Copyright © pohodanovapec.cz 
Divoké slepice se oddělují samy, nebo je to lidský konstrukt pro pohodlí/maximalizaci přežití kuřat? Příběhy, jak slepice na měsíc zmizí a pak přijde s kuřaty znám (ale vrtá mi v hlavě, zda to je pud, nebo reakce na to, ze ze snaskoveho hnízda ji vejce mizí. Díky. Nejsem si ale jistá, jestli jsem našla odpovědi - jak by to udělala slepice sama, kdyby si mohla vybrat. Díky.
Pokud v hejnu objevíte kvočnu, je dobré ji oddělit. Má to několik praktických důvodů. Pokud ji chcete tak je dobré ji dát na místo kde bude sedět a později po vylíhnutí i pobývat s kuřaty. Aby kvočna dobře seděla je potřeba ji nechat rozsedět a v hejně je to špatné. Zbytečně zahřívá vajíčka které během dne snesou jiné slepice a kdyby pak měla už podložené vejce, mohli by jí tam podnášet anebo vyhánět z hnízda.
Nechte ji vybrat klidné místo na hnízdění a případně ji přemístěte až večer, kdy bývá unavená a lépe na nové prostředí zvyklá.
Do hnízda vložte několik podkladů (prázdná vejce nebo „podkladky“), abyste zjistili, zda kvočna skutečně kvoká a zůstane na hnízdě 24 hodin.
Jestliže kvočna kvoká, můžete začít s nasazováním násadových vajec. Maximální počet vajec závisí na velikosti kvočny a na velikosti vajec; obecně 12-19 vajec, ale bohatě stačí i méně, např. 10-12.
Vejce nasazujte večer, nejlépe po setmění, a zajistěte, aby kvočna nebyla rušena ostatními slepicemi.
Ověřujte, že kvočna má přístup k potravě a vodě; krmte ji vedle hnízda, aby se vyvarovala znečištění vajec.
Kvočna, která kvoká, má zvýšenou teplotu těla. Teplota v hnízdě kolísá mezi 33 °C a 39 °C. Kvočna vejce obrací zobákem, aby se vyrovnal rozdíl teplot mezi horní a spodní stranou vejce. Vejce uprostřed hnízda bývají teplejší než ta po obvodu. Občas dochází k rozbití některých vajec; tyto vajíčka je nutné co nejdříve odstranit a zbytek vajec omýt ve vlažné vodě, osušit a rychle podložit zpět pod kvočnu. Pokud je stelivo vlhké, vyměňte ho za suché, aby nedošlo k podchlazení zárodků.
Hnízdo pro kvočny by mělo být na rovině a vystláno senem. Pokud chcete kvočnu přemístit, ponechte ji po setmění v novém místě a její výstupní otvor zajistěte na noc. Maximální počet vajec pod kvočnou je 12-19, podle velikosti plemene; stačí i 10-12 vajec.
Pod kvočnu podkládejte vejce, která chcete, aby se z nich vylíhla kuřata. Nejprve ponechte 24 hodin s podkladkami, a teprve potom doplňte násadová vejce, ze kterých chcete vychovat mláďata. Kvočna by měla dostávat potravu a vodu - krmte ji vedle hnízda a sledujte její pitný a krmný režim. Pokud kvočna zasedla na vejce, je vhodné po večerech zkusit drobnou manipulaci s podkládkami, aby si kvočna zvykla na tento režim.
Rizika a benefity konzumace hmyzu
Kuřata se líhnou zhruba 21. den po nasazení vajec. Po vylíhnutí vyžadují teplé a chráněné prostředí; kvočna poskytuje teplo a ochranu, zatímco mláďata se učí klovat a přijímat potravu po 24-48 hodinách po vylíhnutí. Jako první krmení lze nabídnout směs z natvrdo uvařených vajec s nastrouhaným tvrdým chlebem, případně kopřivy a obilný šrot. Dále se postupně přechází na speciální krmné směsi pro kuřata (K1, K2 aj.).
Druhý den po vylíhnutí se mláďata s kvočnou přesunou do zastřešené voliéry s písečným výběhem a dřevěným budníkem. Mláďata vyžadují suché prostředí a postupné snižování teploty zhruba na 18-20 °C během několika týdnů. V prvních dnech je vhodné voliéru vyložit prkny a zajistit ochranu před vlhkostí a predátory.
Ne každá slepice má mateřské pudy; pokud vás baví číst články a průvodce o odchovu, věnujte pozornost tomu, zda vybraná kvočna má sklon k sedění a kvokání. Ideální kvočnou bývá slepice, která sama z vaječných podkladů vyrostla a byla schopna dodržet pravidla při líhnutí a vývoji mláďat. U lehčích plemen byla kvokavost často potlačena šlechtěním na vysokou produkci vajec, u středních a těžkých plemen zůstává silnější pud kvokavosti.
Pokud máte více slepic a chcete podložit vejce různých plemen, je vhodné volit kvočny, které jsou geneticky disponovány k vyvádění kuřat. Krůty a některé jiné druhy drůbeže bývají používané jako kvočny pro jiné druhy mláďat. Počet vajec a způsob jejich rozložení závisí na velikosti kvočny a velikosti vajec - slepice mohou obsedět až 19 vajec, ale pro většinu kvočen stačí 10-12 vajec.
Pokud slepice nechtějí sedět na vejcích, můžete nejprve nechat pod kvočnou 7-10 podkladek a zjistit, zda bude pokračovat v sedění.
Nechte je sedět v klidu, nerušené, ideálně v odlehlém hnízdě, a vyhněte se rušivým vlivům zbytku hejna.
Proti šikanujícím ostatním slepicím snižte rušení a zvažte trvalé oddělení kvočny s podkladkami, pokud hnízdo není klidné.
Uvědomte si, že kvočna nemusí být zrovna dvouletá, a může mít různou míru mláďat; u některých plemen bývá tendence k nízké snášce a nízké kvokavosti.
Je-li kvočna již sedící s vejci, můžete ji po zajištění místa přesunout do klidné voliéry, kde bude mít vyhřívaný prostor a dostatek světla pro péči o kuřata. Pokud se ukáže, že kvočna nechtěla sedět na vejcích, můžete ji nechat ve hnízdě s podkladkami a pozorovat, zda začne kvokat; teprve poté nasazujte násadová vejce.
Někdy se stane, že kvočka vyhazuje některá vejce nebo rozbije některá, což je obvykle z důvodu nestability prostředí, špatného tvaru věnců nebo nedostatečné teploty. V takových případech lze zkontrolovat vejce a vyřadit ta poškozená, doplnit vaječnou skořápku vápníkem a zajistit suché prostředí.
Vyberte klidné místo pro hnízdo a připravte ho s trochou sena.
Rozdělte hejno a oddělte kvočnu od ostatních slepic, pokud to bude nutné.
Pod kvočnu umístěte podkladky a sledujte, zda kvočna zůstane 24 hodin na hnízdě.
Pokud ano, doplňte násadová vejce (max 12-19), a kontrolujte její pitný režim a krmení.
Po nasazení sledujte, zda kvočna udržuje teplotu 33-39 °C a zda vejce jsou pravidelně otáčena.
Po 6-8 dnech prosvětlete vejce baterkou, abyste zjistili, která jsou oplodněná.
Kuřata se obvykle líhnou po 21 dnech; po vylíhnutí je důležité je rychle vybavit teplou voliérou a zajistit krmivo a vodu.
Počet vajec, která lze pod kvočnu nasadit, se liší podle druhu drůbeže; tabulka uvedená v textu ukazuje orientační rozpětí pro různé druhy (vejce kvočnaslepičíkrůtíhusíkachníslepice 12-19; krůta 20-30; husa 11-17; kachna 9-13; perlička 13-19). Vždy je však nutné řídit se velikostí kvočny a velikostí vajec, aby se zajišťovalo rovnoměrné teplo a aby žádná vejce nevypadla z hnízda.
Líhnutí pod kvočnou je přirozenější proces a často zajišťuje lepší péči o mláďata; zároveň však vyžaduje trpělivost a správné prostředí. Líhnutí v líhni si vyžaduje speciální podmínky, včetně teploty, vlhkosti a kontrole kvality vajec. Pokud se rozhodnete pro umělé líhnutí, mějte na paměti, že většina mateřských instinktů u slepic, které vyrostly v líhních, nemusí být plně vyvinuta.
Na závěr se hodí připomenout, že klíčové je vybrat vhodné plemeno s dostatečným mateřským pudem a zajistit klidné prostředí, vhodné hnízdo a dostatek potravy a vody pro kvočnu i mláďata. Líhnutí pod kvočnou má své výhody i nevýhody, ale při správném přístupu můžete dosáhnout spolehlivého odchovu mláďat a pevného vztahu mezi matkou a potomstvem.
Copyright © pohodanovapec.cz
