Copyright © pohodanovapec.cz 
Dnešní děti konzumují mnohem více cukru, než se doporučuje, ale následky nekončí v dětství. Rodiče již dlouho vědí, že příliš mnoho cukru může poškodit zdraví jejich dětí, ale stále více výzkumů odhaluje, jak velké škody může napáchat.
Děti v USA přidaného cukru rozhodně konzumují hodně, v průměru 17 čajových lžiček denně (85 g cukru, téměř 300 kalorií, 1 255,2 kJ). To je mnohem více než 10 % kalorií v přidaných cukrech, které doporučují dietologové pro děti starší dvou let, a daleko od ideálu méně než 5 % celkových kalorií, který navrhuje Světová zdravotnická organizace. Děti do dvou let by neměly jíst žádný přidaný cukr.
Snížení spotřeby cukru u dětí je jedním z klíčových cílů v rámci cílů americké vlády Healthy People 2030. Snížení těchto čísel je však náročné ve společnosti, kde je cukru nepřeberné množství - a to nejen v uličce se sladkostmi. Cukr se objevuje v nealkoholických nápojích, snídaňových cereáliích, mnoha zpracovaných potravinách a pochutinách slané chuti, a dokonce i v dětské výživě.
Pro studium dopadu konzumace cukru v raném věku našla Gracnerová a její kolegové jedinečný přírodní experiment. Britská vláda v průběhu druhé světové války výrazně omezila příděly cukru a sladkostí pro obyvatelstvo. Zajímavé je, že přídělový systém přetrval až do roku 1953, tedy osm let po skončení války. Díky tomu mohli vědci sledovat dlouhodobé zdravotní dopady sníženého příjmu cukru, aniž by byly výsledky zkresleny jinými válečnými faktory, jako bylo například hladovění či psychické trauma.
Výzkumníci porovnávali děti narozené těsně před ukončením přídělového systému s dětmi počatými nebo narozenými krátce po něm. Po zrušení přídělového systému se spotřeba cukru v britských domácnostech během krátké doby zdvojnásobila. To výzkumníkům umožnilo porovnat dvě jasně oddělené skupiny dětí - ty narozené v době přídělů a ty, které přišly na svět v období volně dostupného cukru. Děti z druhé skupiny konzumovaly prokazatelně vyšší množství cukru již od útlého věku.
návod na dokonalou redukci z vína
Na základě rozsáhlé britské vládní zdravotnické databáze pak sledovali zdravotní stav přibližně 60 000 těchto dětí o několik desetiletí později. U těch, které byly vystaveny přídělu cukru, bylo v dospělosti o 35 % nižší riziko cukrovky a o 20 % nižší riziko hypertenze než u těch, které se narodily do světa bez omezení. Tyto výsledky jsou v souladu se zjištěními, že podmínky v děloze a na počátku života vytvářejí předpoklady pro pozdější zdraví nebo onemocnění.
Naproti tomu vysoká hladina inzulinu klesla již po devíti dnech, když vědci snížili příjem cukru u 43 černošských a latinskoamerických dětí s obezitou na 10 procent jejich stravy. U stejných dětí se po snížení také výrazně snížil obsah tuku v játrech, což je důležité, protože tento tuk může zhoršovat funkci jater a vést k rakovině a dalším onemocněním.
Když mladí dospělí konzumovali po dobu dvou týdnů různá množství cukru ve slazených nápojích, u těch, kteří dostávali 25 % denních kalorií ve formě přidaného cukru, se nejvíce zvýšila hladina jaterního tuku a cholesterolu v krvi; problém se však objevil i u lidí, kteří konzumovali pouze 10 %. „Byla jsem šokována, když jsme viděli rozdíly v [této nižší] skupině,“ říká Kimber Stanhopeová, nutriční bioložka z Kalifornské univerzity v Davisu, která výzkum prováděla.
Podle Stanhopeové se zdá, že kukuřičný sirup s vysokým obsahem fruktózy, který se nachází ve většině slazených nápojů a v mnoha ultra zpracovaných potravinách (kombinuje dva cukry, fruktózu a glukózu), je pro játra obzvláště problematický. Důvodem je specifický enzymatický systém v těle - zatímco vstřebávání glukózy je řízeno enzymy, které kontrolují její přísun do jater, u fruktózy podobný regulační mechanismus chybí. Játra tak musí zpracovat veškerou fruktózu najednou, bez možnosti regulovat její množství. Když se jí tam dostane tolik najednou, „velká část se nakonec uloží jako tuk v játrech,“ vysvětluje.
Omezit množství přidaných cukrů v dětském jídelníčku není jednoduché. Výrobci totiž často používají různé druhy sladidel, které nemusí být na první pohled zřejmé. "Začněte tím, že si zahrajete na Sherlocka Holmese," říká Joshua Tarkoff, dětský endokrinolog z Nicholas Children's Hospital v Miami, který často radí rodičům, jak omezit cukry. Čtení etiket je užitečné pouze tehdy, když si uvědomíte, že cukr se na seznamech složek výrobků jmenuje pod desítkami názvů, včetně maltózy, dextrózy, kukuřičného sirupu s vysokým obsahem fruktózy, a dokonce i přírodního koncentrátu ovocné šťávy, „což může znít dobře, i když to tak není“.
Požadavek, aby společnosti uváděly na etiketách jasnější údaje, by mohl pomoci. Jedna studie zjistila, že umístění jednoduchých obrázkových varování na nápoje slazené cukrem snížilo nákupy rodičů o 17 %. Do té doby by však rodičům mohlo pomoci orientovat se v dilematech týkajících se cukru zaměření na určité druhy potravin. Zatímco u sušenek, bonbonů a čokolád každý očekává vysoký obsah cukru, mnohem zákeřnější jsou potraviny, u kterých bychom zvýšené množství sladidel nečekali - například dressingy, kečupy, müsli tyčinky nebo instantní polévky.
I když může být lákavé opřít se o umělá sladidla, mají svá vlastní rizika. Například běžné sladidlo sukralóza je podle přehledu zveřejněného v roce 2024 spojováno s obezitou, zánětem jater a poškozením prospěšných střevních mikrobů. Přesto není úplné omezení přidaných cukrů reálné. V prvních letech života dítěte jsou rodiče strážci výživy, ale tato bublina brzy splaskne. „Cílem je snažit se děti naučit hranice - kdy jíst cukr a kolik,“ říká Gracnerová.
Cukr rozhodně není klíčovým viníkem nadváhy a obezity, může k nim však určitou měrou přispívat. Je prokázáno, že nadváha a obezita jsou způsobeny dlouhodobým nadměrným energetickým příjmem, který není kompenzován zvýšeným energetickým výdejem. Konzumace cukru a cukrovinek vyvolává u mnoha lidí potěšení a příjemné pocity, které pak způsobují, že si chceme tyto potraviny dopřávat častěji. Nelze však v tomto případě mluvit o závislosti na cukr, jak nám to bývá v populárních magazínech předkládáno. Naopak: dlouhodobá nadměrná konzumace změní mozkové struktury a dopaminové receptory v mozku. Právě dopamin je zodpovědný za pocit štěstí, na kterém se stáváme závislí.
Tvrzení, že konzumace cukru a sladkostí způsobuje hyperaktivitu dětí, je velmi rozšířené a tomuto mýtu věří mnoho rodičů. Tímto tvrzením se vědci zabývali již od 70. let. Opravdu prokazatelnou spojitost však nenašli.
Světová zdravotnická organizace uvedla, že snížení příjmu cukru pod 5 % celkového energetického příjmu (přibližně tedy 25 g) by přineslo další výhody především z hlediska zubního zdraví a tzv. civilizačních onemocnění. Toto doporučení platí pro všechny monosacharidy a disacharidy přidané do potravin výrobcem i do pokrmů při přípravě kuchařem či konzumentem, a dále i pro cukry přirozeně se vyskytující v medu, sirupech, ovocných džusech či ovocných koncentrátech.
Pro navrhovaná značení potravin je celkový příjem všech cukrů (přirozeně se vyskytující a přidaných) asi 90 g tj. asi 18 % při celkovém příjmu energie 2000 kcal ( pro ženu) a asi 110 - 120 g při energii 2 500 kcal (pro muže). Z tohoto množství asi 10 % představuje tzv. přidaný cukr, tj. 45 - 50g (11 kávových lžiček).
Výsledky této a dalších studií jasně ukazují, že optimální množství cukru je mnohem nižší než množství, které v současné době konzumuje mnoho dětí. Přestože nadměrné množství cukru škodí i dospělým, zdá se, že je problematické zejména ve věku, kdy se formují potravinové preference. „Pokud jste byli v raném věku vystaveni sladkým potravinám, je pravděpodobné, že je budete po celý život preferovat více než někdo, kdo sladkým potravinám vystaven nebyl,“ konstatuje Tadeja Gracnerová, vědkyně z University of Southern California, která je spoluautorkou výzkumu.
Malé množství cukru může mít velké účinky: přebytek cukru vede k inzulinové rezistenci, zvýšení jaterního tuku, kardiometabolickým rizikům a vyššímu výskytu zubního kazu. Na druhé straně snížení příjmu cukru může vést k rychlému a měřitelnému zlepšení některých rizikových parametrů u dětí i dospělých.
| Efekt nadměrného příjmu cukru | Důkazy |
|---|---|
| Zvýšené riziko obezity | Populační údaje: každé páté dítě obézní; spojeno s energetickým nadbytkem |
| Cukrovka 2. typu a inzulinová rezistence | Intervenční studie: snížení cukru → pokles inzulinu a zlepšení jaterního tuku |
| Vyšší krevní tlak v dospělosti | Historický „přídělový“ přirozený experiment: nižší expozice cukru v dětství → o 20 % nižší riziko hypertenze |
| Zubní kaz | Mechanismus: bakterie v plaku tráví jednoduché cukry a vytvářejí kyseliny |
Celkově tedy vědecké důkazy podporují snahu o snížení přidaného cukru v dětské stravě i v populaci obecně, a to jak prostřednictvím individuálních opatření rodičů, tak politickými kroky vedoucími k lepšímu označování potravin a omezení dostupnosti slazených nápojů u dětí.
Copyright © pohodanovapec.cz
