Placka: Mořský Živočich Severního Atlantiku
Placka je označení pro několik druhů ryb, které se vyskytují v mořích a řekách Evropy a Asie. V tomto článku se zaměříme na placku pomořanskou (Alosa fallax) a sleděc malooký (Clupeonella caspia), abychom zjistili, co je placka mořské zvíře.
Placka Pomořanská (Alosa fallax)
Placka pomořanská je stěhovavý anadromní druh ryby, což znamená, že v době tření táhne z moře do sladkých vod. Po několikaletém pobytu v pobřežních vodách (pohlavní dospělost přichází ve věku 3-4 let) se placky vydávají vysoko proti proudu.
Znaky
- Protáhlé, ze strany zploštělé tělo s kulatými šupinami, bez postranní čáry, hlava holá bez šupin.
- Krátká hřbetní ploutev, tuková ploutvička chybí (typický znak všech sleďovitých).
- Horní čelist má uprostřed zřetelně vyvinutý zářez.
- Spodní čelist dosahuje za úroveň zadního okraje oka (typický znak všech druhů rodu Alosa a Caspialosa).
- Na radličné kosti nejsou žádné zuby (na rozdíl od druhů rodu Caspialosa).
- 90-130 velmi tenkých žaberních tyčinek.
- 70-80 šupin v postranní čáře.
Zbarvení
Hřbetní strana modravě zelená až hnědá, boky a břicho stříbřitě bílé s mosazným leskem. U hořejšího okraje skřelové kosti velká černá skvrna, za ní 1-2 další malé a málo zřetelné skvrny.
Rozšíření
Pobřežní vody severního Atlantiku od jižního Norska po severní Afriku, západní Středomoří. V Řecku a v Černém moři vytváří placka pomořanská dva poddruhy.
V Labi táhly až po Drážďany, v Rýně po Basilej a v Mohuči až po Erlangen. Tření probíhá od května do června. Samičky kladou jikry přímo na říční dno. Doba líhnutí potěru závisí na teplotě vody od 4 do 8 dní. Jakmile mladé placky dorostou 8-12 cm, stěhují se v době od srpna do října do moře.
Potrava: Živočišný plankton.
Podobnost se sleděm
Stavbou těla se podobá sleďům. Šupiny kulaté, v podélné řadě je jich 60-65, krátká hřbetní ploutev. Postranní čára chybí. Na očích jsou tzv. tuková víčka. Skřele jsou podélně pruhované. Uprostřed horní čelisti je znatelný zářez, spodní čelist dosahuje ke spojnici se zadním okrajem oka. Na radličné kosti nejsou žádné zuby. 35-40 zkostnatělých žaberních tyčinek, které nejsou na sebe příliš nahloučeny.
Zbarvení: Hřbetní strana modravě zelená až hnědá, boky a břicho jsou stříbřité se zlatým leskem. U horního okraje skřelí velká černá skvrna, za níž následuje 4-8 menších tmavých skvrn. Spodní čelist a hrdlo jsou narůžovělé.
Délka: 6-7 leté placky bývají 35-40 cm dlouhé, maximální zjištěná délka při hmotnosti 2 kg byla 55 cm.
Rozšíření: Pobřežní vody severního Atlantiku od Gibraltaru po fjordy u Osla a pobřeží Baltského a Severního moře až po Finský záliv. Rozeznáváme 3 poddruhy - A. f. killamensis (oblast Killarney v Irsku), v italských jezerech Lago Maggiore, Lugane, Comer, Lago d'Iseo a Garda žije nestěhovavý sladkovodní poddruh A. f. lacustris a ve Středozemním moři poddruh A. f. nilotica.
Vlastnosti vybroušeného achátu
Způsob života: Anadromní sladkovodní druh. Dospívá ve 2. až 3. roce života. V květnu a v červnu se shromažďují pohlavně dospěli jedinci a táhnou do ústí řek. Většina jich zde zůstává, jen ojediněle překračují zónu přílivu a odlivu. Tření probíhá od června do července. Samice klade 80 000-200 000 jiker, kterými v bahně smýká příliv a odliv.
Sleděc Malooký (Clupeonella caspia)
Sleděc malooký je další druh ryby, který je označován jako placka. Patří k několika druhům, které zčásti táhnou v době rozmnožování proti proudu velkých přítoků. Větší část populace se tře v ústí nebo na písečných mělčinách mořského pobřeží. Doba tření připadá na duben a květen. Poprvé se třou jedinci na konci 3. nebo 4. roku života.
Potrava: Bezobratlí živočichové, zejména malí korýši.
Znaky
- Štíhlé, sleďovité tělo, profil hlavy je pravidelný.
- Výška hlavy je menší než 1/4 celkové délky těla.
- Malé oči, jejichž průměr je menší než 6 % délky těla.
- Krátká hřbetní ploutev, postranní čára chybí.
- Horní čelist má dobře patrný zářez uprostřed, okraj spodní čelisti leží na spojnici se zadním okrajem oka.
- Čelisti a radličná kost jsou ozubené.
- 26-41 silných žaberních tyčinek, které jsou kratší než žaberní lupínky.
Zbarvení
Hřbetní strana zelenavá až modře skvrnitá, boky a břicho jsou stříbřité. Hřbetní ploutev s tmavším pruhem na okraji. Tmavá, málo zřetelná skvrna za skřelemi může někdy zcela chybět.
Rozšíření
Pobřežní vody Černého a Azovského moře, laguny a ústí přítoků, např. Donu. Z Kaspického moře je známo 8 poddruhů, z nichž nejznámější je tzv. dolgynka - C. m. brashnikovi. Někteří odborníci soudí, že jde o samostatný druh s dalšími 7 poddruhy.
Přestože jsou tyto malé sleďovité ryby v místech, kde se vyskytují, hojně loveny a mají pro zdejší obyvatele značný hospodářský význam, o jejich biologii toho není mnoho známo.
Podobné znaky
- Vysoké, sleďovité tělo, profil hlavy je stejnoměrně oválný.
- Výška hlavy činí stejně jako její délka 1/4 celkové délky.
- Velké oči s tukovým víčkem.
- Krátká hřbetní ploutev, postranní čára chybí.
- Horní čelist má uprostřed zářez, okraj spodní čelisti leží na spojnici se zadním okrajem oka.
- Čelisti a kost radličná jsou ozubeny.
- Délka prsní ploutve činí 4/5 vzdálenosti mezi prsními ploutvemi a násadcem ploutve břišní.
- 31-43 žaberních tyčinek, které jsou delší než žaberní lupínky.
Zbarvení: Hřbetní strana zelenavá až modře skvrnitá, boky a břicho jsou stříbřité. Za skřelemi nejsou žádné tmavé skvrny.
Délka: V průměru 14-16 cm, nejvýše 19 cm (v 5. roce života).
