dovoz hovězího masa Agrofert

Hovězí maso se salmonelou dovezené z Polska patří společnosti Animalco ze skupiny Agrofert spadající do svěřenských fondů premiéra Andreje Babiše (ANO). Uvedl to Robert Svědík, předseda představenstva společnosti Frost Logistics, kde se maso skladovalo. Informaci potvrdil mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka, společnost je podle něj v roli poškozeného a zvažuje zastavení masa z Polska.

„Jsme zde v roli poškozeného, nikoli viníka. Jako velkoobchodník dovážíme maso i z Polska, ale pouze velmi okrajově. Navíc tento polský dodavatel vždy patřil mezi bezproblémové,“ sdělil Hanzelka. Podle něj je dobře, že dozorové orgány fungují a problém odhalily. „My sami provádíme vlastní veterinární testy masa nad rámec povinností vyplývajících z legislativních předpisů. Čekáme na výsledky testů této šarže. Firma bude chtít po polském dodavateli náhradu škody.

Svědík řekl, že nemá informaci o tom, zda se maso dostalo ke koncovým zákazníkům. Poukázal na to, že vlastníkem zboží není Frost Logistics, ale firma Animalco. Frost Logistics pro ni zajišťuje logistické služby, to znamená dopravu a skladování. „Na základě objednávek se zbožím pouze manipulujeme,“ uvedl Svědík.

Maso je podle něj vždy v primárním obalu. Balení ve vakuových sáčcích a následně v kartonech podle něj vylučuje možnost kontaminace při přepravě nebo při skladování. "K pochybení tudíž muselo dojít už u výrobce. Stále trváme na tom, že jsme v případu v roli poškozeného a chceme po polském dodavateli objasnění. Přerušili jsme spolupráci a nelze vyloučit ani její úplné ukončení," uzavřel.

Dodavatelem masa se salmonelou byla polská firma Zaklad Przemyslu Miesnego Biernacki. O dodávce podezřelého masa informovali polští veterináři prostřednictvím systému rychlého varování RASFF, uvedl Semerád. Maso se podle něj dostalo do skladu společnosti Alda Foods s.r.o.

co musíte vědět o dovozu masa do České republiky

Kde se vyskytly problémy s masem: Od chvíle, kdy vypukla aféra s polským hovězím, kdy se měly na jatkách v Mazovském vojvodství zabíjet nemocné krávy, odebrali čeští veterináři 198 vzorků masa, k neděli jich bylo vyšetřeno 114, z toho byl jeden pozitivní. Kvůli němu poté ČR zavedla mimořádná veterinární opatření, hovězí maso z Polska od čtvrtka nesmí být uváděno na trh před kontrolou v akreditované laboratoři na bakterie salmonel.

Stát zavádí od čtvrtka kontroly zdravotní nezávadnosti veškerého hovězího masa dovezeného z Polska před jeho uvedením na trh. Důvodem je zjištění veterinářů, že asi 700 kilogramů polského hovězího masa, které bylo skladováno u společnosti Frost Logistics, obsahovalo bakterie salmonely. Nyní se zkoumá, zda se prodalo koncovým zákazníkům. Maso se salmonelou se v Česku distribuovalo do pěti míst, šlo také na Slovensko.

Z původní 700kilové zásilky putovalo 40 kg masa na Slovensko. Kolem 560 kilogramů závadného hovězího se prodalo v řeznictví v Lomnici nad Lužnicí, další stovky kilogramů směřovaly do restaurací na Moravě. Přes 370 kilogramů mělo podle České televize putovat do řeznictví Napajedla ve Zlínském kraji, restaurace v Kroměříži a do Jihomoravského kraje. Veterináři nyní zjišťují, kam se dostalo zbylých 50 kilogramů masa.

„Celá zásilka přišla jako jedna šarže a dle platné legislativy musela být označena jako závadná a podle toho s ní následně bylo i naloženo. Zásilka měla téměř 700 kilogramů a obsahovala zvlášť zabalené spodní hovězí šály přibližně z 50 kusů dobytka," vysvětluje Hanzelka.

Kontrolní testy, které si nechal vypracovat Agrofert, který první zásilku do ČR dovezl, dopadly negativně, sdělil mluvčí koncernu Karel Hanzelka. "Testy prováděla tatáž akreditovaná státní laboratoř, která minulý týden v jiném vzorku masa ze stejné šarže salmonelu objevila. Původní testy nijak nezpochybňujeme," Hanzelka. Od nové zásilky se společnost distancovala.

objednejte si oběd s dovozem až ke dveřím

Polská strana se proti zavádění mimořádných opatření vyslovuje. Mluvčí Evropské komise v minulém týdnu uvedla, že je na ČR, aby podnikla opatření proti potravinám, u nichž existuje podezření, že mohou ohrozit zdraví. Dodala ale, že tyto kroky musí být přiměřené a po předchozím vyhodnocení.

Veterinární postupy a exportní kontext

Státní veterinární správa (SVS) sdělila, že ještě musí se Singapurskou potravinovou agenturou (SFA) vyjednat znění veterinárních osvědčení. České firmy budou moci nově vyvážet vepřové a hovězí maso a masné výrobky do Singapuru. O vývoz masa či masných výrobků do Singapuru projevilo v minulosti zájem deset českých výrobců. O možnost vývozu masa do Singapuru požádala veterinární správa na konci loňského roku. "SVS obdržela rozhodnutí již 22. 4. Asijské země mají pro většinu produktů živočišného původu své vlastní schvalovací procedury a zpravidla jde o složitý a dlouhodobý proces.

Každý český zájemce o vývoz masa bude moci formou dotazníku zažádat SFA prostřednictvím SVS o schválení. V případě masných výrobků bude SVS garantovat, že vývozci plní kritéria akreditace dané singapurskou stranou, a sama navrhne jejich zařazení na seznam. "Asijské trhy jsou navzdory poměrně komplikovanému vstupu na ně pro české producenty zajímavým teritoriem," uvedli veterináři.

Jednají také o možném vývozu mléka a mléčných výrobků do Indonésie, mléka, mléčných výrobků a krmiva pro zvířata v zájmovém chovu na Tchaj-wan či vepřového masa do Jižní Koreje. Do některých asijských států se podařilo českým producentům proniknout už v minulosti, například mléčné výrobky se z ČR do Jižní Koreje vozí od roku 2018. Vyváží se také mléko a mléčné výrobky, kůže a peří do Číny, nebo mléko a mléčné výrobky do Indie či krmiva pro zvířata do Vietnamu.

Veterinární správa vyjednává možnosti vývozu živočišné produkce i do jiných zemí, často za přispění Ministerstva zemědělství a velvyslanectví daných zemí. Počet zásilek živých zvířat a živočišných produktů do třetích zemí loni meziročně vzrostl zhruba o tři procenta, veterinární inspektoři jich vydali a potvrdili 12 640.

Jak předcházet problémům se srstí u psů

Dohoda EU-Mercosur a dopady na trh hovězího masa

Dohoda o partnerství mezi EU a sdružením Mercosur (společný trh Jihu) je uzavřena mezi EU a jihoamerickým obchodním blokem, který zahrnuje Argentinu, Brazílii, Paraguay a Uruguay. Původní čtveřici zakládajících států doplnila v červenci 2024 Bolívie, které však aktuálně běží čtyřleté přechodné období, během něhož musí do svého právního řádu plně převzít veškerá pravidla a normy Mercosuru.

Dle Evropské komise je hlavním cílem tohoto partnerství posílit evropskou ekonomiku odstraněním obchodních bariér a vytvořením nových pracovních míst, a to při současném zajištění ochrany zemědělců, spotřebitelů i přísných environmentálních norem EU. Vyjednávání o dohodě začalo již v roce 1999, avšak k zásadnímu průlomu došlo až začátkem ledna 2026, kdy dohoda získala v Radě EU podporu většiny zemí EU včetně ČR.

Dohoda má své příznivce, jejichž argumenty hovoří o posílení evropského průmyslového exportu, nových příležitostech pro investory a získání přístupu k významným surovinám. Důležitou součástí jsou nově i závazky k zastavení odlesňování a ochraně klimatu. Avšak dohoda má i své odpůrce, a to často ze strany zemědělců. Hlavní obavou je, že dovoz levného hovězího masa, drůbeže a cukru z Jižní Ameriky může ohrozit evropskou produkci.

Z hlediska hovězího masa sice dohoda s EU neumožňuje zcela bezcelní přístup pro veškerou produkci, přináší však významné celní úlevy pro přesně stanovené dovozní kvóty. Na unijní trh bude možné ročně dovézt 99 000 tun hovězího masa se sníženým clem ve výši 7,5 %. Tato nová kvóta (tvořená z 55 % čerstvým a ze 45 % mraženým masem) bude zaváděna postupně v průběhu šesti let a představuje přibližně až 1,5 % celkové evropské produkce.

Zásadní změnou je však úprava podmínek u stávající tzv. Hiltonovy kvóty určené pro dovoz nejkvalitnějšího masa od mladých zvířat z pastevních chovů. Zatímco její celosvětový objem činí 66 826 tun, pro samotný blok Mercosur je v ní vyčleněno přibližně 47 000 tun. Právě u tohoto stanoveného množství dojde k úplnému odstranění dosavadního 20% cla, což v praxi znamená bezcelní přístup pro prémiové partie, jako jsou svíčková či roštěnec. V rámci tohoto přídělu hraje prim Argentina, které náleží téměř 30 000 tun (tedy 44 % celosvětové Hiltonovy kvóty).

Vyjednávání a mechanismy však zůstávají: Po přechodné fázi v délce šesti let dohoda stanoví dovozní kvóty ve výši 54 450 tun čerstvého a chlazeného hovězího masa a více než 44 550 tun zmrazeného hovězího masa s celní sazbou 7,5 %. Množství se vztahují k porážkové hmotnosti. Jakmile budou celní kvóty překročeny, bude dovoz z Mercosuru podléhat stejným celním sazbám jako v současnosti. Tyto dovozní kvóty se uplatňují vedle stávající kvóty ve výši přibližně 45 000 tun vysoce kvalitních kusů hovězího masa, na které je v současné době uvaleno clo ve výši 20 %.

V souvislosti s podpisem dohody mezi Evropskou unií a zeměmi sdruženými v organizaci Mercosur se se často uvádí, že v případě kvóty na dovoz hovězího masa půjde jen o cca 1,5 % evropské produkce a že tedy není čeho se bát. Tento přístup k dohodě v minulosti mělo i Ministerstvo zemědělství. Problém ale může být ve skutečnosti vážnější. Oněch 1,5 % totiž tvoří nejcennější masné partie hovězího masa jako je nízký a vysoký roštěnec či svíčková, kterých se ale v Evropské unii ročně vyrobí téměř 700 tisíc tun.

Když tuto hodnotu přepočítáme, není to už „jen“ 1,5 %, ale asi 15 % objemu a rázem je situace dramaticky odlišná. "Brazílie je po Velké Británii druhým největším dovozcem hovězího masa do Evropské unie a dokážete si představit, jaké důsledky to bude mít pro evropské zemědělství a producenty hovězího masa, pokud tato dohoda vstoupí v platnost," vysvětluje Jacek Zarzecki z polské platformy Sustainable Beef Platform. Hovězí maso ze zemí Mercosuru tedy možná nezaplaví evropský trh, ale stane se vážnou konkurencí na exportních trzích, kam nyní vyvážejí maso v rámci Evropy silní evropští hráči.

Bezpečnost potravin a kontrolní mechanismy

V současné době je dovoz potravin ze třetích zemí, včetně Mercosuru, povolen za předpokladu, že tyto produkty splňují požadavky EU na bezpečnost a kvalitu. Inspekci provádějí veterinární, hygienické a fytosanitární služby EU a vnitrostátní orgány. V případě produktů živočišného původu jsou kontrolovány i závody vyrábějící pro vývoz do EU. Proto ne všechno zboží pocházející ze zemí Mercosuru má v současnosti přístup na trhy EU. Takový přístup je například dostupný pouze pro mléčné výrobky z Argentiny a Uruguaye, vejce pouze z Argentiny a drůbeží maso pouze ze závodů schválených ES v Argentině a Brazílii. Žádná ze zemí Mercosuru nemá v současnosti přístup na trh EU s vepřovým masem.

Dovoz potravin vyžaduje soulad s legislativou a akreditovanými laboratořemi. V případě podezření na kontaminaci veterinární orgány mohou zavést mimořádná opatření a kontrolu zásilek před uvedením na trh, jak se stalo v aktuálním případě s masem dovezeným z Polska.

Odborový svaz inspektorů masa varuje před výraznými škrty ve federálních inspekcích

Praktické doporučení pro spotřebitele a výrobce

Ať už to s dohodou a jejími dopady na trh skončí jakkoliv, jedno je jisté: koupí lokální suroviny z domácí produkce nejenom že ušetříte životní prostředí, ale také podpoříte poctivé české sedláky a náš krásný venkov. Nakoupíte-li hovězí maso od místních chovatelů masného skotu, kteří prodávají maso pod svým jménem, máte zaručenu kvalitu i původ, a ještě přispějete k tolik potřebnému zlepšení ekologie. Myslete na to, prosím, pokaždé když si jdete koupit kus hovězího.

Událost Fakta
Celková zásilka cca 700 kg, jedna šarže, spodní hovězí šály z ~50 kusů dobytka
Distribuce 5 míst v ČR, část na Slovensko, řeznictví a restaurace (Lomnice nad Lužnicí, Napajedla, Kroměříž, Jihomoravský kraj)
Testy Jedno pozitivní z vyšetřených vzorků; kontrolní testy Agrofertu negativní, jiné testy ze stejné šarže pozitivní
Dodavatel Zaklad Przemyslu Miesnego Biernacki (Polsko)

Pro dodavatele i odběratele platí nutnost transparentnosti, zajištění stopovatelnosti a dodržování veterinárních a hygienických standardů. Firma bude chtít po polském dodavateli náhradu škody a přerušila spolupráci; nelze vyloučit ani její úplné ukončení.

tags: #dovoz #hovězího #masa #Agrofert