Kyselá i neutuchající chemie v kuchyni se při kynutí pečiva projevuje činností kvasnic, uvolňováním oxidu uhličitého a vzniku dalších vedlejších produktů. U dýchání ( aerobní respirace) za přítomnosti vzdušného kyslíku dochází k oxidačním procesům, které vedou k vysokému energetickému zisku, avšak v těstě s nadbytkem cukru se tato cesta neprojeví jako hlavní; jakmile je kyslík limitující, fermentace se stává preferovanou cestou.
Rovnice zjednodušeně shrnuje jednu z možností, jak kvasinková buňka pracuje s cukrem: C6H12O6 + 6O2 + 38ADP + 38PO4^3- → 6CO2 + 6H2O + 38ATP. Vysoký energetický zisk si vyžaduje značnou investici do syntézy a údržby enzymů, a proto v nadbytku cukru a při omezeném přísunu kyslíku kvasinky volí nižší energeticky výhodnou cestu - lihové kvašení.
Fermentační rovnice ukazují, že alkoholové kvašení má produkci etanolu a oxidu uhličitého: C6H12O6 + 2ADP + 2PO4^3- → 2C2H5OH + 2CO2 + 2ATP. Plynitvorné produkty (CO2 a etanol) se při vyšších teplotách mohou odpařovat či zkypřovat těsto, přičemž objem vzniklých plynů výrazně překračuje původní objem cukru.
Oxid uhličitý produkují kvasnice a droždí, které při kvašení uvolňují plyny, jež se v lepku zachycují a drží, čímž těsto nabývá na objemu. V těstě vznikají bublinky CO2, které způsobují kypření a lehčí strukturu.
Socíslina amonu (NH4)2CO3 se rozkládá při teplotě na NH3, H2O a CO2, což přispívá k kypření a současně dává poznatky o čpavkové vůni v některých pečivech. Oxid uhličitý i amoniak jsou plyny, které se rozpínají a kypří těsto; čpavek pak během pečení odchází.
Rychlé preclíky: recept krok za krokem
V případě „cukrářského droždí“ amonium má s klasickým droždím jen plynotvornost; fermentační procesy zajišťují uvolnění CO2 a některé vedlejší produkty (např. alkoholy, organické kyseliny, aldehydy, estery), které přispívají k charakteristické chuti a vůni kynutého pečiva.
Pro co nejkvalitnější kvásek je důležité teplé místo, cukr, trocha tekutiny a důkladně rozžmolené droždí; důkladné hnětení rozprostře kvasnice rovnoměrně po těstu. Lepek tvoří síť proteinů, která zadržuje CO2 a umožňuje efektivní kynutí.
Je důležité respektovat rozdíl mezi prvními a druhými kynutími, jejichž doba se pohybuje od 30 minut po několik hodin, v závislosti na teplotě a množství droždí. Při pečení je nutné zajistit správnou teplotu trouby a, pokud je třeba, i vlhké prostředí pro zvlhčení těsta.
Kypřicí prášky na bázi vinné kyseliny a dvojuhličitanu sodnatého (dvojuhličitan sodný) uvolňují CO2 a často zanechávají ve výsledku kuchyňskou sůl; v některých variantách lze použít kyselý fosforečnan vápenatý spolu s chloridem draselným a dalšími látkami k dosažení uvolnění CO2 bez fosforečnanů. Pekařské droždí (kvasnice) tak zůstává hlavním zdrojem CO2 a tepla v procesu kynutí, zatímco chemické kypřovadla slouží jako rychlá náhrada a usnadnění práce.
Nyní víme, že kyslík v těstě není vždy dostupný a že za nižšího kyslíku dominuje alkoholové kvašení; to je důležité pro pochopení rozdílů mezi pečivem pečeným z kvásku, sušeného droždí a chemických kypridel.