Copyright © pohodanovapec.cz 
Dinosauří vejce a vše kolem nich odhalují mnohé o reprodukci, vývoji embryí i paleoekologii druhohorních ekosystémů. V průběhu desetiletí výzkumu se podařilo nalézt stovky hnízd, tisíce úlomků skořápek i vzácná embrya, která umožnila přiblížit délku inkubace, stavbu skořápky nebo chování roditelů.
Paleontologové dosud předpokládali, že se mláďata dinosaurů ve vejcích vyvíjela podobně dlouho, jak je tomu u jejich dnešních blízkých příbuzných - ptáků. Opeřenci se líhnou z vejce po 11 až 85 dnech. Plazi se z vajec srovnatelné velikosti klubou často až po dvakrát delší době.
K novému objevu dospěli vědci z týmu Gregoryho Ericksona z Floridské státní univerzity na základě tomografického snímkování zkamenělých embryí dvou dinosauřích druhů. Podrobili je rovněž zkoumání pod mikroskopem s vysokým rozlišením.
Při výzkumu se soustředili na takzvané Ebnerovy pruhy, tedy růstové linie, které vznikají během vývoje zubů. „Jsou to obdoby letokruhů u stromů, jež vznikají každý den. Mohli jsme je spočítat, a zjistit tak, jak dlouho se každý dinosaurus vyvíjel,“ uvedl Erickson.
Malí dinosauři se z vajíček líhli po třech až šesti měsících, zjistili vědci. Zhruba tři měsíce byla stará embrya protoceratopse, malého rohatého dinosaura, jehož vejce se našla v poušti Gobi. Embrya hypacrosaura, velkého ještěra, který dosahoval délky až devíti metrů a hmotnosti kolem čtyř tun, se vyvíjela asi šest měsíců.
nálezy a konstrukce vajec dinosaurů
Dlouhá inkubační doba mohla sehrát roli při masovém vymírání dinosaurů před 65 miliony let. Pomalý vývoj mohl ovlivnit jejich schopnost konkurovat rychleji se vyvíjejícím populacím ptáků a savců, míní experti.
Embrya ve fosilních vejcích jsou velmi vzácnou záležitostí, obvykle se po své smrti rychle rozkládají a jsou zcela zničena. Šance na zkamenění a uchování drobných kůstek embrya je tedy statisticky velmi malá. Přesto dnes máme k dispozici větší počet dokladů ještě nevylíhnutých dinosaurů.
Mnohé druhy dinosauřích vajec byly vybaveny tlustou skořápkou, což vědci považují za adaptaci na vývoj v agresivním kyselém prostředí. Průměr vajíček byl 21 cm a tloušťka skořápky se pohybovala v rozmezí od 7,54 do 1,29 mm.
Většina objevených dinosauřích vajec byla nějakým způsobem spojena s hnízdem nebo alespoň hnízdištěm. Hnízdo může mít podobu pouhé vyhloubeniny v zemi, do které jsou pak různým způsobem nakladena vejce. Obvykle však nacházíme poměrně komplexní struktury, které dobře slouží svému účelu (tj. ochránit vejce a pak malá mláďata, poskytnout jim prostor k růstu atd.).
Dinosauří vejce lze rozdělit dle tvaru a struktury zhruba do tří skupin s jedním nebo dvěma typy krystalické struktury skořápky. Ta je obvykle unikátní a neodpovídá žádnému z dnešních typů skořápek, nejvíce podobné jsou pochopitelně skořapkám ptačích vajec.
Rozměry dinosauřích vajec: co odhalily nálezy?
Některé druhy dinosaurů opakovaně navštěvovaly geotermální prameny. Býložraví neosauropodi měli podobně jako dnešní migrující ptáci zvláštní místa, na která přicházeli klást vejce. Objevili v něm pozůstatky 80 hnízd neosauropodů, která ležela rozmístěna v asi třímetrové vzdálenosti od hydrotermálních vývěrů. Stáří nálezu vědci odhadují na přibližně 100 milionů let.
Většina hnízd obsahovala 3 až 12 vajec, ale v některých jich vědci spočítali až 35. Chemická analýza skořápek odhalila, že vajíčka se vyvíjela po dobu 1 až 2 měsíců v teplotě 60 až 100 stupňů Celsia.
Vědci objevili v pánvi Čchien-šan v čínské provincii An-chuej dvě zhruba sedmdesát milionů let stará dinosauří vejce. Jedno z vejcí, s nakřápnutým povrchem, totiž odhalilo blyštivé překvapení a odborníci následně zjistili, že stejný obsah má i druhé. Místo dinosauřího embrya nebo sedimentu bylo naplněno třpytivými krystaly kalcitu.
Tento vzácný objev poskytuje vědcům jedinečné informace o struktuře schránky. Aby se uvnitř dinosauřího vejce vytvořily minerální krystaly, musí se stát několik věcí. Nejprve se embryo musí rozložit a vejce zůstat prázdné. Poté se do skořápky pomalu mikroporézami a prasklinami vsákne podzemní voda. Minerály rozpuštěné v podzemní vodě se pak uvnitř ukládají, postupně se hromadí a tvoří krystaly.
Radioaktivní minerály ve skořápkách vajec nabízejí vědcům nový způsob, jak určit stáří fosilií s ohromující přesností. Dinosauří vejce otevřela paleontologům novou cestu k datování pravěku. Radioaktivní minerály uvězněné ve skořápkách fungují jako přesné hodiny. Odhalují okamžik, kdy byla vejce snesena, a umožňují tak zařadit dávné ekosystémy na přesnější časovou osu.
hračka dinosauří vejce se slizem
Výzkum publikovaný v časopise Communications Earth & Environment potvrzuje: fosilní skořápky vajec obsahují minerální stopy, které umožňují jejich přímé datování. Místo odvozování stáří z okolních hornin mohou vědci analyzovat uran přímo ve skořápkách a tak odhalit pravěké časové posloupnosti, které dosud zůstávaly záhadou.
Dosud vědci určovali pravěkou časovou osu podle hornin, v nichž jsou fosilie pohřbeny. Když starověké sopky chrlily roztavenou horninu a popel, jejich výlevy obsahovaly radioaktivní minerály jako uran. Uran se v čase mění na olovo konstantní rychlostí, což se nazývá poločas rozpadu, a geologové byli po desetiletí schopni zkoumat poměr uranu k olovu ve vzorku horniny, aby vypočítali, jak dávno se daná hornina musela vytvořit.
Předchozí výzkum relativně nedávných skořápek vajec potvrdil, že skořápky absorbovaly uran z okolních sedimentů po svém pohřbení. Totéž platilo pro vejce stará mnoho milionů let - a tak se vědci podívali na dinosauří vejce ze dvou různých míst, aby otestovali svou domněnku.
První sada vajec pocházela z pravěkého Utahu. Snesli je papouškovití dinosauři zvaní oviraptorosauři a vejce ležela mezi dvěma popelovými vrstvami datovanými na 99 milionů let. Datování těchto vajec metodou U-Pb ukázalo stáří asi 97 milionů let, velmi blízko k datům odvozeným z hornin.
Po ověření přesnosti nové techniky vyzkoušeli vědci metodu na vejcích, která snesl neznámý druh dinosaura z mongolské pouště Gobi. Lokalita známá jako Teel Ulaan Chaltsai mohla být kdykoli z období rané až pozdní křídy, tedy kdykoli mezi 145 a 66 miliony let. Nové výsledky zjistily, že dinosauří vejce z lokality byla pohřbena asi před 75 miliony let, což potvrzuje, že dinosauři tam žili a hnízdili během pozdní křídy.
Nejmenší vejce měřilo pouhých 30 mm, přičemž jejich skořápka měla sílu pouhých 0,13 - 0,35 mm. Předchozí držitel tohoto rekordu byl o 15 mm větší. Důležité je to zejména ve chvíli, když si uvědomíme, že dinosauří vejce obvykle měří nejméně 7 cm. Ta největší, nalezená v Japonsku, dokonce mají na délku téměř 45 cm. Podle neověřených informací mají mít některá vejce délku až 60 cm a průměr kolem 20 cm.
Křídová pánev Ganzhou patří mezi jedno z nejbohatších nalezišť zkamenělých vajíček. Zdejší nálezy náleží nejen k dinosaurům, ale i savcům, ještěrkám nebo krokodýlům. Díky elektronové mikroskopii používající nejmodernější zobrazovací metody se vědcům podařilo proniknout do skořápky vajec starých 80 milionů let.
Nejlépe prostudovanými hnízdy jsou bezpochyby důmyslně zhotovená hnízda maiasaurů, která vykazují značný stupeň rodičovské péče. O významu hnízd a vajec kachnozobých dinosaurů rodu Maiasaura již byla řeč v některých z předchozích článků, také ty se vyskytují na mnoha místech Montany a přispěly nebývalou měrou k lepšímu pochopení fyziologie a reprodukční biologie dinosaurů.
Významné bylo, že hnízda protoceratopsů zůstala stále zachována v původním uspořádání, vzájemné vzdálenosti a dokonce i fosilní vejce byla v hnízdě stále uložena podle původního vzoru. Co se týče fosilních vajec, protoceratops se díky tomu stal na 70 let hegemonem.
V lokalitě Egg Mountain v Montaně byla objevena četná hnízda, obsahující pozůstatky malého ornitopoda orodromea a teropoda troodonta. Dnes víme, že vlastníkem byl naopak dravý dinosaurus, který sem nejspíš přivlekl pozůstatky orodromea jako potravu pro mláďata.
Stejně jako v případě fosilních stop dostávají také fosilní vejce své odborné názvy, nesouvisející s názvem jejich neznámého původce. Tato klasifikace je založena na tzv. mikrostruktuře skořápky a vnitřní stavbě vrstviček.
Dříve se přitom paleontologové domnívali, že dinosauři měli skořápky měkké a pružné jako většina dnešních plazů. Dnes však objevy značného množství úlomků skořápek všech základních „typů“ dinosaurů nasvědčují naopak tomu, že druhohorní vládci přicházeli na svět líhnutím.
Myšlenka, že dinosauři kladli vejce, je stejně stará jako samotný výzkum dinosaurů. Viktoriánští vědci shlíželi na tyto fantastické tvory optikou současné přírody, kdy prakticky všichni velcí plazi kladou vajíčka. Přesto si vědecký svět musel počkat celých sto let po vědeckém popisu megalosaura (1824), než byl oznámen objev prvních nezpochybnitelných dinosauřích vajec z mongolské pouště Gobi.
Prvními proslulými objevy byly vejce a hnízda mongolských protoceratopsů, odkryté expedicí Amerického přírodovědeckého muzea vedenou Royem C. Andrewsem ve 20. a 30. letech minulého století. Expedice narazila mimo jiné na několik hnízd i s vejci a mnoho koster malého „rohatého“ dinosaura druhu Protoceratops andrewsi.
Objev hnízd, embryí a skořápek přispěl k lepšímu pochopení fyziologie, reprodukční biologie a ekologických strategií dinosaurů a umožnil klást nové otázky o jejich vymírání, migracích a adaptacích.
Vědci zkoumají, jak dinosauří skořápky absorbují radioaktivní prvky a jaké kontroly by měly být provedeny, aby bylo zajištěno, že datování stáří dinosauřích vajec je spolehlivé. Metoda by mohla odborníkům umožnit získat mnohem jasnější pohled na velké evoluční a ekologické otázky.
„Čím více nástrojů k datování máme, tím lépe můžeme porozumět velkým otázkám, jako je evoluce dinosaurů a způsob, jakým se jejich ekosystémy měnily v průběhu času," shrnují odborníci. Metoda bude zdokonalena prostřednictvím budoucích studií.
| Typ nálezu | Hlavní informace |
|---|---|
| Embrya (protoceratops, hypacrosaurus) | Inkubační doba 3-6 měsíců na základě Ebnerových pruhů |
| Hnízdiště u hydrotermálních vývěrů | 80 hnízd, vajíčka vyvíjena v 60-100 °C, silné skořápky jako adaptace |
| Vejce naplněná kalcitem | Umožnila studium mikrostruktury a přímé datování pomocí minerálů |
| U-Pb datování skořápek | Přímé datování skořápek potvrzuje stáří nálezů (př. 97 Ma, 75 Ma) |
| Velikostní rekordy | Nejmenší vejce 30 mm; největší až 45-60 cm (neověřené) |
Dinosauří vejce tak zůstávají klíčovým zdrojem informací o životě druhohorních živočichů, jejich vývoji i prostředí, v němž žili. Díky novým metodám - od mikroskopie přes tomografii až po radiometrické datování - získává paleontologie stále přesnější nástroje k rekonstruování dávných ekosystémů.
Copyright © pohodanovapec.cz
