Kořenová zelenina a její vegetační doba
Kořenová zelenina je v kuchyni nepostradatelná. Patří k nejstarším druhům zeleniny a využívá se pro svou podzemní část rostliny, u některých druhů se využívá i nať. Mezi nejoblíbenější patří mrkev, petržel, ředkvičky, celer a další.
Většina pěstitelů ponechává výsev kořenové zeleniny na jaro, avšak podzimní výsev umožňuje časnější sklizně v následujícím roce. Při podzimním výsevu je důležité provádět jej v závislosti na půdních podmínkách, aby osivo nevyklíčilo před zimou, ale až časně zjara.
Výhoda podzimního setí spočívá v možnosti vyplavení inhibičních látek, které především osivo petržele obsahuje. Tyto látky jsou mnohdy příčinou špatného klíčení osiva na jaře, především pak v období sucha. Katalogy starých semenářských firem dokonce doporučují výsev kořenové zeleniny na sníh.
Jak správně vysévat mrkev a petržel? 🥕🌱 #garden #mrkev #petrzel #zahrada #vysev #zahradnizachranari
Jak na výsev mrkve a petržele
Při výsevu mrkve a petržele je důležitá volba pozemku, odrůdy a hustota výsevu. Příliš husté výsevy vedou ke sklizni nekvalitních, niťovitých, pokroucených a škůdci poškozených kořenů.
Doporučení pro výsev:
Zdravé stravování s nakládanou zeleninou
- Meziřádková vzdálenost: 25 - 30 cm (pro pohodlnou okopávku)
- Množství osiva: cca 0,5 g na čtvereční metr
- Promíchání osiva s dvojnásobným množstvím suchého jemného písku pro správný výsevek
- Hloubka výsevu: asi 0,5 cm, řádky po zahrnutí přimáčknout
- Jednotit rostlinky na vzdálenost minimálně 5 cm od sebe (pokud je výsev příliš hustý)
Stejně jako ostatní kořenová zelenina nesnáší mrkev ani petržel půdu vyhnojenou čerstvým chlévským hnojem. Půda nesmí být ani kyselá, mrkev dává přednost neutrální půdní reakci. Tato zelenina je také citlivá na čerstvé vápnění, takže se vyplatí vápnění k předplodině, ale pouze tehdy, jestliže hodnota pH je nižší než 6,5.
Důležitý je hodně hluboko zrytý pozemek, na mělkých půdách dochází k deformacím kořenů. Ke stejnému jevu dochází také na půdách kamenitých. Nejsou vhodné ani půdy se sklonem k tvorbě škraloupu. V horších půdních podmínkách se proto osvědčuje výsev do hrůbků.
Mrkev, ale i petržel roste nejlépe na záhřevných, lehkých půdách s vysokým obsahem organické hmoty. Na nich se také nejdříve sklízí. Na těžkých půdách se pomaleji vyvíjejí především rané odrůdy mrkve, které zde dosahují sklizňové zralosti později.
Mrkev nemá zvláštní nároky na předplodinu. Neměla by se však vysévat po celeru a sama po sobě.
Pro podzimní výsevy volte odrůdy s krátkou a středně dlouhou vegetační dobou, tedy karotku. Označení karotka patří všem raným mrkvím bez ohledu na tvar kořene.
Využití kořenové zeleniny v kuchyni
Rozhodně se vyplatí vybírat vhodnou odrůdu ve specializovaných prodejnách, kde si můžeme nechat poradit a vybrat semena podle půdního typu, stanoviště a možnosti dalšího skladování. Sortiment odrůd mrkví i petržele je u nás velmi široký a určitě je z čeho vybrat.
Petržel vyséváme do záhonu brzy na jaře, v době, kdy je ještě půda dostatečně vlhká. Nedostatečná zálivka by v době klíčení způsobila vyschnutí semen. Semena se sází do hloubky 0,5-1 cm, klíčení trvá 2-4 týdny. Vhodná půda je dobře a hluboko propracovaná, vlhká, lehká a humózní.
Petrželi se daří dobře na slunečném nebo polostinném stanovišti. Rostliny jednotíme do řádků cca 30 cm od sebe. Petržel se nehnojí chlévským hnojem z důvodu vysokého obsahu dusíku. Místo něj se používá jiný zahradní odpad.
Kořeny se sklízí od září do listopadu a ukládají se do suché a chladné místnosti, např. do písku nebo přepravky, která zajistí dostatečné proudění vzduchu.
Doporučené odrůdy kořenové zeleniny
Mrkev
- Knota F1: Velmi kvalitní odrůda vhodná k jarnímu polnímu pěstování i pro rychlení. Určená je pro přímý konzum, konzervaci i pro krátkodobé skladování. Vytváří středně dlouhý válcovitý kořen s tupým zakončením. Vyséváme co nejdřív na jaře, s možností i podzimního výsevu. Výsev lze opakovat až do poloviny července pro podzimní sklizeň. Vegetační doba je 100 - 110 dní. Doporučený spon 20-25 x 5 cm.
- Charisma F1: Nová a vyhledávaná odrůda pro univerzální použití. Oranžově červená, intenzivně vybarvená dužina má jemnou chuť a vyšší obsah beta karotenu. Ceněna je především pro vynikající skladovatelnost. Vytváří kratší kořen.
- Darina: Vhodná pro přímý konzum, kuchyňskou úpravu, konzervaci a z pozdních výsevů i pro skladování. Rostlina má střední vzrůst se vzpřímenými listy. Hlava kořene nezelená a nemá ani antokyanové zbarvení. Barva dřeně a korové části je stejně intenzivně červená. Kořen je dlouhý až velmi dlouhý válcovitý s polotupým až tupým zakončením. Vyniká dobrým zdravotním stavem a velmi dobrou skladovatelností. Odrůda je velmi sladká a proto oblíbená především u dětí.
- Rondo: Kulatá odrůda s vegetační dobou 75 dní. Určena pro přímý konzum vzhledem k jemné sladké chuti a křehkosti.
- Sylva F1: Výnosná poloraná karotka pro letní až podzimní pěstování. Je vhodná pro přímý konzum i průmyslové zpracování, dále pro rané sklizně do svazků. Z pozdních výsevů je vhodná i pro skladování. Vytváří atraktivní dlouhé, tenké válcovité tupě zakončené kořeny s pěkným vnitřním vybarvením a úzkou dřeňovou částí. Odrůda je odolná také k praskání kořenů a antokyanovému zbarvení hlavy.
- Cidera: Je pozdní odrůdou mrkve.
Petržel
- Konika a Alba: Obě odrůdy mají výrazně kónický kořen a lze je pěstovat i v těžších půdách, kde se pěstování starších odrůd s dlouhým kořenem příliš nedaří. Tvoří sice kratší kořeny, jsou však velice aromatické a dobře se skladují.
- Astra, Kudrnka, Festival či Fest: Osvědčují se odrůdy naťové petržele.
Ředkvičky
- Sora: Má krásné červené plody, které jsou velmi chutné. Tato odrůda roste velmi rychle. Plody této ředkvičky jsou červené, kulaté a větší než ostatní druhy. Chuť je lehce kořenitá a velmi chutná. Odolává nemocem i škůdcům.
- Parat: Se pěstuje pro své plody, jimiž jsou červené ředkvičky. Kulovité bulvy obsahují vysoké množství vitamínů.
- Zlata: Je poloraná žlutá odrůda pro jarní a podzimní polní pěstování. Listy se používají vařené jako špenát do salátů.
- Viola: Je odrůda určená především pro celoroční polní pěstování. Dužnina je bílá, jemná, s příjemnou ředkvičkovou chutí.
Další odrůdy kořenové zeleniny:
- Ředkev černá setá: Odrůda určená pro podzimní sklizeň. Tato odrůda ředkve se dá využívat i k léčebným metodám.
- BIO Ředkev Laurin: Má 25 cm dlouhé kořeny, jejichž slupka a dužina je bílá.
- Ředkev Blue Candle F1: Patří mezi asijské daikony a na první pohled zaujme netradiční, modrofialovou slupkou.
- Vodnice kulatá červenobílá: Je hybridní odrůda vodnice asijského typu.
- Tuřín Gowrie: Kořeny jsou sladké, křehké a lahodné.
- Celer řapíkatý Merlin: Vyniká vysokým výnosem a je ideální pro letní až podzimní sklizně.
- BIO Celer Tall Utah: Je středně vysoká odrůda řapíkatého celeru s tmavě zelenými stonky.
- Celer Nuget: Je raná odrůda s řapíky bílé barvy. Výhodou této odrůdy je, že nevybíhá do květů.
Rady pro pěstování kořenové zeleniny
- Mrkev i petržel jsou dvouleté rostliny, v prvním roce vytváří kořen, ve druhém pak květ a následně semena.
- Mrkev patří mezi nejpěstovanější zeleniny, obsahuje vitamín B1, B2, PP, provitamín A a mnoho minerálních látek. Jako všechny zeleniny je nejhodnotnější v syrovém stavu.
- V období intenzivního růstu se vyplatí omezit zálivku, aby nedošlo vlivem nadměrného množství k pukání kořenů. To může být mnohdy vyvoláno i náhlým přechodem z letního suššího počasí do vlhkého podzimu.
- Červivění mrkve, největší bolest pěstitelů, způsobuje pochmurnatka mrkvová. Kořeny znehodnocené jejími larvami jsou hořké a nedají se dlouho skladovat.
| Zelenina | Doporučení |
|---|---|
| Mrkev | Omezit zálivku v období intenzivního růstu. |
| Petržel | Vysévat brzy na jaře do vlhké půdy. |
