Nakládání do soli je prastarou metodou konzervace potravin. Konzervování solí je jeden z nejstarších způsobů, jak uchovat potraviny. Už třeba jen proto, že díky uskladnění potravin do skleniček aspoň ušetříme místo v mrazáku. Nemáte-li k dispozici mrazák, anebo je naopak přeplněný, a vy nevíte, co s přebytky ze zahrádky, zkuste metodu dřívějších hospodyněk. Již naše babičky věděly, že naložit si zeleninu či ovoce na zimu se vyplatí. Dnes si sice můžeme pro čerstvou mrkev zajít do obchodu kdykoliv, přesto se i tak vyplatí mít doma připravenou železnou zásobu potravin na horší časy.
A co je vlastně podstatou konzervace solí? Sůl odebírá z potravin vodu a tím vlastně vysouší prostředí, kde by se jinak množily mikroorganismy. Aby sůl fungovala jako konzervant, je třeba, aby tvořila aspoň 20 % celkového obsahu naložené směsi. Vzhledem k tomu, že je pak tato směs hodně slaná, nepoužívá se samostatně, ale jako přídavek do různých pokrmů na zvýraznění chuti. Sůl musí být proto čistá a suchá.
Snítky kopru opláchneme, obereme ze stonků části s lístky a ty nasekáme. Na 1 kg kopru použijeme 20 dkg soli. Promícháme a napěchujeme do uzavíratelné sklenice.
U kořenové zeleniny postupujeme obdobně: omyjeme ji, očistíme a nakrájíme na kostičky. Nakrájenou zeleninu vsypeme do mísy, na 1 kg mrkve a petržele použijeme 30 dkg soli. Směs pečlivě promícháme, nejlépe rukama.
Budete potřebovat: 1 kg mrkve, 300 g petržele, 300 g celeru (bulvy), 200 g cibule a česnek podle chuti a 500 g soli. Zeleninu důkladně pomelte v ručním mlýnku nebo ji nastrouhejte. Elektrický sekáček raději nepoužívejte, rozmixoval by zeleninu na kaši. Namletou směs pak smíchejte se solí a napěchujte do důkladně vymytých vysterilizovaných zavařovaček. Uzavřete a uložte někam do chladu. Takto zakonzervovaná směs vydrží až dva roky.
Zdravé stravování s nakládanou zeleninou
Do hrnce dáme vodu, sůl, ocet, cukr, koření (nové koření, šalvěj, estragon) a přivedeme k varu. Do dobře vymyté sklenice přendáme povařenou zeleninu, mírně upěchujeme a zalijeme nálevem. Ještě teplou zeleninu vložíme do zálivky a necháme marinovat a vychladnout. Takto připravená zelenina je určena k přímé spotřebě, neskladuje se.
Někdo neváhá nazvat tuhle směs připravenou v sušičce jako zeleninový vývar v prášku a já se vůbec nedivím. Sušení je totiž velmi efektivní způsob, jak zásoby zpracovat a nemít jimi přitom zaplněný každý kout: zkrátka nasušená je zelenina skladná a lehká. Přidat můžete i pórek, žampiony nebo nějakou speciálně vaši oblíbenou surovinu, klidně i nějakou bylinku.
Kdo má doma sušičku, ví, že na podzim se prostě nezastaví. Kromě výše zmíněného zeleninového vývaru v prášku si v ní (nejen) z kořenové zeleniny můžete připravit také domácí zeleninové chipsy, z mrkve a petržele jsou opravdu famózní. A když je vyšperkujete třeba ještě bylinkovou solí, máte epesní a přitom víceméně zdravé mlsání i k tomu nejdelšímu filmu.
| Surovina | Poměr soli |
|---|---|
| Kopr | 20 dkg soli na 1 kg |
| Mrkev a petržel (směs) | 30 dkg soli na 1 kg |
| Směs (1 kg mrkve, 300 g petržele, 300 g celeru, 200 g cibule) | 500 g soli (celkem) |
Takto připravená zelenina oceníte nejen v zimě, ale kdykoliv, kdy budete mít málo času nebo nebudete mít čerstvou zeleninu po ruce. Pokud máte navíc zeleninu k dispozici ze zahrádky nebo od nějakého farmáře, takový polotovar vás vyjde levněji a hlavně budete vědět, co jste do něj dali.