Copyright © pohodanovapec.cz 
Pohádku mládí si pamatuje asi úplně každý. A každý ji miloval. Jenže klasickou krupicovou kaši nelze podávat úplně malinkým dětem, jelikož zažívání dětí několik měsíců starých není ještě na to připraveno.
Krupice, kravské mléko a bílý cukr je dost silné kafe i pro dospělého, natož pro bříško děťátka. Většina dnešních rodičů dostávala kdysi už pár týdnů po narození z láhve řídkou krupicovou kaši, pokud možno řádně oslazenou řepným cukrem. To byla většinou příliš silná „káva“ i pro starší děti. Pamatujete, jak ve filmu S tebou mě baví svět desetiměsíční Matýsek proplakal půl noci poté, co mu Július Satinský v roli emancipovaného otce připravil „betonovou kaši“? Krupička se dnes už pro nejmenší děti většinou nepoužívá právě kvůli bolestem bříška, které po ní - a také po kombinaci s neupraveným kravským mlékem a bílým cukrem - mnoho dětí trápily.
To nejlepší, nejkomplexnější a nejšetrnější, čím můžeme naplnit bříška našich nejmenších, je bez diskuze mateřské mléko. Příroda ho chytře vybavila vším, co tělo malého miminka potřebuje. Je pro něj nejen zdrojem živin a tekutin, ale také ho do jisté míry chrání a pomáhá jeho organismu vyrovnávat se s „nástrahami světa“, do kterého vstupuje. Dobře prospívající děti nepotřebují nejméně do ukončeného 6. měsíce věku žádné další příkrmy.
Doba, kdy zavést dětem do stravy další potraviny je individuální. Jako orientační body se uvádí např. fakt, že děťátko už vypije kolem 1 litru mléka za den, že dosáhne určité váhy, že se na nové potraviny těší a projevuje viditelný zájem a např. u dětí, které nemohly být kojeny a jsou krmeny umělým mlékem to bývá dříve (někdy už kolem 5. měsíce). Při rozhodování o zavedení příkrmů někdy maminky zaměňují přirozené projevy jejich půlročního miminka, které už nespinká tak tvrdě a v noci se tudíž častěji budí, za hlad. Přibližně okolo ukončeného 6. měsíce vývoje děťátka tedy začínáme s přikrmováním.
Pokud mluvíme o lepku ve stravě, přístup k jeho zařazování do jídelníčku nejmenších dětí se v poslední době zcela přehodnotil a podle oficiálních doporučení se má dětem lepek (tedy lepková potravina) přidávat do stravy v malém množství už ve 4. měsíci věku. Určitě jste už zaslechla doporučení, že pro snížení rizika vzniku pozdější alergie je dobré začít s potravinami obsahujícími lepek v době tzv. imunologického okna, tedy v období mezi 4. až 6. měsícem věku dítěte.
Krupičná kaše podle Dagmar Patrasové
Ovšem tento názor rozhodně není všeobecně sdílen. Jednotlivá doporučení o zavedení lepku se tedy evidentně výrazně liší. Některá dokonce hlásají zavést lepek až po dosažení jednoho roku. Možná právě proto se obiloviny ve věku prvních příkrmů řeší. Určitě se v tom dá vyznat - někteří odborníci doporučují zavést lepek v rámci imunologického okna, jiní raději až po šestém měsíci nebo dokonce později.
První kaše by měly být bez lepku. První kaše by neměly lepek obsahovat vůbec nebo jen jeho malou dávku, aby dětské trávení nedostalo velký šok. V žádném případě nezačínejte s proslulou krupičnou kaší. Obsahuje velkou dávku lepku, která může třeba i do půlhodinky od pozření u dítěte způsobit velké bolení bříška či další nepříjemnosti. Raději pro první obilné příkrmy sáhněte třeba po bílé rýži, která je velice lehce stravitelná a výživná.
Začněte ideálně s kaší vyrobenou pouze z jedné obiloviny a nejlépe bez lepku - tedy s kaší rýžovou, jáhlovou, kukuřičnou nebo pohankovou. Pokud je vaše děťátko snese bez potíží, můžete později začít zkoušet i kaše s lepkem nebo jejich různé kombinace. První setkání s obilovinou: kdy přijde onen den, kdy podstrčíte své ratolesti první obilovinu, je na vás. Možným vodítkem je i zájem ze strany dítěte o jiné potraviny, než je mateřské či umělé mléko.
Krupicová kaše nepatří mezi top nejhodnotnější obiloviny a naopak dokonce vede žebříček těch nejzbytečnějších. Krupicová kaše může být ponechána ve stravě dítěte, aby se jednoduše zpestřilo menu, ale ne častěji než jednou za dva týdny. Krupici lze již zařadit do dětské stravy, ale pouze v minimálním množství a ne více než 1krát týdně.
Pediatři doporučují zavádět krupicovou kaši do doplňkových potravin nejdříve ve věku 8 měsíců, nejlépe v roce. Moderní taktika doplňkového krmení nezahrnuje zavádění kaše do stravy dítěte před 6. měsícem. Krupicová kaše, která neobsahuje sůl, zařadíme do jídelníčku dítěte nejlépe ve druhé... (poznámka: v původních zdrojích se uvádí druhá polovina prvního roku).
krupicová kaše z vody bez mléka
Jedna nebo dvě porce krupice za měsíc nejsou nebezpečné, ale seznamování miminka s krupicovou kaší je lepší odložit. Krupička se dnes už pro nejmenší děti většinou nepoužívá právě kvůli bolestem bříška. Krupicová kaše samozřejmě není ani zdaleka zbytečná. Je to úžasný dietní produkt. Otázkou jen je, jestli se to dá dát i malým dětem.
Kaše pro kojence jsou obohaceny o vitamíny a minerální látky, jsou zdrojem vlákniny a protože obsahují sacharidy, jsou skvělým zdrojem energie. Kojenecké kaše určené nejmenším dětem od ukončeného 4. měsíce, mají velmi jemnou strukturu, bez hrudek; pro starší děti, které už umí kousat, mohou být v kaších větší kousky, třeba ovoce.
Instantní kaše jsou oblíbené pro rychlou přípravu a hygienické balení. Nabídka instantních kaší, které šetří čas při přípravě, se v posledních letech rozrostla. Máte tak na výběr jáhlové, rýžové či vícezrnné kaše, které stačí smíchat jen s horkou tekutinou, vodou či mlékem. A na světě je výživná večeře či svačina.
Pokud ale zrovna necestujete a máte dost času, můžete svému potomkovi připravit i čerstvou kaši vlastní výroby. Rýži nebo spařené jáhly propláchněte vodou, nasypte do trojnásobného množství kojeneckého mléka a na mírném plameni pozvolna vařte, dokud se obilovina nerozvaří, podle potřeby případně dolijte mléko. Do hotové kaše je možné rozmačkat banán nebo jiné ovoce.
Každou novou surovinu přidáváme vždy jednotlivě a několik dní pozorujeme reakci děťátka, abychom mohli snáze identifikovat nějaké problémy. U dětí s alergickou anamnézou a u atopiků je lepší podávat kaše bez složek, které by jejich citlivý organismus mohly podráždit. Zejména se jedná o citrusové plody, oříšky, kakao či čokoládu.
Postup přípravy krupicové kaše
U alergických dětí jsou k dostání i mléčné kaše, v nichž je obsaženo hypoalergenní sušené mléko, jejich výběr je ale lepší konzultovat s pediatrem a první dávku odzkoušet raději v menším množství. Některé výrobky určené pro nejmenší obsahují složky, které se do jídelníčku kojence nehodí - jde zejména o řepný cukr nebo třeba čokoládu. Vždy je proto nutné pečlivě přečíst složení konkrétního produktu.
Jedna nebo dvě porce krupice za měsíc nejsou nebezpečné, ale seznamování miminka s krupicovou kaší je lepší odložit. Krupicová kaše může být do jídelníčku zavedena později - pediatři doporučují zavádět krupicovou kaši do doplňkových potravin nejdříve ve věku 8 měsíců, nejlépe v roce. Moderní taktika doplňkového krmení nezahrnuje zavádění kaše do stravy dítěte před 6. měsícem.
Pokud tedy zvažujete krupicovou kaši, volte raději její řídkou formu a podávejte ji spíše ojediněle. Pokud vaše dítě již dobře snáší jiné obiloviny, zeleninu a ovoce, může být krupice jedním z doplňkových jídel, avšak s opatrností a sledováním případných trávicích potíží.
| Druh kaše / obiloviny | Doporučený věk | Poznámka |
|---|---|---|
| Rýžová, jáhlová, pohanková | od ukončeného 4.-6. měsíce | první bezlepkové volby, jemná struktura |
| Oves, špalda (obsahují lepek) | po zavedení bezlepkových, obvykle kolem 6. měsíce | zavádět opatrně, dle rodinné anamnézy |
| Krupicová kaše | nejdříve 8 měsíců, ideálně až rok | vysoký obsah lepku, podávat ojediněle |
Každé dítě je originál, sledujte jeho signály a v případě pochybností konzultujte postup zavádění kaší s pediatrem. Preferujte klidné a pozvolné zavádění nových chutí a textur, respektujte individuální potřeby a tempo vašeho děťátka.
tags: #kdy #zavádět #krupicovou #kaši #do #jídelníčku
Copyright © pohodanovapec.cz
