Copyright © pohodanovapec.cz 
Geomorfologický celek Ostravská pánev (polsky Kotlina Ostrawska) je součástí geomorfologické oblasti Západní vněkarpatské sníženiny. Leží na rozhraní severní Moravy, Slezska a jižního Polska a z hlediska sousedství je orientován na Slezskou nížinu na severozápadě, Nízký Jeseník a Moravskou bránu na západě. Z jihu a z východu hraničí s Příborskou pahorkatinou, Třineckou brázdou a Těšínskou pahorkatinou, které patří do Podbeskydské pahorkatiny.
Svrchní karbon hornoslezské pánve se dělí na ostravské a karvinské souvrství; z nich každé obsahuje nižší jednotky - vrstvy - a ty opět několik řádů jednotek nižších, vymezených hlavně z praktických důvodů. Ostravská pánev se vyznačuje nejpestřejší sedimentární jednotkou Českého masivu z hlediska facie proměnlivosti; střídají se cyklicky mořské, brakické a kontinentální facie.
Podloží pánve tvoří brunovistulikum s pokryvem hlavně devonských a spodnokarbonských uloženin. Sedimentační prostor má přibližně trojúhelníkový tvar; jihovýchodní výběžek zasahuje z polské části Slezska na naše území a nazývá se hornoslezská pánev. Výběžek hornoslezské pánve na našem území se dělí na severní ostravsko-karvinskou a jižní podbeskydskou. Tyto části se dále dělí na řadu menších celků.
Na rozhraní terciéru a kvartéru vznikl základní morfostrukturní tvar území a v pleistocénu, po ústupu posledního zalednění, vznikly základní rysy povrchu terénu. Nejvíce ovlivnily místní reliéf zalednění elsterské a sálské. Reliéf Ostravské pánev má charakter ploché pahorkatiny s oblými hřbety; široké nivy řek vykazují rovinné úseky lemované strmými terasami a četnými prameništi.
V pleistocénu se zde ukládaly glacigenní štěrky a písky, eolické sedimenty a v několika částech i sedimenty sladkovodní. Dnešní reliéf se začíná vyvíjet od konce spodního badenu; během terciéru a kvartéru došlo k dalšímu utváření a posílení akumulační sníženiny Ostravské glacigenní oblasti s rozsáhlými říčními terasami.
geologie a formování Ostravské glacigenní pánve
V současnosti je terén Ostravské pánev charakterizován plochou pahorkatinou s oblými hřbety; v nivách řek převažují rovinné úseky lemované terasami, které bývají spojeny s pramenisty a podmáčenými stanovišti. Zbytky destrukční morény jsou místy překryty eolickými sedimenty. Antropogenní vliv, zejména těžba uhlí a související hospodářská činnost, měl významný dopad na podobu reliéfu.
Ostravská pánev je místem soutoku několika významných řek: Odry, Ostravice, Opavy a Lučiny. Z významných menších toků lze jmenovat Porubku a Černý potok.
Ostravská pánev leží převážně ve 3. vegetačním stupni. V České republice se pro regionální členění vegetace používá Skalický systém; oblast vymezená v rámci temperátního pásma zahrnuje termofytikum, mezofytikum a oreofytikum s odpovídajícími obvody.
Termofytikum zahrnuje teplomilnou flóru a vegetaci s fytogeografickými vztahy ke kontinentálním a submediteránním oblastem; mezofytikum představuje přechod mezi teplomilnou a chladnomilnou květenou; oreofytikum tvoří horské oblasti s dominantními chladomilnými druhy rostlin. Každá oblast má dva obvody: termofytikum (české a panonské), mezofytikum (českomoravské a karpatské) a oreofytikum (českomoravské a karpatské).
Mezofytikum Ostravské pánev zahrnuje suprakolinní (kopcovinní) a submontánní (podhorský, vrchovinný) výškové stupně; nejnižší okraje byly osídleny neolitem, avšak většina území zůstávala lesnatá a s prehistorickým osídlením v různých obdobích. Vegetační paměť v nížinách zahrnuje habrové až lipové doubravy, borové doubravy a jedlové doubravy až do submontánních výšek; v nižších polohách dominuje lesní vývoj vegetace a pedogeneze.
Oreofytikum Ostravské pánev se vyznačuje horskou extrazonální vegetací, kde chybí teplomilné druhy; dominují psychrofilní a mezofilní druhy, zejména v přirozených lesích s jehličnany, zejména smrk. Lidé osídlovali nepatrné plochy postupně od novověku. Z hlediska fytogeografie lze uvést specifické diference vůči termofytiku a mezofytiku podle svazů rostlin a komplexů trávišť a mokřadů.
Ostravská pánev je místem bohaté industriální tradice: průmyslové stavby, cihelné a hornické kolonie, významné průmyslové komplexy Vítkovice, urbanistické koncepty Přívozu podle Camilla Sitta a renesanční i secese paláce a vily. Ostrava bývala označována za jedno z nejvýznamnějších secesních měst Evropy a její architektura zůstává pozoruhodná i dnes.
Ostravská pánev je klíčovým objektem pro studium geomorfologie, sedimentologie i kvartérní a prehistorické hydrologické a klimatické proměny. Jeho reliéf i sedimentární vrstvy odrážejí střídání mořských a kontinentálních facie, vývoj pleistocénních zalednění a dynamiku antropogenních vlivů, které formují krajinu až do současnosti.
Jak vybrat pánev na palačinky: Tefal 28 cm
tags: #mezofytikum #ostravská #pánev #charakteristika
Copyright © pohodanovapec.cz
