Copyright © pohodanovapec.cz 
Každý den, kdy jíte víc masa, než doporučuje WHO, zvyšujete riziko rakoviny, infarktu a cukrovky - často aniž o tom víte. Pokud jste se rozhodli omezit maso, je důležité znát nejen motivaci, ale i praktické kroky, které vám pomohou změnu zvládnout dlouhodobě a bez rizika výživových deficitů.
Nejen životnímu prostředí, ale i našemu zdraví prospěje snížení živočišných produktů. Omezení živočišných produktů ve stravě je naopak spojeno s nižším rizikem těchto vážných onemocnění, jako jsou například onemocnění srdce a cév, obezita, cukrovka 2. typu nebo některé druhy nádorových onemocnění.
Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) a World Cancer Research Fund (WCRF) platí: červené maso (vepřové, hovězí, skopové) - max. 500 g vařeného masa týdně; zpracované maso - ideálně omezit na minimum nebo vynechat úplně. Dodržení těchto limitů a rozložení spotřeby masa snižuje riziko rakoviny tlustého střeva až o 30 % a výrazně snižuje pravděpodobnost infarktu a mrtvice.
Podle nejnovější zprávy panelu OSN pro změnu klimatu je pro boj proti globálnímu oteplování důležitá změna našich stravovacích návyků. Celosvětově patří zemědělství (intenzivní) mezi největší znečišťovatele životního prostředí a zároveň jde o jednoho z hlavních viníků globálního oteplování.
Maximální doporučení podle WHO/WCRF a shrnutí různých odborných stanovisk:
Sýry a obsah cukru: Co potřebujete vědět
Detailní návrh rozdělení (přibližně ročně / denně):
| Druh masa | Ročně (kg) | Průměr/den (g) |
|---|---|---|
| Vepřové | 15-20 | 40-55 |
| Hovězí | 10-15 | 30-40 |
| Drůbež | 20-25 | 55-70 |
| Ryby | 25-30 | 70-80 |
Podle tzv. planetární stravy EAT-Lancet by měl příjem masa a masných produktů odpovídat maximálně 60 g denně. Autorským týmem uvedený příjem masa odpovídá množství přibližně 60 g denně (konkrétně přibližně 12 g vepřového, 6,5 g hovězího a 40 g kuřecího masa za den). Současná spotřeba masa v České republice je však výrazně vyšší (3-4×), proto by mělo dojít k jejímu snížení a nahrazení kvalitními rostlinnými zdroji bílkovin.
Lidské tělo má 37 °C. Ryba je jediný druh masa, který se lidskému tělu při jeho teplotě tráví přirozeně snadno a nezatěžuje organismus tolik jako drůbež či červené maso. Ryby mají jemná vlákna, málo kolagenu, denaturace bílkovin při 40-50 °C → snadno stravitelné (1-2 h). Drůbež obsahuje více kolagenu, trávení 2-4 h. Červené maso má hustou svalovinu, denaturace při 60-70 °C → trávení 4-6 h a více.
Nižší teplota denaturace = jemnější maso = rychlejší a méně náročné trávení. Ryba tedy nezatěžuje trávení tak jako jiné druhy masa a poskytuje omega-3 mastné kyseliny, které jsou významné pro kardiovaskulární zdraví.
Fortifikace je již dlouhodobě ověřeným postupem, jak dodat určitý mikronutrient populaci bez negativních vedlejších účinků. Například fortifikace kuchyňské soli jódem vedla k vymizení kretenismu a zajistila dostatečnou jodovou saturaci. Podobně lze fortifikovat potraviny vitaminem B12, což usnadní přechod k rostlinné stravě bez rizika nedostatku.
Na co si dát pozor při výběru čokolády
V problematice vitaminu B12 je potřeba také zdůraznit, že tento mikronutrien nevyrábí zvířata, ani rostliny, ale bakterie. V dnešní době je potřeba tento vitamin suplementovat skrze krmivo i zvířatům. V některých zemích se vitamin B12 přidává do cereálií nebo rostlinných alternativ, a tak lze zajistit jeho přísun i při omezeném příjmu masa.
V konečném důsledku je řada studií založena na observačních datech, která mohou být zkreslená a neposkytují vždy pevný základ pro zásadní výživová doporučení. Nutriční epidemiologie je užitečným nástrojem pro generování hypotéz, nicméně její zjištění, nejsou-li dále potvrzena, neposkytují pevný základ pro tvorbu zdravotních politik.
Dostupné důkazy obecně naznačují, že intervence ve formě červeného masa nevedou jednoznačně ke zvýšení oxidativního stresu a zánětu in vivo a metaanalýzy randomizovaných klinických studií prokázaly, že konzumace masa nevede ke zhoršení kardiovaskulárních rizikových markerů. Je tedy zásadní posuzovat důkazy systematicky a nekonstruovat příčinné závěry pouze z observačních asociací.
Abychom podpořili veřejné zdraví, zajistili lidstvu dostatek živin a současně zabránili suchu a problémům s úrodou, které ohrožují množství potravin a cenu potravin, je potřeba spotřebu masa snížit. I to je důvod, proč i retailové řetězce zvyšují podíl rostlinných zdrojů bílkovin - luštěnin a alternativ masa.
Spotřeba masa v České republice je násobně vyšší než navrhovaná doporučení (běžná porce masa k obědu má přibližně 150 g). Podle výzkumu Ipsos preferuje stravu s vyloučením či omezením masa 10 % populace; úplně bez masa se stravuje 4 % Čechů. Do budoucna chce více rostlinných produktů zařadit 28 % Čechů, přičemž mladí lidé jsou alternativním způsobům stravování více otevřeni.
Jak zvládnout dyspepsii po letní hostině
Tip pro orientaci: pokud se chcete přiblížit doporučením WHO a WCRF, držte se max. 500 g červeného masa týdně, omezte zpracované maso na minimum, zařaďte ryby 2-3× týdně a zbytek bílkovin nahrazujte luštěninami, ořechy a kvalitními rostlinnými alternativami. Čím víc se přiblížíte doporučením, tím nižší máte riziko vážných nemocí.
Než začnete, ujasněte si motivaci; postupujte pomalu; učte se a plánujte; využívejte fortifikované a obohacené potraviny či doplňky tam, kde je to nutné; a nezapomeňte, že malé kroky vedou k trvalým změnám. Redukce příjmu masa může tělu evidentně prospět, pokud je provedena rozumně a s ohledem na dostatek všech potřebných živin.
Copyright © pohodanovapec.cz
