Copyright © pohodanovapec.cz 
Vaječná skořápka obsahuje přes 90 % uhličitanu vápenatého. Tento fakt je základem celé řady pokusů i praktických využití - od zahradničení přes průmyslové materiály až po farmaceutické přípravky. Níže shrnujeme chemii, laboratorní demonstrace a praktické důsledky použití skořápek jako zdroje vápníku, přičemž klademe důraz na pokusy, které názorně dokazují vlastnosti uhličitanu vápenatého a oxidu vápenatého.
Zahřátím vápence na teplotu asi 600 °C vznikne oxid vápenatý známý jako vápno. Chemickou reakcí oxidu vápenatého a vody vzniká hydroxid vápenatý. Tato reakce je exotermická, uvolňuje se při ní energie ve formě tepla. Smícháním vápna s vodou a pískem vzniká malta. Pokud vápno zahřejeme spolu s křemičitým pískem a uhličitanem sodným, vznikne roztok, který po zchlazení nekrystalizuje a ztuhne do amorfní čiré látky zvané sklo.
Experiment ukazuje podstatu tuhnutí malty. Do roztoku hydroxidu vápenatého, který je znám jako hašené vápno, foukáme oxid uhličitý. Když do zásaditého roztoku, který obsahuje fenolftalein, vpraven oxid uhličitý, indikátor změní barvu - dochází k důkazu kyselinotvorného účinku CO2. Tento pokus jasně demonstruje, že oxid uhličitý je kyselinotvorný a reaguje s hydroxidem vápenatým za vzniku uhličitanu vápenatého, čímž se vysvětlí i proces tuhnutí malty.
Při kontaktu oxidu vápenatého s vodou dojde k exotermické reakci, a proto uvolněné teplo uvede vodu do varu. Co se stane, pokud sklenici s vejcem a oxidem vápenatým zalijeme studenou vodou? Dojde k varu vody a tím k uvaření vejce. Vzniklé teplo můžeme použít k ohřevu pokrmu.
Co se stane, pokud sklenici s vejcem a oxidem vápenatým zalijeme studenou vodou? Dojde k varu vody a tím k uvaření vejce. Při kontaktu oxidu vápenatého s vodou dojde k exotermické reakci, a proto uvolněné teplo uvede vodu do varu. Co se stane, když do baňky s vodou hodíme kus karbidu vápenatého?
Princip je zhruba následující. Uhličitan vápenatý z horniny na povrchu reaguje se vzdušnou vodou a také se vzdušným oxidem uhličitým na rozpustný hydrogenuhličitan vápenatý. Vzniklý hydrogenuhličitan vápenatý je poměrně dobře rozpustný ve vodě. Ta protéká puklinami, prasklinami a póry v zemi a hornině, až se dostane do jeskyně. V jeskyni je CO2 podstatně méně než na povrchu, reakce tedy začne probíhat zprava doleva a hydrogenuhličitan se rozkládá na vodu a oxid uhličitý, jež uniknou do atmosféry jeskyně. Vzniká tedy zase ve vodě nerozpustný uhličitan vápenatý (kalcit), který vytvoří zárodek krápníků.
Vysvětlení pH, tedy kyselosti a zásaditosti. Na pokusu s vyrobeným indikátorem z červeného zelí je vytvořena vlastní stupnice pH. V pokusu právě tento plyn (oxid uhličitý) vyrobíme, poté zachytíme a provedeme detekci jeho přítomnosti, neboť sám o sobě není vidět. Do zásaditého roztoku, který obsahuje fenolftalein, je vpraven oxid uhličitý - barva se změní a demonstruje změnu pH směrem k neutralitě a kyselosti.
Každé léto se na českých zahrádkářských fórech i v poradnách opakuje stejný scénář: na spodní straně prvních rajčat se objeví tmavá, propadlá skvrna a majitel záhonu sáhne po osvědčeném triku, rozdrtí vaječné skořápky a zamíchá je do země kolem keříku. Rada zní logicky. Skořápky jsou plné vápníku, rajče vápník potřebuje, problém vyřešen. Jenže mezi „plné vápníku“ a „rajče z něj čerpá“ leží propast, kterou žádné drcení v ruce nepřekročí.
Uhličitan vápenatý, tedy totéž, z čeho je mletý vápenec, se v půdě rozpouští pomalu. Jak pomalu, ukázal polní pokus Iowa State University: výzkumníci sledovali účinek skořápek v horizontu 6, 18, 30, 42, 54, 66 a 78 měsíců po aplikaci. V prvním půlroce reagovaly skořápky pomaleji než běžné mleté vápno, protože jen 1-2 % jejich částic byla dostatečně jemná. Rajče přitom potřebuje rozpustný vápník v půdním roztoku během několika dnů od nasazení plodu, ne za půl roku.
Vápník se šíří s proudem vody do orgánů, které nejvíc odpařují, tedy do listů. Plody v tomto závodě prohrávají. Jakmile se vápník uloží v listech, do plodů se zpětně nepřesune. Poškozený plod proto nejde „vyléčit“, dá se jen zabránit poškození dalších.
Může zelenina vyvolat alergii?
Jak upozorňuje University of Wisconsin-Madison Extension, i půda s dostatečnou zásobou vápníku může produkovat plody s černáním, pokud je narušený vodní režim.
Klíčové je načasování. Podle University of Georgia má aplikace rozpustného vápníku začít už při kvetení a pokračovat do chvíle, kdy jsou plody velikosti asi 4 cm. Kdo čeká na první skvrnu, přichází pozdě, zachraňuje už jen další násadu.
Vyhodit je do koše by byla škoda. Skořápky mají své místo, jen ne pod rajčetem v červenci. Hodí se do kompostu, kde se rozkládají v kontaktu s kyselejším prostředím a mikroorganismy, a po měsících až letech obohatí výsledný substrát o vápník. Jako dlouhodobý vápenatý materiál pro kyselé půdy dávají smysl, pokud je namelete co nejjemněji. Pro akutní záchranu letní úrody jsou ale ve špatné formě a ve špatný čas.
Mýtus o skořápkách přežívá, protože stojí na třech pravdivých polovinách: skořápky opravdu obsahují hodně vápníku, v půdě se opravdu časem rozloží a černání pupků s vápníkem opravdu souvisí. Jenže mezi „obsahuje“ a „dodá včas“ je rozdíl šesti měsíců a jedné zničené úrody. Nejlevnější prevence přitom nestojí ani korunu: rovnoměrná zálivka, vrstva mulče a ruce pryč od kořenů. Rozpustný vápník od kvetení je pojistka.
Léčiva s obsahem vápníku mají mnohostranné využití, jejich potřeba a účinnost je doložena jak při prevenci, tak i v terapii osteoporózy, osteomalacie, Sudeckova syndromu a některých poruch metabolismu vápníku. Vaječné skořápky se jako přírodní zdroj přímo nabízejí. Svým složením a obsahem minerálů spolu s organickými složkami kopírují složení kostí člověka, což potvrzují studie dokazující dobrou biologickou dostupnost vápníku z vaječných skořápek.
historie a průmyslové využití kvašení
Pozitivem je, že přípravek neobsahuje žádné pomocné látky, a je tedy vhodný i pro pacienty trpící nesnášenlivostí laktózy nebo potravinovými alergiemi. Tento článek shrnuje základní farmakologické vlastnosti a oblast použití vaječných skořápek jako zdroje vápníku pro výrobu léčiv. Praškované vaječné skořápky, a to Biomin H, jsou indikované k léčbě a prevenci deficitu vápníku. Skořápky představují levné a ekologické řešení.
Skořápky propereme pod tekoucí vodou, na plechu v troubě je mírně upražíme a tak je nejen sterilizujeme, ale pražené skořápky zkřehnou a jdou lépe umlít, například v mlýnku na kávu. Drť pak prosejeme jemným sítem a prášek uložíme v dobře uzavřené lahvičce. Užíváme jej přímo, např. 3× denně na špičku nože a zapijeme nápojem. Prášek také můžeme smíchat s medem, užíváme 3× denně lžičku.
Skořápky se velmi dobře rozpouštějí v citronové šťávě nebo v kyselině citronové. Tento roztok se v těle vstřebá téměř okamžitě. Jemně mleté skořápky rovněž neutralizují přebytečnou kyselost v žaludku. Účinek je oproti jedlé sodě trvalý a bez škodlivých následků.
| Forma | Rychlost uvolňování Ca | Vhodnost pro akutní použití | Poznámka |
|---|---|---|---|
| Skořápky (nemleté) | velmi pomalá | ne | hodí se do kompostu, dlouhodobé zlepšení |
| Skořápky (jemně mleté) | pomalá až střední | omezeně | lepší biologická dostupnost, ale stále pomalejší než ledky |
| Ledek vápenatý | rychlá | ano | dodává rozpustný Ca a NO3− |
| Síran vápenatý (sádrovec) | střední | ano | neovlivňuje pH výrazně, vhodné pro předvýsadbu |
| Farmaceutický prášek ze skořápek | závisí na zpracování | pro výživu | dobrá biologická dostupnost při správné úpravě |
Experiment, při kterém je dokázáno, že oxid uhličitý je kyselinotvorný. Do zásaditého roztoku, který obsahuje fenolftalein, je vpraven oxid uhličitý. Oxid siřičitý s vodou tvoří kyselinu, její přítomnost můžeme prokázat lakmusovým papírkem. Nejvíce oxidu siřičitého se uvolňuje při spalování uhlí v elektrárnách, domácnostech, ale i ze spalovacích motorů automobilů.
Při spalování fosilních paliv vzniká oxid uhličitý, který se významným způsobem podílí na globálním oteplování. Jednou z možností omezení množství oxidu uhličitého v atmosféře je jeho skladování v zemské kůře. Vhodnými místy pro ukládání jsou hloubkové podzemní akvifery (kolektory), v nichž se může oxid uhličitý vázat a stabilizovat.
tags: #důkazová #reakce #uhličitanu #vápenatého #vaječná #skořápka
Copyright © pohodanovapec.cz
