Na loukách i v parcích konečně vykukují žluté kvítky pampelišek, které naznačují, že jaro je snad konečně opravdu tady. Chcete-li si trochu té žluté nádhery uchovat na později, je nejlepší možností z ní připravit med. Pampeliškový med sice není medem v pravém slova smyslu, chuťově se tomu pravému ale zcela vyrovná a možná jej i předčí. Hlavní rozdíl mezi nimi spočívá v tom, že sběračem se v jeho případě nestávají včelky, ale vy. Připravuje se totiž z celých květů pampelišek, které musí někdo natrhat a pak zpracovat.
Má však stejně jako med zlatavou barvu a lepkavou konzistenci a i ve sklenici vypadá jako tekutější med, proto se mu i tak říká. Pokud bychom ale měli být přesní, měl by se správně nazývat právě sirup. Není našemu zdraví tak prospěšný jako med pravý, zůstávají v něm ale vitaminy a minerální látky, které se ukrývají v samotných pampeliškách. Pampeliškový med si doma snadno připraví každý. Pokud se do toho pustíte, získáte vynikající sladidlo do čaje i základ limonád (stačí přidat jen sodovku, citronovou šťávu a led). To hlavní, co na něj potřebujete, jsou pampelišky a cukr, navíc můžete přidat citron, která zmírní sladkost a dodá medu hlubší chuť. Přidat můžete celé plátky nebo jen šťávu. Zajímavě med oživí i vanilkový lusk, zahustit jej můžete pomocí jablečného džusu, který je zdrojem pektinu. Pak už ale bude med trochu připomínat džem.
Nejprve je nutné nasbírat dostatek pampeliškových květů. Připravte se, že na 3 větší sklenice medu jich budete potřebovat až 300 nebo 400. Trhejte jen květy. Na sběr pampelišek vyrazte nejlépe ráno za slunečného počasí, když jsou květy otevřené. Vybírejte právě ty otevřené, které vypadají svěže. Pampelišky netrhejte u hlavních silnic a cest nebo v městských parcích, kde se venčí psi. Poté opatrně odstraňte žluté listy ze zelených stonků a opláchněte je. Zbavíte se sice části pylu, ale dostanete z květů drobný hmyz. Nejlepší je to v míse s vodou, aby případné nečistoty mohly klesnout na dno mísy. Pokud o pyl nechcete přijít, dodává totiž medu chuť a pomáhá vytvořit správnou konzistenci, rozložte květy na 10-15 minut na plech, aby případné potvůrky květy opustily. Zelené části odstraňte. Květy pampelišek nechte okapat, dejte je do hrnce, přidejte pár koleček bio citronu nebo citronovou šťávu z jednoho citronu a vše zalijte vodou. Na 250-300 květů pampelišek použijte přibližně 1 litr vody. Směs přiveďte k varu a nechte povařit asi 15 minut. Druhý den vše přeceďte přes tenké pláténko, abyste získali jen čistou šťávu. Tu opět nalijte do hrnce a přisypejte k ní cukr (na 1 l vody cca 1 kg cukru, záleží i na vaší chuti). Zamíchejte a přiveďte k varu. Nechte cukr rozpustit a vařte, dokud směs nezhoustne a nebude připomínat konzistencí med. Čím delší dobu budete vařit, tím bude med hustší a tmavší. To, zda je med dostatečně hustý, můžete zkontrolovat stejně jako při vaření džemu. Hotový med přelijte do vymytých a sterilizovaných sklenic a pevně zavřete. Sklenice na chvíli otočte dnem nahoru, aby se víčko dobře přichytilo a med pak uložte na chladné a tmavé místo. Při správném skladování vydrží pampeliškový med několik měsíců až rok. Po otevření jej raději skladujte v lednici.
Stačí jeden slunečný den, pár minut venku a vracíme se domů s plným košíkem zářivých pampelišek. Možná nás ale na začátek překvapí jedna věc: ve skutečnosti při jeho výrobě nepoužíváme žádný včelí med. Tradičně se tak receptu říká kvůli barvě a konzistenci, ale prakticky vzato jde o hustý, léčivý sirup z květů, vody a cukru. Název „med“ vznikl jednoduše proto, že výsledek je hustý, zlatavý a krásně se táhne. Pampeliškový med patří mezi recepty, které se v rodinách předávají po generace. Vše začíná u samotného sběru. Nejdůležitější je vyrazit ven za slunečného dne, ideálně kolem poledne, kdy jsou květy plně otevřené. Právě tehdy v sobě mají maximum chuti, pylu i účinných látek. Pokud hledáme ideální množství, na jednu základní dávku budeme potřebovat přibližně 250 až 300 pampeliškových květů. Při sběru si vybíráme místa dál od silnic a prašných cest. Květy do košíku nebo misky zbytečně nemačkáme, aby se nezapařily. Příprava je nenáročná na suroviny, vše podstatné pravděpodobně už máme doma ve spíži. Uvaříme základ: Čerstvě nasbírané pampeliškové květy vložíme do většího hrnce a zalijeme jedním litrem vody. Přidáme šťávu z jednoho citronu, který medu dodá potřebnou svěžest. Směs přivedeme k varu a za občasného promíchání vaříme přibližně 1 hodinu. Chlazení a cezení: Po dovaření necháme směs úplně vychladnout. Jakmile má pokojovou teplotu, tekutinu přecedíme přes jemné síto nebo čisté plátýnko do jiného hrnce. Přidání cukru: Do získaného zlatavého výluhu nyní přisypeme cukr. Zahušťování medu: Směs s cukrem vaříme dalších 40-60 minut. V této fázi se voda postupně odpařuje a sirup začíná pomalu houstnout. Plnění do sklenic: Ještě horký a tekutý pampeliškový med opatrně přelijeme do připravených čistých lahviček nebo skleniček. Tohle je nejčastější otázka a moment, kdy se rozhoduje o výsledku. Pomůže nám jednoduchý test s talířkem: Kápneme trošku horkého medu na studený talířek. Pokud kapka po chvíli ztuhne, pomalu se rozlévá a drží tvar, máme hotovo. Pokud je stále příliš tekutá, ještě chvíli povaříme. Možná nás zajímá, zda se med nezkazí. Tady je důležitá jedna zásadní věc: o trvanlivost se stará především cukr, nikoliv citron. Proto je důležité dodržet poměr. Vždy používáme minimálně stejné množství cukru jako vody (v našem případě 1 kg na 1 litr), ideálně o něco více cukru, abychom měli jistotu. Tento domácí poklad je překvapivě univerzální a v kuchyni se rozhodně neztratí. I když je recept jednoduchý, někdy se může stát chyba. Příliš dlouhé vaření: Med může zkaramelizovat, ztmavnout a po vychladnutí být až příliš tuhý. Pampeliškový med je úžasný způsob, jak využít dary přírody, které máme často přímo pod nohama. Pokud vás svět bylinek fascinuje a chceme se naučit, jak pampelišku a další rostliny využít ještě efektivněji, v kurzu Herbarium Bohemicum jdeme mnohem dál.
Pampeliškový med lze ozvláštnit různými bylinkami, například mátou nebo bazalkou. Při studeném zpracování zůstává v medu více vitamínů a enzymů, ale časová investice je delší. Pro hustší, tmavší med lze prodloužit dobu vaření nebo přidat jablečný džus, který dodá pektin. Někteří používají i vanilkový lusk, citronovou a pomerančovou šťávu, či plátky citronu a další citrusy pro ostřejší chuť. Pokud nechcete vaření, lze zvolit studenou cestu a vytočit sirup tlakem z květů, případně využít pektin pro vyšší tuhnutí.
Domácí odstraňovače skvrn: Fungují?
V bylinkářství pampeliška (Taraxacum officinale) patří mezi látky bohaté na vitamíny A, C, K a minerály jako draslík a inulin. Při zpracování je třeba myslet na hygienu a čistotu květů, odstraňovat zelené části a pyl, případně květy neoplachovat, aby se nepřipravily o pyl, který dodává chuť i konzistenci. Pro praktické dávky platí, že pro liter medu se doporučuje kolem 250-300 květů a 1 litr vody s přibližně 1 kg cukru. Po vychladnutí skladujte v tmavé spíži a po otevření zvažte rychlou spotřebu během měsíce.
Pro ty, kteří chtějí zachovat vitamíny a enzymy, je ideální varianta pampeliškový med bez vaření. Příprava spočívá ve studeném výluhu a následném pomalém zpracování, které nemusí zahrnovat teploty nad bod varu. Dřívější krok zahrnuje sběr květů, očištění a rozprostření květů na plechu, poté vaření s citrony a pomeranči, následné scezení a vaření s cukrem do zhuštění. Jako varianta lze zvolit i přidání pomeranče pro změnu chuti v tradičním receptu.
Pampeliškový med se hodí do čaje, na pečivo, palačinky, jogurt a další pokrmy, stejně jako klasický med. Díky své květinové chuti se hodí do sladké i slané kuchyně a slouží jako jemné bylinné sladidlo. Odborné poznámky upozorňují na to, že pampeliškový med není pravý med, ale medový sirup z květů pampelišek a cukru. Při skladování v suchu a chladu vydrží několik měsíců až rok, po otevření je nutné skladovat v lednici a co nejdříve spotřebovat.
Vzhledem k obsahu pylu může pampeliškový med vyvolat alergické reakce u citlivých osob. Zvláště lidé alergičtí na rostliny z čeledi hvězdnicovitých by měli být opatrní. Důležité je dodržovat hygienu při plnění sklenic a používat čisté nástroje. S cukrem pracujeme jako s konzervantem a obecně platí, že trvanlivost je závislá na správném poměru cukru a vody. U diabetiků a malých dětí je nutné konzultovat konzumaci s lékařem a dodržovat doporučené množství.
jak se zbavit lepidla na plechu