Copyright © pohodanovapec.cz 
Demencí, která se vyznačuje úbytkem kognitivních funkcí, trpí celosvětově 47 milionů lidí. Alzheimerova choroba (AD) je nejčastější formou demence, progresivním a nevratným neurodegenerativním onemocněním s charakteristickým hromaděním amyloidních plaků a neurofibrilárních spletí v mozku. Mezi projevy AD patří ztráta paměti, problémy s řečí, pochopením informací, výkonem běžných činností, časovou a místní orientací a další.
Bylo prokázáno, že premorbidní stadium kognitivní poruchy je doprovázeno výraznou nerovnováhou ve složení střevního mikrobiomu, tzv. střevní dysbiózou. Jedno z těchto propojení probíhá na imunitní úrovni. U neurodegenerativních poruch často dochází k nadměrné aktivaci imunitního systému prostřednictvím škodlivin, které střevo zvýšeně propouští do těla přes narušenou střevní bariéru. Střevo je vybaveno vysokým počtem nervových buněk. Významný vliv na mozkovou činnost mají i neuroaktivní metabolity, produkty látkové přeměny střevní mikrobioty. Tyto metabolity jsou mikroorganismy uvolňované do střeva a oběhovým systémem se dostávají do mozku i dalších orgánů, jejichž zdraví a funkci mohou svými působky narušovat.
Je známo, že strava spolu s životním stylem významně ovlivňuje kvalitu střevního mikrobiomu. Zvýšený výskyt gramnegativních bakterií (např. z rodu Bacteroides) v mikrobiotě může vést ke zvýšené produkci prozánětlivých lipopolysacharidů (LPS) ve střevech. Ve studii na potkanech Zhan et al. (2016) zjistili, že LPS podporují tvorbu amyloidům podobných mozkových plaků. U pacientů s klinickými příznaky AD výsledky analýzy střevního mikrobiomu poukazují na snížený výskyt některých druhů bakterií z kmene Firmicutes s ochranným účinkem, např. Faecalibacterium prausnitzii. Studie Wu et al. (2021), provedené v Centru pro výzkum Alzheimerovy choroby, prokázaly významnou souvislost mezi dysbiózou a rozvojem AD. U pacientů s AD byly snížené početnosti některých „ochranných“ druhů bakterií, mj. z kmenů Firmicutes a Actinobacteria. Naopak byly zvýšené početnosti s rizikem AD spojených bakterií náležejících převážně k Proteobacteria a Bacteroidetes, a to úměrně stupni rozvoje AD. Detekce enterobakterií byla spojena s progresí AD, přičemž množství prozánětlivých proteobakterií korespondovalo s mírou postižení (od nulového záchytu u zdravých kontrol, přes vyšší u mírné kognitivní poruchy, až po vysoký záchyt ve stadiu demence). U nositelů mutace rs429358 v genu pro apolipoprotein E (ApoE), zvyšující riziko AD, byla zaznamenána dysbióza s typicky zvýšeným výskytem prozánětlivé bakterie z rodu Collinsella.
Strava zásadním způsobem ovlivňuje složení střevního mikrobiomu a celkové zdraví. Četné studie naznačují spojitost se stravovacími návyky i v případě AD. Pokud jsou nevhodné, mohou spolu se stárnutím a zánětlivými reakcemi spouštěnými dysbiózou přispívat také k patogenezi této choroby. Na snížení rizika rozvoje některých onemocnění má prokazatelný vliv středomořská strava. Výzkumníci upozorňují, že vysoká spotřeba živočišného masa je u určitých lidí silně spojena s rizikem ACH a že hladina cholesterolu v krvi je spojena s rizikem AD.
Středomořská strava, která se vyznačuje vysokým příjmem zeleniny, ovoce, obilovin, luštěnin a nenasycených mastných kyselin a nízkým příjmem masa, drůbeže a nasycených mastných kyselin, je známá tím, že snižuje riziko i úmrtnost s tím spojenou. Mnoho rostlinných potravin je bohatých na vitamíny, které se jako faktory podílejí na metabolismu homocysteinu. Nedostatek vitaminu B6, vitaminu B12 nebo kyseliny listové je spojen se zvýšenou hladinou homocysteinu, což zase zvyšuje riziko ACH. S ohledem na dopad stravy na ACH bylo odborníky na Mezinárodní konferenci o výživě a mozku v roce 2013 vytvořeno několik pokynů pro prevenci ACH. Spolehněte se na potravinové zdroje vitamínu E namísto doplňků. Mezi zdravé potraviny obsahující vitamín E patří ořechy, semena, celozrnné výrobky a listová zelenina.
Navzdory několika výhodám v prevenci ACH, některé studie vyvolaly otázku - „Je nebo není dodržování přísné vegetariánské/veganské stravy ve všech ohledech?“ V této souvislosti jedna studie zjistila, že konzumace pouze vegetariánské stravy snižuje kognitivní schopnosti ve srovnání s konzumací stravy, která zahrnuje ryby. Další nevýhodou vegetariánské/veganské stravy je, že taková strava postrádá omega-3 mastné kyseliny, včetně kyseliny alfa linolové, eikosapentaenové a dokosahexaenové, které jsou velmi důležité pro kognitivní vývoj.
Alzheimerova choroba (ACH) je chronické neurodegenerativní onemocnění charakterizované ztrátou paměti a dalších kognitivních funkcí. Je nejčastější příčinou demence u starší populace a celosvětově patří mezi hlavní příčiny úmrtí. Několik studií odhalilo, že kombinace genetických, enviromentálních faktorů a faktorů souvisejících se životním stylem spouští nástup a progresi ACH. Studie také naznačují, že vaskulární poruchy, jako je vysoký krevní tlak, srdeční onemocnění a mrtvice, stejně jako metabolické abnormality, jako je obezita a diabetes, jsou spojeny s patofyziologií ACH. Ukázalo se, že strava hraje důležitou roli v patogenezi ACH. Bylo zjištěno, že vysoká spotřeba živočišného masa je u určitých lidí silně spojena s rizikem ACH. Byla také prokázána souvislost mezi hladinou cholesterolu v krvi a rizikem ACH. Zjištěno bylo, že jedinci s vysokými hladinami cholesterolu v plazmě (³240 mg/dl) ve středním věku mají o 57% vyšší pravděpodobnost rozvoje ACH, ve srovnání s jedinci s nízkou hladinou cholesterolu v plazmě (>200 mg/dl).
Středomořská strava, která se vyznačuje vysokým příjmem zeleniny, ovoce, obilovin, luštěnin a nenasycených mastných kyselin a nízkým příjmem masa, drůbeže a nasycených mastných kyselin, je známá tím, že snižuje riziko i úmrtnost s tím spojenou. Mnoho rostlinných potravin je bohatých na vitamíny, které se jako faktory podílejí na metabolismu homocysteinu. Nedostatek vitaminu B6, vitaminu B12 nebo kyseliny listové je spojen se zvýšenou hladinou homocysteinu, což zase zvyšuje riziko ACH. S ohledem na dopad stravy na ACH bylo odborníky na Mezinárodní konferenci o výživě a mozku v roce 2013 vytvořeno několik pokynů pro prevenci ACH. Spolehněte se na potravinové zdroje vitamínu E namísto doplňků. Mezi zdravé potraviny obsahující vitamín E patří ořechy, semena, celozrnné výrobky a listová zelenina.
Další poznámky: Mikrobiom je soubor mikroorganismů osídlující organismus všech živočichů včetně člověka. Střevní mikrobiom je tvořen mikroorganismy žijícími v trávicím traktu. Každý člověk je osídlen miliardami mikroorganismů. Narušení rovnováhy mikrobiálního prostředí (dysbióza) je spojeno s celou řadou zdravotních problémů, např. Nedílnou součástí mateřského mléka jsou symbiotické mikroorganismy. Kojení dodává dítěti nejen optimální komplex živin. Je důležité také pro správné formování mikrobiomu.
Naše pracoviště Vám nabízí profesionální vyšetření střevního mikrobiomu spolu s moderními metodami léčby či možnost vzorek vlastního mikrobiomu preventivně zmrazit. Před analýzou střevního mikrobiomu probíhá odborná konzultace s lékařem. Základem je podrobná anamnéza. Podmínky odběru je potřeba dobře naplánovat. Pro rozbor Vašeho mikrobiomu obdržíte odběrovou sadu s přesným návodem k odběru a doručení vzorku do naší laboratoře. K analýze využíváme nejnovější sekvenační metody, tzv. Složení mikrobiomu lze podle závažnosti zdravotního stavu regulovat stravou, prebiotiky a probiotiky. V případě potřeby lze využít antibiotika, antimykotika, virostatika, antiparazitika.
Věk, nemoci, užívané léky, nevhodná životospráva, životní prostředí a přibývající množství toxických látek nevratně poškozují náš mikrobiom. Alzheimerova choroba (ACH) je chronické neurodegenerativní onemocnění charakterizované ztrátou paměti a dalších kognitivních funkcí. Je nejčastější/ příčinou demence u starší populace a celosvětově patří mezi hlavní příčiny úmrtí. Kombinace genetických, enviromentálních faktorů a faktorů souvisejících se životním stylem spouští nástup a progresi ACH. Studie také naznačují, že vaskulární poruchy, jako je vysoký krevní tlak, srdeční onemocnění a mrtvice, stejně jako metabolické abnormality, jako je obezita a diabetes, jsou spojeny s patofyziologií ACH. Ukázalo se, že strava hraje důležitou roli v patogenezi ACH.
Copyright © pohodanovapec.cz
