Copyright © pohodanovapec.cz 
Cizrna setá (Cicer arietinum), často nazývaná také římský hrách nebo cizrna beraní, je ceněná luštěnina pocházející z oblasti Středního východu a Indie. Možná se vám to zdá nepravděpodobné, ale i cizrnu si můžete vypěstovat na své zahradě. Jednoduchý návod vám přinášíme na následujících řádcích.
Cizrna je ideální plodinou pro každého, kdo hledá výživnou, odolnou a udržitelnou luštěninu do zahrady. Nejen že obohacuje půdu a vydrží i suchá léta, ale je i velmi všestranná v kuchyni. Má velká kulatá semena a sladkou oříškovou chuť. Je velmi výživná, zdravá a dá se připravit na mnoho způsobů. Semena jsou bohatá na bílkoviny, které obsahují až 30 % a vitamíny.
Rostlina vyžaduje plně slunné stanoviště, intenzita slunečního svitu je naprosto zásadní pro tvorbu kvalitních lusků v dostatečném množství. Pěstujte cizrnu ve volné, dobře propustné půdě, bohaté na organické látky. Půda by měla být dost záhřevná, propustná, s příměsí dobře rozloženého kompostu. Cizrna beraní má nejraději lehké půdy dobře zásobené živinami a vápníkem. Vyhněte se výsadbě cizrny do půdy s vysokým obsahem dusíku - to by mělo za následek růst listů, ale ne semen.
Cizrna preferuje teplé nebo mírné klima. Semena sejeme buď časně zjara od března do začátku dubna, nebo v dubnu či začátkem května podle teploty, kdy jsou již stabilní okolo 10-15 °C. Výsev je třeba provést včas, ale až ve chvíli, kdy je teplejší půda a nehrozí nebezpečí mrazů. V našich podmínkách se doporučuje cizrnu předpěstovat v bytě nebo ve skleníku a ven ji vysazovat již pěkně narostlou ve velikosti okolo 12 cm.
Semena klíčí velice dobře a rychle. Pro ještě lepší a rychlejší výsledek je můžeme na 12-24 hod namočit do vlažné vody a pak je hned vysévat. Semena s viditelným klíčkem vysazujeme do květináčků cca 0,5 cm pod povrch půdy - semeno stačí jemně zatlačit prstem. Výsev udržujte na světlém stanovišti při teplotě kolem 20 °C a pravidelně je zalévejte. Ven je vysazujeme po odeznění mrazíků (v domácích podmínkách se doporučuje po 15. květnu).
| Metoda | Hloubka výsevu | Rozteč v řádku | Rozteč řádků |
|---|---|---|---|
| Řádková | 0,5-5 cm (podle návodu) | 10-18 cm | 30-50 cm |
| Hnízda | 4-7 cm | dvě-tři semena/hnízdo | 30 x 10 cm nebo 45 x 15 cm |
Výsev přímo do půdy je možný a v teplých lokalitách běžný. V našich podmínkách se ale často doporučuje cizrnu předpěstovat doma nebo ve skleníku. Ven ji vysazujeme již pěkně narostlou ve velikosti okolo 12 cm. Výsev přímo do půdy provádíme v květnu (podle teploty) na dobře připravený záhon - do řádků vzdálených od sebe asi 50 cm. Vzdálenost jednotlivých rostlin v řádku by měla být okolo 15 cm.
Cizrna celkem dobře toleruje sucho, zálivka se doporučuje při klíčení a případně po výsevu mladých rostlin. V opravdu suchém roce můžeme občas zalít v době květu a při tvorbě mladých lusků. V průměrně vlhkém létě ale zálivka není potřeba, stejně tak ani hnojení není nutné, pokud nepěstujete v mimořádně chudé půdě. Cizrna potřebuje dusík pro růst zelených částí, ale i draslík a fosfor pro kvetení a zrání lusků - vhodná jsou přírodní organická hnojiva, jako je kompost.
Mladé rostlinky pravidelně okopáváme a udržujeme je v bezplevelném stavu až do chvíle, než rostliny narostou a zapojí se. V této fázi bychom s nimi již neměli nijak manipulovat - stejně jako hrách se mohou snadno polámat. Rostlina nevyžaduje žádnou oporu.
Cizrna je citlivá na plíseň, virus mozaiky a antraknózu, proto sázejte odolné odrůdy a udržujte zahradu čistou. Vyhněte se manipulaci s rostlinami, pokud jsou mokré, aby nedocházelo k šíření spór. Pokud narazíte na nemocné rostliny, neprodleně je odstraňte a zlikvidujte (např. v papírovém sáčku). Cizrna může být napadena mšicemi, roztoči a brouky. Mšice a roztoče můžete odstranit proudem vody nebo insekticidním mýdlem; vajíčka lze rozdrtit mezi prsty. Při velkém zamoření vytrhávejte listy nebo celé rostliny.
Cizrna se řadí v osevním postupu do II. a je vhodné vracet ji na stejné místo nejdříve po čtyřech letech, aby se předešlo půdním chorobám. Cizrna vytváří hluboké kořeny, které mohou sahat až do dvou metrů, proto je dobrou plodinou pro zlepšení struktury půdy.
Sklizeň provádíme za suchého a slunného dne ve fázi, kdy se lusky zbarvily do žluta. Sklízíme celé lusky, ihned po sklizni je otevřeme a semínka vyloupáme. Na teplém a suchém místě je můžeme rozložit v tenké vrstvě, například na tácích nebo na prostěradle, a nechat podle potřeby dosušit. Dokonale dosušenou cizrnu skladujeme v dobře uzavřených sklenicích v temnu; kvalitní uzávěr sklenic je důležitý, protože do semen se rádi pustí potravinoví moli.
Sklizeň je možná i v nezralém stavu, kdy jsou ještě semena měkká a lusky zelené. Takto sklizená cizrna se hodí pro přímou konzumaci - můžeme ji jíst za syrova, přidat do salátů nebo ji vařit v páře.
Dokonale dosušenou cizrnu skladujeme v dobře uzavřených sklenicích v temnu. Sušená a vyloupaná cizrna vydrží na chladném a suchém místě po dobu až jednoho roku. Vyluštěná cizrna může být v lednici po dobu až jednoho týdne.
Z cizrny lze připravit krémové polévky, kaše s chutí připomínající kaštany, karbanátky, placky, hummus či pečenou cizrnu. Nejoblíbenější pomazánkou vyrobenou z cizrny je hummus - rozmačkaná uvařená cizrna smíchaná se sezamovou pastou, olivovým olejem, solí, česnekem a citrónovou šťávou. Cizrna se používá vařená, pražená nebo rozemletá jako mouka.
Cizrna je nenáročná, výživná a velmi odolná plodina - pokud chcete rozšířit svůj jídelníček i zahradu, cizrna beraní je ideální volbou.
Copyright © pohodanovapec.cz
