Rozhodujete-li se podle data spotřeby uvedeném na obalu, pak nevolíte tu nejlepší cestu. Data na obalech jsou totiž založena na hrubém odhadu, kdy je potravina v té nejlepší kvalitě. To však neznamená, že je po vypršení této lhůty jídlo na vyhození. Jak ale poznat, kdy jídlo můžeme sníst a kdy už rozhodně ne?
Jedním z nejdůležitějších je, že datum minimální trvanlivosti není to samé jako datum spotřeby. Potraviny po datu minimální trvanlivosti můžete sníst, pokud jste je skladovali tak, jak je uvedeno na obalu, a obal není poškozen. „Data minimální trvanlivosti na potravinách se týkají spíše kvality potravin než jejich bezpečnosti," říká Janilyn Hutchingsová, potravinářská vědkyně a certifikovaná odbornice na bezpečnost potravin. Naproti tomu experti říkají: Potraviny po uplynutí data spotřeby už ani neotevírejte a rovnou je hoďte do koše. Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) totiž uvádí, že datum spotřeby na výrobcích se týká bezpečnosti.
Důležitým ukazatelem, který nám napoví, zda je potravina ještě stále k jídlu, jsou naše smysly. Obzvlášť čich a zrak nás mohou ušetřit nepříjemností, nastalých po konzumaci zkaženého jídla. „Vždy pozorně sledujte potraviny, které nevypadají, nevoní nebo nechutnají správně, a okamžitě je vyhoďte. Bez ohledu na datum na etiketě,“ varuje dr. Nepsaným pravidlem je, že datum minimální trvanlivosti se může u některých potravin „nerespektovat“.
Dobré vejce poznáte jednoduchým experimentem, k němuž je zapotřebí pouze miska s vodou. Vejce mají na povrchu miniaturní dírky, díky čemuž se postupem času začíná mezi skořápkou a vnitřkem vejce hromadit vzduch. Čím starší vejce, tím víc vzduchu. Pokud je však tato bublina natolik velká, že vajíčko plave v misce s vodou, pak už si na vejci pravděpodobně nepochutnáte.
Díky živým jogurtovým bakteriím, které působí jako konzervant, není nutné jogurty vyhazovat striktně po vypršení data spotřeby. Problém ale nastává, když jogurtové kultury umírají a jogurt se začíná kazit. Jak to poznáme? Před otevřením by nás na nevhodnou svačinku mohlo podle mlékárny upozornit nepřirozeně vypouklé víčko a po otevření pak silnější vrstva tekutiny, občas doprovázená počínající plísní. Jiným výstražným signálem může být sraženina na dně kelímku.
Využití sójové omáčky Kikkoman v kuchyni
Kazí-li se mléko, mění se jeho konzistence, chuť a vůně. Mléčná kyselina začíná produkovat bakterie a mléko zkysne. Bez nutnosti ochutnat pak zkyslé mléko poznáme podle malých či větších hrudek, které v tom čerstvém nikdy neplavou.
Pokud jde o sýr, musíme brát v potaz jeho vlhkost. Čím měkčí a vlhčí, tím rychleji se kazí. Jednoznačným signálem je pak moment, když je sýr cítit po kyselém mléku. Pokud se plíseň objeví na měkkých sýrech, jako je Cottage nebo tavený sýr, odpusťte si je. To samé platí pro sýr strouhaný a krájený. Zato tvrdší sýry díky své hustotě vydrží daleko víc.
Zkažené hovězí maso bezpečně poznáte podle nepříjemného zápachu a slizkého, lepkavého povrchu. Naopak změny v jeho barvě nemusí podle Amerického ministerstva zemědělství nutně znamenat, že je maso na vyhození. Maso ze starších zvířat bude tmavší, jelikož se s věkem zvyšuje hladina myoglobinu. Mnoho lidí může vystrašit zbarvení do hněda až šeda, které se může objevit na místech bez dostatku kyslíku - tato drobná vada na kráse nemá na kvalitu vliv a po přístupu kyslíku se vzhled upraví.
Zkažené hovězí maso poznáte: slizký a lepkavý povrch, výrazný zápach, z masa vytéká příliš mnoho tekutiny; černá, šedivá nebo zelená barva značí závadu. Zdravé hovězí má červenou barvu.
U vepřového masa platí podobné zásady: správná barva je sytě růžová, jiné zbarvení je varovné. U kuřecího masa je častým signálem zkažení silný nepříjemný zápach; čerstvé kuřecí má světlou, mírně růžovou barvu. Mleté maso ve vakuovém balení kontrolujte podle data spotřeby a barvu v celém objemu balení.
Obecně platí, že čerstvé ryby bychom měli zkonzumovat do 36 hodin od nákupu. Když ryba zapáchá intenzivněji než obvykle a na jejím povrchu se vytvoří kluzká a lepkavá vrstva, pak ji určitě nejezte.
Blížící se deadline u zelené zeleniny poznáme ve chvíli, kdy začne žloutnout. Ne u všech druhů však žlutá barva znamená, že je vše ztraceno. Například u řapíkatého celeru stačí zbarvenou část odřezat a zbytek vzkřísit tak, že ho na 10 až 15 minut namočíme do ledové vody. Pokud ovoce začíná být rozbředlé nebo moučné, je to pravděpodobně znamení, že byste si tuto svačinku měli odpustit. Mezi další výstražné signály u ovoce patří extrémní ztráta barvy, nepříjemný zápach nebo zkrabacená slupka, která se odlupuje.
I malá plíseň na chlebu značí, že byste z něj neměli sníst už ani krajíc, a to i v případě, kdy na zbytku chleba plíseň není. Proč? V chlebu se nachází tisíce vzduchových komůrek, což způsobuje, že se plíseň snadno rozšíří po celém bochníku. Naopak s chlebem, který je okoralý, tvrdý nebo suchý, nemusí být nutně amen. Plíseň potřebuje k růstu vlhkost, takže suchý chléb můžeme dál konzumovat nebo ho použít na výrobu strouhanky, chlebových krutonů, noků nebo do sladké buchty.
Ačkoliv jsou uzeniny tepelně opracované, i ony mohou být napadeny bakteriemi. Ať už se jedná o šunku nebo salám, lepkavou vrstvu na povrchu a podivný zápach by určitě mít neměly. Nezapomeňte, že nakrájené uzeniny přímo z řeznictví by měly být zkonzumovány do tří dnů.
Jakmile má hummus nakyslou chuť, pryč s ním. U olivového oleje: dobrý olivový olej by měl být stejně chutný a voňavý jako olivy, z nichž byl vyroben. Ucítíte-li sebemenší náznak pachu podobnému motorovému oleji nebo lepidlu, pak vězte, že nejlepší radou je olej už pro přípravu jídel dál nepoužívat.
Myslíte si, že suché granule vydrží věčně? I když nejde o čerstvé maso, granule podléhají zkáze stejně jako jiné potraviny. Otevřený pytel by měl pes sníst ideálně do 1-2 měsíců. Po této době, i když granule vypadají dobře, nutriční hodnota klesá a riziko žluknutí prudce roste. Žluklý tuk často voní připomínkou voskovek, plastelíny nebo ředidla. Zelenkavé nebo černé skvrny jsou jasné varování. Požádejte někoho jiného, ať přičichne, pokud si nejste jistí.
Předcházet zkažení masa můžete už při nákupu. Vybírejte maso u ověřených prodejců. Při výběru je důležité promyslet si množství. Kupujte jen tolik, kolik opravdu spotřebujete, aby se maso zbytečně nekazilo. Čerstvé maso, které nespotřebujete před datem spotřeby, vždy uložte do mrazáku. Maso, které plánujete zkonzumovat v nejbližších dnech, rozdělte na porce a uložte do lednice. Dodržujte doporučenou dobu skladování - například drůbeží maso by nemělo být v lednici déle než 48 hodin.
Maso, které plánujete použít, by mělo být vždy tepelně upravené. Ujistěte se, že je dostatečně uvařené, propečené nebo usmažené - nedopečený řízek může být zdrojem nebezpečných bakterií. Nikdy nepřekračujte datum spotřeby ani dobu skladování uvedenou na obalu.
Jakmile už je maso jednou zkažené, nedá se spotřebovat. Nejlepším (i když stále ne ideálním) řešením je zkažené maso neprodyšně uzavřít v sáčku a vyhodit do popelnice na komunální odpad. I v popelnici je vhodné vyhozené maso zasypat popelem nebo třeba kočičím stelivem, aby se zápach nešířil dál. Vyhýbejte se vyhazování do bioodpadu, pokud to místní pravidla nezakazují, protože zpracovatelská firma živočišné produkty často nepřijímá.
Mezi nejčastější patogeny ve zkaženém mase patří Escherichia coli (E. coli) a Salmonella. E. coli způsobuje těžké průjmy, zvracení a malátnost. Salmonella vyvolává salmonelózu s podobnými příznaky. V extrémních případech mohou být komplikace vážné, včetně dehydratace a potřeby lékařské péče. Botulismus, způsobený Clostridium botulinum, je vzácný, ale velmi nebezpečný: produkuje neurotoxin, který může být fatální.
Mít doma zásobu potravin, které se jen tak nezkazí, je praktické a uklidňující. Mezi ty největší držáky patří především rýže, luštěniny, těstoviny, konzervy, ovesné vločky nebo sušené maso. Při správném skladování vám mohou vydržet dlouhé roky, některé dokonce i desítky let.
Klíčem k maximální trvanlivosti je dodržování několika jednoduchých pravidel. Potraviny uchovávejte v suchu, temnu a ve vzduchotěsných obalech při co nejstabilnější, ideálně nízké teplotě. Pravidelně kontrolujte, zda nejsou obaly porušené a zda potraviny s vyšším obsahem tuku, jako jsou ořechy či celozrnná mouka, nežluknou. Jediným způsobem, jak eventuálně můžete prodloužit „trvanlivost“, je zmrazení. Nehodí se to ovšem vždycky a u všech potravin a nezajistí to stoprocentní bezpečnost. Musíte také počítat s tím, že po rozmrazení nemusí potraviny chutnat stejně.
| Potravina | Datum | Co kontrolovat |
|---|---|---|
| Jogurt | Po datu min. trv. | Vypouklé víčko, tekutina, plíseň, sraženina |
| Vejce | Po datu spotřeby | Plave v misce s vodou → vyhodit |
| Maso (kuře) | Po datu spotřeby | Silný zápach, slizký povrch → vyhodit |
| Chléb | Po datu | Plíseň → vyhodit celý bochník |
| Sušené luštěniny, rýže | Po datu min. trv. | Suché, bez hmyzu → lze použít |
Stačí si jen zapamatovat několik základních pravidel. Skládejte potraviny do lednice tak, aby nejčerstvější suroviny zabíraly místo vzadu a ty, které je nutné brzy sníst, si nechejte na očích. Při pochybnostech raději potravinu vyhoďte - zdraví je na prvním místě. Projekt Zachraň jídlo uvádí, že mnohé potraviny lze konzumovat i pár dní po datu spotřeby, ale jen s opatrností, pokud nevidíme ani necítíme nic podezřelého.