (máta, meduňka). Med nádherně propojuje chutě a dává sirupu jemný řez. Pokud chcete vyšší svěžest, doporučuje se přidání tenké vrstvy citronové kůry do lahve při plnění.
Bezovou šťávu lze připravit podobně jako sirup, ale bez tepelného zpracování: květy bezinky macerovat ve studené vodě, poté vymačkat šťávu z citrónů a krátce zahřát, aby se šťáva a slad spojily. Šťáva je vhodná i k ředění vodou nebo čajem, které ocení i děti při nachlazení.
Ve sklepě či lednici vám zdravá a voňavá pochoutka vydrží až 6 měsíců, pokud je skladována na tmavém a chladném místě a neosvětluje se teplem nebo sluncem. Při teplotních výkyvech trvanlivost může klesat. Důležité je důsledně dodržovat čistotu lahví a víček a případně polévat okraj lahve alkoholem při uzavření.
U některých uživatelů se ozývá otázka: „Je možné v sirupu za studena nahradit cukr jen stevií?“ a „Má ten normální cukr nějaký konzervační účinek?“ Ano, cukr má konzervační účinek a kyselina citronová spolu s cukrem napomáhají vytvořit prostředí, ve kterém mikroorganismy nemnoží. V některých případech lidé preferují méně cukru a spolehnou se na chladné skladování a sterilizaci sklenic. Stevia a jiné sladidla mohou být použity, ale je třeba pamatovat na specifika jejich chuti a interakci s bezovými květy.
Pokud dáváte přednost šetrnějším postupům, ponechte kyselinu citronovou a případně přidejte trochu medu nebo mátu pro aroma. Hlavní je, aby byl výluh při maceraci připraven ze sušených nebo čerstvých květů bez zbytečného mytí, aby zůstal pyl a vůně; květy by neměly být přehřáté a měly by být ošetřeny opatrně.
návod na konzervaci bezinkové šťávy