Copyright © pohodanovapec.cz 
Svůj dospělý jídelníček máte minimálně teoreticky zmáknutý, ale pak zjistíte, že u dítě je to trochu jinak? Něčeho mají jíst víc, něčeho zas méně... Kdo se v tom má vyznat? Zeptali jsme se odborníků a seskládali doporučení a zásady, které platí pro různé věkové skupiny dětí.
Univerzální jídelníček pro všechny děti neexistuje, jsou to spíš určitá doporučení a zásady, které platí pro všechny. Dětský věk je specifický, je potřeba respektovat vhodnost zařazení konkrétní potraviny v konkrétním věku dítěte a konzultovat stravu dítěte se svým pediatrem, který pravidelně monitoruje dítě na pravidelných prohlídkách pomocí růstových grafů.
Mezi důležité zásady dětského jídelníčku patří nejen kvalita potravin, vyváženost a pestrost stravy, ale také přiměřenost a četnost jídel. Děti by měly mít jídla rozdělena do několika denních porcí, jíst by měly 5-6× denně. Způsob stravování dítěte vychází zejména z jeho vlastní rodiny, z návyků, které si buduje.
Pravidelnost, vyváženost a pestrost stravy platí pro děti i dospělé. Důležité je sledovat celodenní stravování dítěte, nestačí dát mu kvalitní jídlo pouze k večeři. Dbejte na pravidelnost stravy (5-6 denních dávek jídla), zabráníte pocitu nekontrolovatelného hladu a nárazovému přejídání.
Rodina je příkladem, a pokud je některý z rodičů vegetariánem, těžko bude dítěti vysvětlovat, proč maso nejí a on ho jíst má. Doma připravené jídlo společně konzumované s členy rodiny představuje většinou kvalitnější stravu s větším příjmem ovoce a zeleniny. Společně trávený čas rodiny u stolu je z psychologického a tedy i výchovného hlediska velmi cenným rituálem.
Jednoduchý recept na hruškový koláč
Nepřehánějte to s přísnými zákazy; spíše je dobré volit cestu střídmosti, vysvětlovat dítěti, že existuje zdravější podobná forma potravin, chystat jim svačiny i na odpoledne, být jim dobrým příkladem. Před odchodem do školy by mělo dítě vždy snídat.
Kojení je to nejlepší, co může maminka svému miminku poskytnout. Kromě citové vazby a skladby mateřského mléka je kojení i prevencí alergických onemocnění. Novorozenec kojený má plnohodnotnou stravu.
První čtyři měsíce života by dítě mělo dostávat jen mléčnou výživu, případně umělá mléka. Od konce 4. měsíce je možné zavést nemléčné příkrmy. Růstem dítěte se postupně zavádí i příkrmy v podobě kaší a mixované stravy, později i s kousky, aby si dítě zvyklo na přirozenou konzistenci a chuť potravin.
Kravské mléko (nejlépe plnotučné) se doporučuje zařazovat až od 2 let! Po roce života by mléko nemělo být hlavní součástí stravy, ale pouze doplněním (cca 300 ml za den). Kojenci, kteří dostávají pestrou stravu, si tak snadněji zvyknou na nové potraviny i v pozdějším věku. Doba přechodu dítěte na běžnou stravu v rodině je proto klíčová.
Maso je cenným zdrojem plnohodnotných bílkovin a některých vitaminů a minerálních látek, které jsou pro náš organizmus důležité. Především obsahuje tzv. esenciální aminokyseliny - látky, které tělo potřebuje pro svou správnou funkci, pro obnovu tkání a dětský organizmus také pro růst. Maso je také zdrojem některých minerálních látek - např. železa, fosforu, zinku, hořčíku. Obsahuje také vitaminy skupiny B, vitamin A a D.
Maso je nenahraditelným zdrojem živin nezbytných pro správný růst a vývoj, a proto by mělo mít v jídelníčku dětí své pevné místo. Zatímco dospělí se snaží maso spíše omezovat, dětem bychom ho měli dopřávat častěji; batolatům obden, kojencům dokonce každý den.
Právě železa by mělo být ve stravě dítěte mezi prvním a třetím rokem až čtyřikrát více než ve stravě dospělého. Železo najdeme i v potravinách rostlinného původu, ale mnohem lépe se vstřebává železo z živočišných zdrojů. Maso obsahuje plnohodnotné bílkoviny, vitamin D, vitaminy skupiny B a železo, které má zásadní vliv na správnou krvetvorbu.
Jedna porce představuje 60 gramů masa. Mezi 3.-4. rokem života je doporučováno 40-50 g masa za den, do 6 let 60-80 g masa na den. Kojenci by měli dostávat maso denně; jednou týdně ho můžete nahradit vaječným žloutkem. Začněte asi jednou polévkovou lžicí (20 g) a postupně porci navyšujte. Starší děti by měly mít maso 3-4krát týdně.
Nejvhodnější je maso drůbeží, protože je nejméně tučné (podávané bez kůže) a je také snadněji stravitelné. Protože ale drůbeží maso neobsahuje všechny vitaminy a minerální látky (především železo) v takovém množství, aby byla jejich potřeba trvale pokryta, je vhodné jíst i tmavé druhy masa.
Libové hovězí, vepřové a jehněčí maso střídejte s telecím, kuřecím, krůtím a velmi zdravým králičím masem. Důležitou roli ve stravě hrají také ryby - ve zdravém jídelníčku dospělých i dětí by měly být zastoupeny alespoň 2× týdně. Rybí maso obsahuje v tuku mastné kyseliny důležité pro zdraví srdce a cév a u dětí podporují správný růst a duševní vývoj.
Vnitřnosti jsou bohatým zdrojem vitaminu A, kyseliny listové a železa, ale zároveň mohou být velmi tučné a obsahovat větší množství cholesterolu. Spousta lidí se obává, že játra jsou plná škodlivin; není to tak docela pravda - velká část škodlivých látek z jater odchází, ale je vhodné dávat vnitřnosti s rozmyslem.
Velmi oblíbenými masnými výrobky jsou uzeniny a paštiky. Tyto potraviny obsahují velké množství cholesterolu, tuků, soli a často také konzervačních látek, ne vždy jsou vyrobeny z kvalitních surovin. Neměly by proto být pravidelnou součástí zdravého jídelníčku ani dospělých, natož dětí. Pokud je přesto dáváte, vybírejte jen ty nejkvalitnější - šunku od kosti, drůbeží šunku.
Stravovat děti podle zásad vegetariánství: pro malé děti je vegetariánská strava nevhodná. Pro správný vývoj děti potřebují, aby alespoň 40 % bílkovin, které snědí, bylo živočišného původu, optimální množství je dokonce 50-70 %. Živočišné bílkoviny naše tělo dokáže daleko lépe využít, stejně tak i minerální látky. Navíc některé vitaminy jsou pouze v potravinách živočišného původu!
Pokud se rozhodnete stravovat dítě vegetariánsky, je třeba věnovat velkou pozornost sestavení jídelníčku. Dítě musí pravidelně přijímat dostatek živin pro správný vývoj, a proto nestačí jen vyřadit maso. Důležitý je přísun kvalitních bílkovin, železa, vitaminu B12 a omega-3 mastných kyselin. Správnou kombinaci potravin zkonzultujte s výživovým specialistou a pediatrem.
Existují mezi odborníky spory: někteří zastávají názor, že děti vegetariánů nestrádají, jiní varují před riziky vyloučení masa. Mnozí odborníci proto vegetariánství u dětí nedoporučují a zdůrazňují potřebu živočišných zdrojů zejména kvůli B12 a dobře využitelnému železu.
Pro správný růst a vývoj dětí je důležitý vyšší příjem bílkovin (na kg hmotnosti) než u dospělých. Plnohodnotné bílkoviny lze získat z živočišných zdrojů (maso, mléko a mléčné výrobky, vejce). Bílkoviny se vyskytují i v rostlinných zdrojích, zejména v luštěninách.
| Věk | Doporučený příjem bílkovin (g/den) |
|---|---|
| 3 roky (chlapec) | 14 g |
| 3 roky (dívka) | 13 g |
| 4-6 let (chlapec) | 18 g |
| 4-6 let (dívka) | 17 g |
V předškolním věku potřebují děti vyšší množství tuku na kg hmotnosti než dospělí. Na co je dobré si dát pozor je složení tuků - rostlinné oleje by měly převažovat nad živočišnými v poměru 2:1 ve prospěch rostlinných olejů. Doporučený % energetického příjmu z tuků: 3 roky 30-40 %, 4-6 let 30-35 %.
Sacharidy spolu s tuky hrají nejdůležitější roli při pokrytí energetické potřeby. Doporučuje se omezit průmyslově zpracované sladkosti a slazené nápoje. Všichni, včetně dětí, bychom měli pít nejčastěji obyčejnou neperlivou vodu. Doporučený denní příjem tekutin se u dětí pohybuje od 125 do 50 ml na kilogram hmotnosti při stoupajícím věku od 2 do 16 let; orientačně se doporučuje 60 ml tekutin na každé kilo váhy.
Strava školáka by měla být pestrá s dostatečným přísunem všech živin. Pokud školky vaří z kvalitních surovin a nepoužívají instantní suroviny, je dětem zajištěna velmi kvalitní a plnohodnotná strava. Pokud je dítě celý den ve školce, má v mateřské škole zajištěna 3 jídla a pitný režim.
Děti často nakupují svačiny samy nebo dostávají peníze - volba pak často padne na sladkosti a slazené nápoje. Doporučujeme připravovat svačiny doma (celozrnné pečivo, sýr, pomazánky, ovoce/zelenina) a myslet i na odpolední svačiny, aby se zabránilo nárazovému přejídání v odpoledních hodinách.
Oběd by měl být poctivý, teplý a vždy s přílohou - proto je důležité, aby děti navštěvovaly školní jídelnu a na oběd docházely. Pokud snídají kolem 7:00 a obědvají až v 13:00, jedna svačina do školy rozhodně nestačí.
Nechte dítě v klidu a v příjemném prostředí jídlo sníst. Když nechce jíst, talíř bez komentáře odneste. Nesnězené jídlo si nezasluhuje výčitky a snězené jídlo nezasluhuje přílišnou pochvalu nebo odměnu. Nucení do jídla může v pozdějším věku vyvolat nechuť k určitým druhům jídel. V praxi hraje velkou roli psychologie; dítě musí často novou potravinu ochutnat několikrát, než ji přijme. Při zavádění nové potraviny podávejte ji znovu (10-12×).
Pro děti je zásadní dostatek kvalitních živočišných bílkovin (maso, mléko, mléčné výrobky, vejce), dostatek železa, vitaminu B12 a omega‑3 mastných kyselin. Maso je nenahraditelné zdrojem dobře využitelného železa a B12; proto by mělo mít v dětském jídelníčku své pevné místo. Při dodržování pestré a vyvážené stravy, pravidelnosti jídel a vhodných rodinných návyků je možné zajistit optimální růst a vývoj dítěte.
Copyright © pohodanovapec.cz
