Copyright © pohodanovapec.cz 
Potravinovou alergií trpí kolem 4 % populace, z toho 3 % dospělých a 8 % dětí. Vedle potravinové alergie, při které je aktivován obranný systém organismu, dochází také k jiným nežádoucím reakcím na potraviny, při kterých však není obranný systém aktivován, a se kterými je potravinová alergie zaměňována. Projevy potravinové alergie zahrnují velké spektrum symptomů, které se projevují na kůži, v trávicím traktu, v dýchacích cestách a v srdečně‑žilním systému.
U malých dětí se často nachází alergie na bílkoviny kravského mléka a vejce; u kojenců a batolat bývá ABKM nejčastější, u dětí s atopickým ekzémem bývá na prvním místě alergie na vejce a až na druhém kravské mléko. Ale i u dospělých a starších dětí se potravinové alergie mohou projevovat různě, včetně orálního alergického syndromu (OAS), kdy postižení pálí a svědí ústní dutina a někdy hrdlo.
V našem rámci se nejčastějšími alergeny na maso bývají bílkoviny (proteiny) masa, u některých jedinců pak i specifické cukry, například alfa‑gal (galaktóza‑ alfa‑1,3‑galaktóza) spojené se syndromem alfa‑gal. Kachní maso patří do drůbežího masa a v literatuře se uvádí, že alergie na drůbeží maso může mít speciální mechanizmy a někdy i zkřížené reakce s vejcem, kravským mlékem či jinými proteiny.
U některých pacientů se může objevit zpožděná reakce po konzumaci masa - u alfa‑gal syndromu bývá nástup příznaků 3-6 hodin po požití, někdy i déle. Příznaky se mohou objevit na kůži, sliznicích, v trávicím traktu i v dýchacích cestách; závažné reakce vyžadují okamžitou lékařskou pomoc a v případě anafylaxe se používá adrenalinem autoinjektor.
Do diagnostiky se zahrnují podrobný anamnestický rozhovor, kožní prick testy, krevní testy na specifické IgE protilátky a v některých případech i orální potravinový provokační test (provokační test), který je zlatým standardem, prováděný pod dohledem lékaře.
Jedinou účinnou terapeutickou možností je vynechání příčinného potravinového alergenu z jídelníčku včetně zkřížených alergenů. Předmětem výzkumu je imunoterapie, která by mohla navodit toleranci k vyloučené potravině. U dětí je potřeba postupovat opatrně, vyhýbat se zbytečným dietám bez potvrzené diagnózy a využít odborné vyšetření.
Ve vztahu k kachnímu masu platí základní zásady:
Prevence vzniku potravinových alergií obecně je komplexní. Kojení do 4-6 měsíců, pozdější zavedení různých potravin včetně potenciálních alergenů s mírně postupným rozšiřováním spektra může podporovat toleranci imunitního systému. Při podezření na kachní maso jako alergen je důležité spolupracovat s alergologem a dietologem - vyvinout jednotlivá eliminační pravidla a upravit jídelníček tak, aby byly zachovány nutriční potřeby.
V případě zvířecí stravy existují obdobné principy: eliminační dieta, případně hypoalergenní krmiva, případně monoproteinové diety pro psy a kočky; u lidí se v článku rozebírá i aspekt alergií na kožní a environmentální alergeny a jejich souvislost s potravinovými alergiemi.
Mezi obecné zásady patří důsledné čtení složení potravin, opatrnost při konzumaci v restauracích a při nákupech, a včasná reakce na podezření na alergickou reakci. U dětí je třeba zvláštní péče o bezpečnost potravin a pravidelné konzultace s odborníky.
Copyright © pohodanovapec.cz
