V prostoru pražských Jatek78 proběhla premiéra druhé generace souboru DEKKADANCERS, který původně založili tanečníci pražského Národního divadla okolo páteřního tria Viktora Konvalinky, Tomáše Rychetského a Pavla Hejného. Současní choreografové Marek Svobodník, Ondřej Vinklát a Štěpán Pechar pak mezi sebe přijali i několik svých kolegů z Laterny Magiky. Poslední večeře (DEKKADANCERS). Foto: Michal Hančovský.
Po kombinovaných večerech kratších choreografií se DEKKADANCERS rozhodli k novému velkému kroku - celovečerní Poslední večeři. Na groteskní hříčku poměrně odvážné rozhodnutí - a ve výsledku velice úspěšné. Dekkadancers totiž mají vedle humoru ještě jednu silnou zbraň a tou je talent, který se neomezuje pouze na tanec a choreografii, ale tanečníky můžete spatřit i v rolích vypravěčů a hudebníků. Pozitivním přínosem je také přítomnost režiséra a dramaturga v jedné osobě Štěpána Benyovszkého, který dokázal pevně udržet dějovou i stylovou jednotnost.
Poslední večeře je parodií na mafiánské prostředí i tradované stereotypy o jednotlivých národech, místy s nadstavbou v podobně nenápadných zmínek o reálných událostech a inspirací v populární kultuře. Co se stane, když se ve francouzské restauraci, vedené jedinými přeživšími vraždícího běsnění, setká italská magie s tou ruskou, zatímco jim je v patách Interpol? To není těžké odhadnout. Jedna strana touží po pomstě, druhá po penězích, třetí po cti a čtvrtá po spravedlnosti. Ústřední motiv Poslední večeře, k němuž se děj neustále vrací, by reálně trval jen pár minut. Každá z postav zde vypráví svůj příběh, často i za pomoci mluveného slova.
Scénická partitura kombinuje skvělou taneční techniku a úsporné herectví. Hvězdou inscenace je Alina Nanu jako Nina Alina Sadistov, bývalá primabalerína, která neváhala zbavovat se svých konkurentů všemi prostředky. Kombinace působivé choreografie a přirozeného projevu jí dodává výjimečný elán; momenty, které by mohly sklouznout do trapnosti, díky ní zůstávají hravé a zábavné. Její partner Alexej Sadirov, rovněž autor hudebního doprovodu, vyniká zejména ve scéně gradující ruské pitky plné charakteristických ruských tanečních motivů. Jejich protivník Štěpán Pechar jako Stefano Peccari využívá svého nonšalantního projevu a improvizačního talentu. Hlubší polohu předvede Ondřej Vinklát coby ztracený dvojitý agent.
Představení nabízí i hudební a dramatický doprovod: Interpolu se věnuje dvojici umělců; v patře se ozývá klavír, zpěv a beatbox. Kristína Kornová je nejen skvělou tanečnicí, ale také výbornou zpěvačkou, Matěj Šust předvádí stepařské umění. Na začátku mají dostatek prostoru kuchařští sourozenci Morgane Lanoue a Mathias Deneux, jejichž výstupy využívají pantomimických prvků. Pozadu nezůstávají ani tanečníci v menších rolích. Choreograficky se Poslední večeře nijak výrazně nevymyká typickému stylu DEKKADANCERS, avšak v jednotlivých sekvencích lze sledovat práci s dynamikou a přechody mezi tanečními technikami Petra Zusky, lomení pažemi Libora Vaculíka a rekvizitami, které bývaly ve spolupráci s tímto souborem tradiční.
Díla Caravaggia: Večeře v Emauzích a Nevěřící sv. Tomáš
Současní Dekkadancers jsou zatím nejjistější v humorně ironických pasážích, avšak přechodům k vážnějšímu tónu chybí ideální načasování a stopáž. Duo Konvalinka/Rychetský dokázalo balancovat na hranách vážného a parodického, což choreografiím v zábavném hávu dodávalo i mnohdy drsná sdělení. Tuto schopnost si tým Svobodník/Vinklát/Pechar prozatím neosvojil. Poslední večeře je však postavena především na chytrém a dobře vypointovaném humoru, který se daří beze zbytku přenášet mezi diváky. Pro inscenaci je hnacím motorem, v pozadí hraje na klávesy, zpívá, představí se i jako beatboxer.
Podrobnější obraz souboru: Dekkadancers druhé generace baví, pracují na sobě a neváhají se obklopovat schopným týmem. Jejich vizuální i hudební složku doplňuje režie a dramaturgie Štěpána Benyovszkého, který dokázal udržet jednotu děje i stylu. Inspirovaný filmovou estetikou, inscenace využívá známé klišé z akčních krimi filmů a popkultury a klade důraz na rychté střihy, humor i divácké napětí.
Ve svém jádru Poslední večeře vypráví příběh o zrady a moci, propletený drobnými historkami o gangsterech a tajných agentech. K dokonalosti směřuje i vizuální stránka: pružná lana a výstupy s rekvizitami jsou efektní, ale někdy vyžadují precizní načasování. Každé číslo má prostor pro talenty jednotlivých tanečníků a herecké výkony - od duo sourozenců až po malá pantomima v menších rolích.
Premiéra 16. září 2017 a obnovená premiéra 27.1.2026 potvrzují trvalou poptávku po tomto formátu. Inscenace je koncipována jako zábavná odpočinková show s 75 minutami plošného humoru, která zároveň ukazuje široký rozsah tanečního jazyka DEKKADANCERS - od klasického tance po moderní výraz contemporary dance. Představení bylo zaznamenáno v prostoru JATKA78 v pražských Holešovicích, kde soubor nevystupuje s tímto dílem příliš často, a tak bývá dopředu vyprodáno.
Soubor DEKKADANCERS za podpory divadla Jatka78 uvádí charitativní večer na podporu Lékaři bez hranic. Diváci mají možnost podpořit zdravotnické a humanitární projekty, zazní autentické výpovědi humanitárních pracovníků a po skončení vystoupení zahraje kapela Tripleshot Jam svoje hip hop-funk fusion set. Z každé vstupenky bude vyčleněno 150 Kč pro Nadační fond pro taneční kariéru (NFTK).
Hodnocení: redakční i divácké ohlasy potvrzují, že Poslední večeře je vydařeným propojením humoru, tanečního zpracování a výrazného scénického jazyka. Kritici vyzdvihují kompatibilitu tří generací choreografů a jejich schopnost pracovat s dynamikou a rekvizitami, stejně jako schopnost sdělit zábavnou, ale zároveň účinnou kritiku populární kultury a stereotypů:
Pro lepší pochopení vizuálního jazyka a dějové struktury inscenace lze využít následující doprovodné prvky:
Ukázky kostýmů a scénografie z premiéry, které zdůrazňují styl noir a mafiánské atmosféry, ilustrují proměnlivost scény a práci s rekvizitami, jako jsou zrcadla, stoly a sedadla, která tvoří dynamické segmenty pro pohyb a humor.
Video z premiéry a ukázky choreografií jsou vhodné pro doplnění této textové průpravy, ale v článku by měly být uvedeny v rozumné míře a v souladu s autorskými právy.
Tablečný souhrn hlavních rolí a jejich představitelů přehledně shrnuje následující seznam:
| Role | Herec | Poznámka |
|---|---|---|
| Nina Alina Sadistov | Alina Nanu | Primabalerína, silná herečka |
| Alexej Sadirov | Alexej Sadirov | Hudební doprovod |
| Stefano Peccari | Štěpán Pechar | Nonšalantní parodista |
| Dvojice kuchařů | Morgane Lanoue / Mathias Deneux | Pantomima a komediální prvky |
| Ztracený agent | Ondřej Vinklát | Ilustrativní postava s více polohami |
Divácká i kritická odezva potvrzuje, že Poslední večeře posunuje kontinuitu DEKKADANCERS v rámci Národního divadla v Praze směrem k širšímu publiku. Příkladem je i zapojení jeho členů do různých rolí - od hudebního doprovodu po vypravěčské a herecké výstupy - což posiluje celkový dojem z inscenace a ukazuje potenciál pro budoucí projekty.
tags: #Dekkadancers #Poslední #večeře #hudba #a #choreografie