Štiplavost, která člověku vhání slzy do očí - to je jedna z typických vlastností kořenové zeleniny zvané křen, která je v Česku velmi oblíbená, ať už jako příloha ke klobáse či ovaru, v zelném salátu, nebo jako hlavní surovina v křenové omáčce. Ale křen není jen pikantní lahůdka. Má dlouhou historii využívání i pro jeho úžasné léčivé vlastnosti. Můžete z něj připravit sirup proti kašli, křenové mléko proti astmatu nebo třeba mazání či křenovou placku na bolavé nebo revmatické klouby.
Křen selský (Armoracia rusticana) je vytrvalá rostlina, jejíž kořen se využívá jak v kulinářské oblasti, tak k léčbě různých potíží. Domovinou křenu je východní a severní Evropa a Středomoří. U nás se pěstuje už od 12. století.
V Evropě se křen tradičně používal k léčbě dny, ledvinových kamenů, astmatu a infekcí močového měchýře. Kromě toho je křen uváděn jako prostředek proti bolestem spojeným s revmatismem, bolestem hlavy a pro snížení krevního tlaku. Díky svým vlastnostem podporujícím krevní oběh a zahřívajícím pokožku je nastrouhaný křen známý také jako domácí lék na ztuhlé nebo namožené svaly.
Mezi důležité látky v křenu patří vitamin C, kterého je v křenu dvakrát více než v citrusových plodech, vitaminy B2, B2, B5, PP, kyselina listová, vápník, hořčík, draslík a síra. Křen obsahuje také flavonoidy, například quercetin. Tyto sloučeniny mají antioxidační a protizánětlivé vlastnosti, jež podporují zdraví a přispívají k prevenci civilizačních chorob. Za typickou štiplavou vůní a pálivou chutí křenu stojí sinigrin, hořčičné silice a glykosidy.
Podle řecké mytologie řekla věštkyně z Delfské věštírny Apollonovi, že křen má cenu zlata.
Ačkoli někteří z nás konzumují křen jen příležitostně, jako k uzenému masu nebo například na silvestra, kdy se podává k čočce s ovarem, měl by v našem jídelníčku figurovat častěji. Křenu jsou také připisovány pozitivní účinky na imunitní systém díky obsaženému vitamínu C, který zároveň podporuje normální funkci nervové soustavy a dále má schopnost tlumit známky únavy a vyčerpání. Nelze opominout i množství obsažených minerálů od železa, hořčíku, draslíku, vápníku až po fosfor.
Štiplavý zázrak ale umí mnohem víc než jen podpořit imunitu - kromě zmíněného nachlazení léčí i záněty močových cest, neboť má močopudné účinky. Křen podporuje také trávení a doporučuje se po léčbě antibiotiky, kdy napomáhá přirozenému obnovení střevní mikroflóry.
Stejně jako každá plodina, i křen má své kontraindikace. Užívat se nesmí při průjmu či při chronických obtížích s ledvinami a zapovězen je také lidem, kteří trpí žaludečními nebo dvanácterníkovými vředy.
Pokud půjdete do obchodu, nebo na trh, můžete si koupit křen jako takový, ale dostanete ho i už nastrouhaný. V obchodech ho můžete koupit v průměru za 149,90 Kč/kg. Za křen z ekofarmy pak zaplatíte i 229 Kč/kg. Jestli dáváte přednost křeníku, koupíte sklenici o velikost 130 g zhruba za 45 korun. V Kauflandu najdete v akci Křen smetanový K-Classic. Jeho 185gramové balení vyjde na 16,90 Kč.
Z křenu si můžete připravit hned několik dobrot.
Rychlý recept na křenovou pomazánku
Moc dobrá a rychlá pomazánka, kterou prostě musíš zkusit 🤩. Je to křenová pomazánka s mrkví a tvarohem. Křen má silné antibakteriální účinky a krásně pročišťuje dýchací cesty.
Křen můžete využít i jako lék a připravit si z něj sirupy, tinktury či obklady.
Recept je velmi jednoduchý - jednu lžíci nastrouhaného křenu smícháme se třemi lžícemi medu a jednu čajovou lžičku směsi pak užíváme 3× denně.
Křenová placka se používá nejen při zápalu plic, ale také jako obklad na revmatická kolena či jiná bolavá místa.
Osvědčeným pomocníkem je křenová placka - přikládáme ji na oblast hrudníku při průduškových a plicních onemocněních: nastrouháme cca 20 dkg syrových brambor, vymačkáme vodu, přidáme 4 lžíce nastrouhaného křenu (poměr brambor a křenu by měl být 1:1), smícháme a utvoříme placku. Místo namažeme nesoleným sádlem a dáme na něj plátno nebo utěrku. Na látku položíme křenovou placku, přikryjeme ručníkem a necháme 20-30 min působit. Místo se začne pěkně prohřívat, kůže pod obkladem zčervená. Opakovat proceduru smíme až po zblednutí, tj. asi za dva dny. Vedle zánětů dolních cest dýchacích pomáhá obklad z křenové placky také při omrzlinách, bolestech kloubů, ischiasu nebo ústřelu.