Copyright © pohodanovapec.cz 
Ačokča pochází z Jižní Ameriky, kde ji v Andách pěstovali Inkové. Je to jedna ze “ztracených plodin Inků“. Je obzvlášť vhodná pro permakulturní zahradu a pěstování bez chemie. Patří mezi takové druhy zeleniny, které při minimálním úsilí poskytnou maximální užitek. Plody se sklízejí nedozrálé v době, kdy ještě nemají tvrdá semena. U nás doma je pojídáme syrové nebo fermentované jako kvašáky. Semenaření: Naše semena ačokči nejsou hybridní, takže si je snadno můžete na zahrádce namnožit sami. Zralá semena jsou černá a mají fascinující bizarní tvar. Stačí je na podzim vydlabat z několika plodů, pečlivě vysušit a uložit do jara na chladném a suchém místě. Ne vždy semena stihnou dozrát. Plody jsou mezi listy maskované díky svému zelenému zbarvení a nemusí být na první pohled patrné. Pravidelná kontrola, rozhrnování porostu a sběr nezralých plodů jsou předpokladem kvalitní sklizně.
Představíme si ačokču, zázrak přírodní medicíny. Má plody podobné okurce a paprice a využít ji jde mnoha způsoby. Jak ji ale nejlépe pěstovat? Ačokča je rostlina původem z Jižní Ameriky. Konzumovat ji můžete syrovou a tím vám pomůže na vysoký tlak a snížení cholesterolu. Hodí se i pro cukrovkáře nebo při léčbě onemocnění dýchacích cest. Můžete ji také dusit a vařit.
Podívejte se na video, kde najdete úplně všechno: Jak si ji můžete vypěstovat i vy? Pěstování ačokči je poměrně jednoduché. Bude se jí dařit venku i uvnitř. Úplně nejlepší, co můžete udělat, je vybrat místo s dostatkem slunce a dobrou půdou. Má ráda kvalitní humózní a propustnou půdu a dostatečnou vláhu. Semena se vysévají v druhé polovině května. Zaléváme je od začátku, ale pozor na přemáčení! Přes léto nezapomínejte zalévat, aby rostlina dobře plodila.
Odolná rostlina, která přežije snad všechno! Jak už jsem nastínila výše, ačokča toho příliš nepotřebuje. Když ji budete zanedbávat, přestane plodit, ale velmi pravděpodobně dál poroste. Když jsem nedávno dostala od náruživého zahrádkáře Libora sáček plný světle zelených lusků s tajemným úsměvem, ať si z toho něco připravím, měla jsem za to, že jde o nějakou odrůdu paprik. Teprve po bližším zkoumání jsem se začala těšit, co z této exotické okurky z milým názvem ačokča, připravím. Musela jsem vycházet z velikosti plodů a teprve poté hledat způsoby jak ji připravit, jednoduše jsem ji zapekla se sýrem a byla více než lahodná.
Ačokča též korila nebo lidově paprikookurka je lahodná zelenina snoubící v sobě jemnou chuť okurky a šťavnatost papriky. Její původní domovinou je sice Střední Amerika, proto také její název ačočka je z prastarého jazyka peruánských Indiánů. Velmi dobře se jí daří i na našich zahrádkách. Lze jí pěstovat jak ve skleníku, nebo na zahrádce. Pěstuje se pro své nezralé plody a listy, které se používají jako zelenina. V Evropě je málo známá, vzhledem je podobná paprice a chutí okurce. Je známa též pod názvy divoká okurka, či mexická okurka. V syrovém stavu pomáhá proti cukrovce, snižuje cholesterol a vysoký krevní tlak. Používá se při léčbě respiračních chorob a preventivně působí proti ateroskleróze.
Toskánská italská polévka s fazolemi
Vejčité lusky mají v kuchyni všestranné použití. Plody lákají strávníky svou jemností a lahodnou chutí. Proto ja ačočka oblíbenou součástí teplé i studené kuchyně. Plody lze i nakládat společně s okurkami, cibulkami a karotkou do sladkokyselých nálevů nebo nakrájené na menší kousky sušit a přes zimu použít v kuchyni např. do zeleninových polévek. Malé plody mají za syrova hráškovou chuť, konzumují se celé. Lusky podélně rozkrojíme a vydlabeme. V misce smícháme gorgonzolu, strouhaný sýr a povolíme zakysanou smetanou. Vložíme do trouby, rozehřáté na 180°C, pět minut necháme rozehřát máslo a zalijeme trochou horké vody. Pečeme dalších dvacet minut.
Publikováno: Neděle, 13.08. Patočka, Milena Patočková Ačokča (Cyclanthera pedata) je liánovitá rostlina z rodu Cyclanthera z čeledi tykvovité, původem z Jižní Ameriky. Pěstuje se pro své nezralé plody a listy, které se používají jako zelenina. Její vejčité lusky mají v kuchyni všestranné použití a lze je konzumovat i syrové (Skalická et al., 2012). Zatímco v zemích jako je Mexiko nebo Peru se pěstuje ve velkém množství, v Evropě je skoro neznámá (Lira-Saade, 1995). Protože je vzhledem podobná paprice a chutí zase okurce, vžil se pro ní také název "paprikookurka" či "mexická okurka".
Květy jsou drobné, mají barvu od bílé, přes nažloutlou, až po nazelenalou, a rostou ve skupinách po deseti až dvaceti. Plody připomínají lusk, jsou dlouhé 10 až 20 cm, na konci s ostrým hrotem a nitřek plodu je po dozrání dutý. Plody se sklízí od konce července až do prvních mrazíků, nejvíce plodí v září. Pro konzumaci jsou vhodné plody o velikosti 3 až 8 cm, dokud jsou semena bílá a měkká. V zemích svého původu má ačokča nejen využití v kuchyni, ale také v lidové medicíně. V syrovém stavu je účinná proti cukrovce, snižuje cholesterol a vysoký krevní tlak. Používá se při léčbě respiračních chorob a preventivně působí proti ateroskleróze. Pro své nutriční hodnoty a nesporně příznivý účinek na zdraví se o ní hovoří jako o funkční potravině (Hyblerová, 2016).
Ačokča je zdrojem některých stopových biogenních prvků jako je mangan, měď, zinek nebo vanad. Z bioaktivních látek byly v rostlině nalezeny protizánětlivě účinné triterpenoidní saponiny, antioxidačně účinné flavonoidy a favonoidní glykosidy nebo fenolické látky snižující krevní tlak inhibicí ACE. Zralá semena ačokči obsahují několik polypeptidů, které účinkují jako inhibitory serinových proteáz a mohly by tak najít uplatnění v medicíně i v zemědělství při ochraně rostlin.
V Evropě je ačokča málo známá, vzhledem je podobná paprice a chutí okurce. Květy ačokči lákají pozorovatele a plody se používají jak čerstvé, tak i nakládané. Pro konzumaci jsou vhodné plody o velikosti 3-8 cm, dokud semena zůstávají bílá a měkká. Plody se sklízí od konce července až do prvních mrazíků, nejvíce plodí v září. V syrovém stavu pomáhá proti cukrovce, snižuje cholesterol a vysoký krevní tlak.
Plody lze dusit, vařit, nebo jíst syrové. Lze je i nakládat spolu s okurkami, cibulkami a karotkou do sladkokyselých nálevů. Mladé lusky se dají jíst celé, starší plody je potřeba vykrojit. Dříve než plody dorostou, lze je sklízet malé pro jemnou chuť a texturu.
| Stavba ačokči | Charakteristika |
|---|---|
| Domovina | Jižní Amerika (Peru, Mexiko) |
| Typ | Liána |
| Trvanlivost na záhonu | Dobrý tolerantní vůči podmínkám, vyžaduje prostor |
| Nejvhodnější velikost plodů | 3-8 cm |
V syrovém stavu pomáhá proti cukrovce, pomáhá snižovat cholesterol a krevní tlak. Plody připomínají zeleninu s jemnou chutí, kombinují chuť okurky a papriky. V Evropě zůstává relativně málo známá, nicméně své příznivce si nachází díky nenáročnosti na pěstování a širokému využití v kuchyni.
Copyright © pohodanovapec.cz
