Copyright © pohodanovapec.cz 
Diabetes - to je označení pro skupinu nemocí, které se vyznačují zejména zvýšenou hladinou krevního cukru. Za normálních okolností si organismus udržuje tuto hladinu (glykémii) v úzkém rozmezí, nalačno mezi 3,8 a 5,6 mmol/l. Po jídle může glykémie lehce stoupnout, ale neměla by přesáhnout hodnotu 7,8 mmol/l. O jasném diabetu hovoříme, když jsou hodnoty nalačno či po jídle vyšší než 11,1 mmol/l. Při mezních hodnotách se jedná o tzv. hlavní úlohu pro udržování glykémie má hormon inzulin, který se tvoří v tzv. beta-buňkách Langerhansových ostrůvků. Ty jsou rozptýleny v počtu asi 1 milion ve tkáni slinivky břišní.
Slinivka břišní (pancreas) má jasný úkol - vyrábí trávicí enzymy, které putují do tenkého střeva, umožňují trávit a následně vstřebávat živiny do organismu. Ve slinivce se tvoří také hormony, konkrétně v části zvané Langerhansovy ostrůvky. Západní medicína věnuje slinivce břišní pozornost většinou pouze v souvislosti s poruchou vstřebávání cukrů. Z hlediska tradiční čínské medicíny (TČM) se jedná o orgán číslo jedna, a slinivce je přiřazována důležitost kvůli inzulinu.
V Langerhansových ostrůvcích se nalézá několik typů ostrůvkových buněk (A-buňky, B-buňky, D-buňky a PP-buňky), které produkují hormony. Hormony inzulin a glukagon hrají zásadní roli při regulaci hladiny glukózy v krvi. Inzulin způsobuje, že se glukóza snadněji dostává do cílových tkání, hlavně do jater, svalů a tukové tkáně. Na povrchu buněk se váže na specifické receptory, které aktivují řadu nitrobuněčných procesů. Otevírají se kanály, kudy se dostává glukóza dovnitř buňky, ale současně se stimuluje také metabolismus lipidů, mastných kyselin a bílkovin.
Inzulin obecně vede k tomu, že se vytvářejí buněčné zásoby a tvoří nové bílkoviny. Je potřebný k normálnímu růstu jednotlivých buněk i celého organismu. V období mezi jídly inzulin brání tomu, aby se zásobní látky neuvolňovaly do krve zbytečně. Po jídle se hladina krevního cukru zvyšuje, inzulin se uvolní ve větším množství a spolu se vstřebanými živinami se dostává do jater, kde zajišťuje jejich zpracování.
Vzestup krevního cukru může být také zajištěn ze skladiště jater, když inzulin chybí či je jeho účinek oslaben. Při diabetu 1. typu postupně zanikají beta-buňky pankreatu a inzulin chybí, což vede k nárůstu glykémie. Při inzulinové rezistenci se inzulin tvoří, ale buňky na něj nereagují dostatečně; v těle se pak zvyšuje jeho sekrece jako kompenzace, až beta-buňky nestačí nároky zvládat.
proč zkusit břišní tanec pro zdraví
Krevní cukr je pro fungování organismu neustále důležitý a pro mozek představuje hlavní zdroj energie. Různé druhy sacharidů se ve střevě štěpí na glukózu, kterou je nutné s pomocí inzulinu okamžitě zpracovat, aby se v krvi nehromadila. Krevní cukr se ale může v těle přímo tvořit z jiných látek, což je důležité zejména mezi jídly.
Diabetes vzniká, pokud beta-buňky zaniknou, nejsou dostatečně funkční nebo jsou odstraněny. Nedostatek inzulinu vede k uvolňování zásob a metabolickému rozvratu, což způsobuje, že cukr hromadí v krvi. Při hladinách nad asi 10 mmol/l začnou ledviny propouštět glukózu do moči, a s glukózou bývá spojena i ztráta vody a elektrolytů, což může vést k dehydrataci a kolapsu.
Chrání-li se tělo před příliš nízkou hladinou cukru, uvolní se glukagon, případně adrenalin z dřeně nadledvin, které urychlují uvolňování glukózy z jaterního glykogenu. Přesto se hypoglykémie v praxi mohou vyskytnout zejména při nadměrné dávce inzulinu či při zvláštních situacích u pacientů s diabetem. Příznaky bývají vyvolány uvolněním stresového hormonu adrenalinu.
Diabetes se dělí na několik forem. Diabetes 1. typu vzniká autoimunitně, beta-buňky zanikají a inzulin chybí; často se projevuje již v dětství či mládí. Diabetes 2. typu je spojen s inzulinovou rezistencí a nadměrnou produkcí inzulinu, která postupně klesá, když tkáně ztrácejí citlivost. Gestační diabetes se objevuje během těhotenství a bývá podobný 2. typu. MODY diabetes je dědičná porucha vyvolaná mutacemi jednoho genu a tvoří kolem 3 % všech případů.
Nedostatečné léčený diabetes může vést k pozdním komplikacím, zejména cévám, nervům, ledvinám a očím. U diabetu 1. typu dlouhodobě vysoká glykémie a související metabolické poruchy jsou hlavními riziky. U diabetu 2. typu hraje roli inzulinová rezistence a postižení větších cév aterosklerózou. Prevence a léčba vyžaduje edukaci pacienta, pravidelné monitorování glykémií, cílenou terapii a prevenční opatření pro minimalizaci komplikací.
Základem léčby diabetu bývá zajištění inzulínu u typů, kde chybí, či zlepšení citlivosti tkání na inzulin u typu 2. Inzulín se podává intravenózně či subkutánně v různých režimech (rychle působící injekce před jídly a dlouhodobé podání během dne). Moderní technickou variantou je inzulinová pumpa. Kromě inzulinu existují perorální léky a jiné terapie, které zlepšují citlivost na inzulin, snižují vstřebávání sacharidů nebo podporují funkci zbývajících beta-buněk a vylučování glukózy do moči.
Ve vědeckém kontextu se zmiňuje výzkum českých vědců zaměřený na beta-buňky a mechanismy jejich reakce na změny hladiny cukru v krvi. Beta-buňky, které produkují inzulin, se musí přizpůsobovat nutričnímu stavu a reaktivní formy kyslíku zde hrají signální roli v udržení jejich zdraví. Tyto poznatky mohou přinést nové možnosti cílené léčby poruch funkce slinivky břišní.
TČM spojuje slinivku s energetickým systémem těla a s funkcí sleziny, která se podle jejich názorů podílí na řízení energie a trávení. Při podzimu se dle TČM ukládá energie, která pomáhá trávení bílkovin, tuků i sacharidů, a reguluje hladinu cukru v krvi. Doporučené jsou teplé čaje z meduňky, máty či heřmánku a sezónní potraviny, včetně vývarů, které posilují trávení a energii slinivky.
Praktické poznámky k výživě slinivky zahrnují omezení syrové stravy a upřednostňování teplých vývarů a stravy podporující trávení. Slinivka denně produkuje pankreatickou šťávu, která neutralizuje kyselou tráveninu ze žaludku a umožňuje enzymům fungovat optimálně v tenkém střevě.
Slinivka břišní se nachází u zadní stěny břišní dutiny, přímo za žaludkem, a dělí se na hlavu, tělo a ocas. Má tvar ploché hrušky a je uložena v kličce dvanáctníku. Z ní odvádějí vývody pankreatickou šťávu do dvanáctníku, kde enzymy začnou pracovat až po vstupu do tenkého střeva. Funkce vnitřní (endokrinní) a vnější (exokrinní) sekrece v slinivce spolu úzce souvisejí.
Hroznový cukr a horská turistika
Vnější sekrece tvoří pankreatickou šťávu obsahující enzymy pro štěpení bílkovin, tuků a sacharidů. Slinivka produkuje denně 1,2 až 3 litry pankreatické šťávy, která se aktivuje až v tenkém střevě.
Hlavními rizikovými faktory pro vznik diabetes jsou obezita a nedostatek pohybu. Prevence spočívá v zdravé životosprávě, která udržuje dobrou tkáňovou účinnost inzulinu. Cílená edukace pacienta, pravidelné monitorování glykémií, screening retinopatie a neuropatie a sledování ledvinné funkce jsou klíčové pro minimalizaci pozdních komplikací.
Pokud dojde k rozvoji diabetu, správná terapie zahrnuje léčbu zaměřenou na udržení krevní glukózy v blízkosti normálních hodnot a minimalizaci rizik hypoglykémií. Návod na dávkování inzulinu, případně i perorálních tablet, závisí na typu onemocnění a individuální reakci pacienta.
Copyright © pohodanovapec.cz
