Copyright © pohodanovapec.cz 
Ostravská glacigenní pánev představuje významnou geomorfologickou a geologickou oblast na rozhraní severní Moravy, Slezska a jižního Polska. Geomorfologicky je součástí Západní vněkarpatské sníženiny, ohraničena ze severozápadu Slezskou nížinou, ze západu Nízkým Jeseníkem a Moravskou bránou, a ze jihovýchodu Příborskou pahorkatinou, Třineckou brázdou a Těšínskou pahorkatinou, které jsou součástí Podbeskydské pahorkatiny. Její sedimentační prostor má přibližně trojúhelníkový tvar a zahrnuje hornoslezskou pánev, která zasahuje z polské části Slezska na území České republiky.
Geologická struktura pánve je založena na brunovistuliku s přikrytím zejména devonských a spodnokarbonských sedimentů. Tato pánev je zajímavá především díky svému svrchnokarbonskému souvrství, které zahrnuje ostravské a karvinné souvrství. Ostravské souvrství je považováno za nejpestřejší sedimentární jednotku Českého masivu, protože se v něm cyklicky střídají mořské, brakické a kontinentální facie geologických vrstev.
Ostravská glacigenní pánev se začala formovat v důsledku komplexních tektonických a sedimentárních procesů od spodního karbónu až po kvartér. Svůj základ dala variská orogeneze, která vyvrásnila starší horniny Českého masívu. Vznikala sedimentační deprese, jejíž výplň dosahuje vysoké mocnosti svrchnokarbonských sedimentů se slojemi černého uhlí.
Během pleistocénu byla oblast Ostravska a Podbeskydské pahorkatiny silně ovlivněna čtvrtohorním kontinentálním zaledněním, zejména v době elsterského a sálského zalednění. Vznikaly zde glacifluviální sedimenty - štěrky, písky, jíly a další uloženiny ledovcových řek a jezer. Tyto sedimenty jsou typické svou mocností až kolem dvaceti metrů a obsahují i zpravidla velké valouny, tzv. bludné balvany. Nejčastější jsou písky a štěrky z období sálského zalednění (370 000-130 000 let před současností).
| Geologická éra | Typ sedimentů | Charakteristika |
|---|---|---|
| Karbon (spodní - svrchní) | Mořské, brakické a kontinentální facie | Cyklicky se střídají, zahrnují uhelné sloje |
| Miocén | Nevápnité písky a štěrky | Uloženy subhorizontálně, spojené s rysy tektoniky |
| Čtvrtohory (pleistocén) | Glacifluviální štěrky, písky, jíly | Vznik zaledněním, obsah bludných balvanů, silná akumulace |
Vrch Landek v Ostravě-Petřkovicích je významným geomorfologickým a historickým objektem, reprezentujícím část Ostravské pánve s pozůstatky karbonu a kvartérními sedimenty. Dlouhodobé osídlení vrchu dokládají archeologické nálezy od neolitu až po středověk. Geologické a hornické dějiny této lokality započaly objevem uhlí již v 18. století, kdy byla zahájena těžba, postupně přecházející od povrchové a připovrchové k hlubinné těžbě uhlí.
charakteristika mezofytika Ostravské pánve
Geologický průzkum Landeku probíhal systematicky od 19. století a přinesl významné poznatky o stratigrafii, sedimentologii i paleontologii svrchnokarbonských hornin. Sedimenty karbonu, včetně uhlotvorných rašelinišť, vznikaly v období karbonského zalednění v tropickém pásmu přibližně 5° od rovníku, v přímořské krajině, která byla periodicky zaplavována mořem. Typický je výskyt vulkanických popelových vrstev (tonsteinů), které slouží jako marker horizonty v pánvi a pomáhají datovat geologické vrstvy.
Ostravská glacigenní oblast je tvořena kvartérními akumulacemi glaciálních a glacifluviálních sedimentů. Nejnižší patro tvoří podložní lodgement till (tillit), masivní a nevyztříděné sedimenty vzniklé pod ledovcem, často obsahující balvany a klasty. Nad nimi se ukládají špatně utříděné štěrky a písky se stopami glacitektonického vyvlékání. Supraglaciální sedimenty reprezentují vrstva štěrků a hrubozrnných písků, často doprovázených balvany bazaltů a dalších hornin.
V terénu jsou glaciální sedimenty spojeny s morfologickými tvary jako drumliny či morény, například na lokalitě Písečník u Javorníku je zaznamenáno zachovalé sukcese subglaciálních a supraglaciálních sedimentů, což dokládá postupné odtávání ledovce a následnou sedimentaci („ablační moréna“).
Intenzivní hornická činnost v oblasti Ostravské pánve, trvající téměř 200 let, vedla k výrazným antropogenním změnám terénu i geologických poměrů. Počáteční povrchová těžba uhlí přešla v 19. století v hlubinnou, což si vyžádalo odborný geologický průzkum a průběžné doplňování poznatků o ložiskách uhlí i kvalitě horninového podloží.
Vlivem těžby vznikla poklesová území o rozloze cca 272 km² s objemem poklesových kotlin okolo 0,434 km³. Vytěženo bylo 1,65 miliardy tun uhlí, přičemž zároveň byly odčerpány velké objemy vody a do ovzduší se uvolnily rozměrné množství důlních plynů bohatých na metan.
Po ukončení těžby v roce 1990 se začaly projevovat environmentální problémy, jako jsou výstupy metanu na povrch, zejména v místech s tenkým izolačním pokryvem, rychlý nástup hladiny spodní vody nebo emise z nevyhořelých odvalů hlušin. Tyto faktory vyžadují monitorování a vhodná opatření pro zajištění bezpečnosti i ochrany životního prostředí.
Bělský les, nacházející se v jihovýchodní části Ostravy, je příkladem přírodně významného území spojovaného s Ostravskou glacigenní pánví. Porosty lesů jsou zde na mírně zvlněné plošině s četnými údolími a prameny, v minulosti přirozeně tvořily dubové bučiny s olší a jedlí. Dnes převažují listnaté porosty různého stáří.
Zároveň je lokalita významným vodohospodářským zdrojem pitné vody, kdy spodní vrstvy říčních a ledovcových štěrků fungují jako zásobárna kvalitní pitné vody. Sprašové hlíny v nadloží vedou k omezení výparu a povrchového znečištění.
Bělský les má také vysoký ekologický význam díky bioindikaci bezobratlých, přičemž byly nalezeny vzácné druhy brouků a dalších organismů, které odrážejí relativně nízkou míru antropogenního narušení tohoto území. Toto místo slouží rovněž jako rekreační zóna pro obyvatele Ostravy.
Ostravská glacigenní pánev je nejen významná pro svůj geologický vznik a sedimentární vývoj, ale také představuje důležitý regionální zdroj uhlí a pitné vody. Její sedimenty dokumentují složité interakce mezi mořskými, brakickými a kontinentálními procesy během karbonu a následujícího kvartéru s rozsáhlým zaledněním. Současné zkoumání těchto sedimentů pomáhá lépe porozumět klimatickým a environmentálním změnám ve střední Evropě.
Jak vybrat pánev na palačinky: Tefal 28 cm
Copyright © pohodanovapec.cz
