Copyright © pohodanovapec.cz 
Příběh Kamenné vily, která stojí na rohu ulice U Kamenné vily a Bulharská, začíná ještě před druhou světovou válkou a pokračuje složitým vývojem až do současnosti. Stavba byla navržena v novorenesančním duchu významným pardubickým architektem a stavitelem Božou Dvořákem na popud svého přítele, biskupa Josefa Doubravy, který chtěl své letní, relaxační sídlo vyzdobit částmi svých sbírek. Dokončení vily se však bohužel dožila až první polovina 20. století a práce na ní probíhaly dlouho, protože válka stavbu přerušila.
Práce na Kamenné vile započaly ještě před 2. světovou válkou, v roce 1913. Válečné události ale stavbu přerušily, a to až do první poloviny 20. let. Po válce pardubická městská rada vydala nařízení, aby prostory vily mohli užívat lidé bez možnosti bydlení. Proti tomu se stavitel Dvořák ohradil, ale marně. Přestože Kamenná vila ještě nebyla stavebně dokončená, v roce 1921 proběhla kolaudace. V roce 1922 dům koupil J. Růžička, nájemníci byli vystěhováni až o sedm let později. V roce 1930 byla pojmenována ulice U Kamenné vily. Až do roku 1995 dům vlastnila Markéta Růžičková.
Fasáda Kamenné vily vyniká neomítaným lomovým zdivem, kombinovaným s terakotovým ostěním oken a pásem se čtverci z červené pálené hlíny. Na spolupráci s bohatou reliéfní výzdobou se podílel akademický sochař Miloslav Baše, zeť Božy Dvořáka. Dům má mohutný kubusový tvar a kryje ho valbová střecha; dominantou severní strany je atypické okno zdobené dvěma reliéfy: Smrtí hrající na housle a okřídleným lvem, symbolem sv. Marka. Skleněná vitráž v schodišti s motivem Madony s Ježíškem byla navržena Mikolášem Alešem, přítelem Boži Dvořáka, který s ním spolupracoval na několika projektech.
Dalšími opečovávanými postavami zdobícími fasádu jsou sv. Václav v prvním patře, sv. František a sv. Jeroným na různých nárožích, spolu s mytologickými bytostmi, jako je okřídlený kůň Pegas. V zahradní části se objevuje i reliéfní dekorace a plastiky, které dotvářejí bohatou výzdobu. Vitrážové okno schodiště doplňuje výzdobu Kamenné vily a má motiv Madony s Ježíškem.
Boža Dvořák (Bohumír Jindřich Dvořák) se narodil v roce 1864 a působil nejprve v Praze, posléze se natrvalo usadil v Pardubicích. Pracoval jako konzervátor císařského památkového úřadu a staral se o památky v Pardubicích, Poličce, Lanškrouně, Vysokém Mýtě a Litomyšle. Do jeho portfolia patří přístavba předsíně chrámu sv. Bartoloměje v Pardubicích a další opravářské práce na památkách v regionu. S malířem Mikolášem Alšem spolupracoval na několika projektech a jeho partnerství s Bašem a Amortem zajišťovalo plastickou výzdobu Dvořákových realizací.
Další součástí jeho odkazu je spolupráce s architektonicky významnými projekty z období meziválečného období a jeho činnost jako malíře v oblasti dostihů. FOIBOS BOOKS a další vydavatelství připomínají i období, kdy se funkcionální architektura ve středoevropském prostoru stala nosnou linií, a Kamenná vila je jedním z nejvýznamnějších příkladů meziválečné pardubické architektury.
Kamenná vila je symbolem bohaté reliéfní výzdoby, která kombinuje lidové řemeslo s uměleckou architekturou, a to v kontextu tehdejšího spirituálního i kulturního života Pardubic. Reliéf Smrt hrající na housle a okřídlený lev - symbol sv. Marka - odkazují na duchovní a heraldickou symboliku, která byla pro architekta i autora sochařské výzdoby důležitá. Dům zůstává dodnes významnou ukázkou novorenesančního a historizujícího stylu s mohutným kubovým tvarem a výraznou texturou lomového zdiva.
Současná poznámka o objektu: Kamenná vila nadále fascinuje historiky architektury nejen pro svou bohatou výzdobu, ale i pro vývoj osudu objektu v průběhu 20. století a jeho role v městské památkové správě. Dům sloužil jako sídlo i pro komerční potřeby a v různých obdobích nahradil původní obytné prostory jiným využitím, což ukazuje na proměnu funkcí vily v čase.
Nejvýznamnější stručný kontext poskytují materiály o architektuře pardubického regionu a o díle Boži Dvořáka, spolu s komentáři o sochařské práci Miloslava Baše a Mikoláše Aleše. Publikační projekty FOIBOS BOOKS a další edice se věnují meziválečné architektuře a kulturním památkám, což doplňuje ucelený obraz Kamenné vily v Pardubicích.
| Element výzdoby | Autor/zdroj | Poznámka |
|---|---|---|
| Stěnové reliéfy: Smrt hrající na housle | Miloslav Baše | Dominantní motiv severní fasády |
| Okřídlený lev | Miloslav Baše | Symbol sv. Marka |
| Vitrážové okno u schodiště | Mikoláš Aleš | Motiv Madony s Ježíškem |
Copyright © pohodanovapec.cz
