V experimentu s octem jsme si ukázali, že kyselý ocet dokáže rozpustit vápenatou skořápku vejce. Zůstalo nám „nahé“ vejce, které bylo obaleno pouze tenkou blánou. Jak určitě děti zjistily, tato blána je křehká a při trochu drsnějším zacházení praskne. Každá buňka našeho těla (i všech jiných organismů), potřebuje získávat různé látky z okolí a zároveň se zbavovat látek, které již nepotřebuje. To je možné právě díky polopropustné membráně. Osmóza je děj, při kterém rozpouštědlo (v našem případě voda) prochází přes polopropustnou membránu z místa s nižší koncentrací rozpuštěných látek do místa z vyšší koncentrací rozpuštěných látek.
Co myslíte, že se stane, když dáme vejce (ve skořápce) do vody? A co se stane, když do vody dáme syrové vejce bez skořápky („nahé“ vejce)? Bude to stejné nebo ne? Připravte si gumové vejce. Podle pokusu s Gumovým vejcem si připravte několik syrových vajec bez skořápky. Pozorujte. Porovnejte, jak se liší „gumová vejce“ a syrová čerstvá vejce.
Pokud se nebojíte, dejte dětem špendlík, ať zkusí vejce propíchnout. U „nahého“ vejce ve vodě prostupovala voda přes polopropustnou membránu do vejce (koncentrace látek uvnitř vejce byla vyšší než v čisté vodě) a vejce se tak zvětšilo. Kromě toho, že mohou vajíčka být natvrdo, naměkko nebo nahniličko, se s nimi dají dělat zajímavé pokusy.
Pokus č. připravíme slaný nálev. Do sklenice postupně nalijeme vodu a dáme vajíčko; poté přidáme sůl a pozorujeme změny. Pokus lze ještě vylepšit tím, že dvě identická vejce vložíme do dvou sklenic se stejným objemem vody, a pak do jedné z nich přidáme ocet. Více prostoru pro demonstraci - ocet rozpustí skořápku a vajíčko získá „gumovou“ konzistenci.
Ocet rozpustí skořápku vejce (uhličitan vápenatý CaCO3), pod kterou se nachází tenká, pružná blána. Právě ta celé vejce drží pohromadě. Pokud vejce ponoříme do octa po dobu 24 hodin, skořápka se zcela rozpustí a vejce zůstane obaleno jen blánou, která je křehká a lze ji snadno poškodit.
Kulinářské inspirace: Dračí směs
Každá buňka našeho těla (i všech jiných organismů) potřebuje získávat látky z okolí a zároveň se zbavovat nepotřebných. Polopropustná membrána umožňuje volné průchody některých látek (např. voda) a brání průchodu jiných látek. Osmóza je jedním z klíčových procesů, který umožňuje buňkám zůstat hydratovanými a vyrovnat koncentrace látěk uvnitř i vně buňky.
Inspirace na výrobu „dráčí vejce“ pochází od Jeníka, známého „polymeristy“ z Čech, který přinesl nápady a techniky pro tvorbu různých tvarů vajec z Fima a dalších materiálů. Postup ukazuje, jak lze kombinovat chemii, fyziku a kreativitu při jednoduchých domácích experimentech.
Vejce potáhněte tenkou vrstvičkou Fima, nechte švy a otvory upravené, aby vzduch mohl unikat. Další varianta ukazuje postup s oranžovou barvou a většími listy, které zaplní vnitřek vejce. Tyto variace ukazují, jak lze chemické a řemeslné postupy propojit pro tvořivé projekty.
| Podmínky | Odezva vejce | Pozorování |
|---|---|---|
| Voda s skořápkou | Vejce zvětšuje objem | Voda proniká membránou |
| Voda bez skořápky (nahé vejce) | Vejce zvětšuje objem více díky osmóze | Průchod vody blánou |
| Slaný roztok | Captain změna velikosti | Nadměrná koncentrace soli ovlivní osmózu |
| Sladký sirup | Menší změna objemu | Vyšší viskozita sirupu brání průchodu vody |
Pokud máte chuť pokračovat, zkuste obarvit vejce octem s potravinářskými barvivy pro vizuální efekt. Nezapomeňte dodržovat bezpečnostní pravidla při práci s ostrými nástroji a octem.
Tips for 3D printing articulated models